Čtyři osudové chyby Marie Stuartovny, které ji dovedly na popraviště
19.8.2022 > Středověk > AnglieSkotskou královnou se stala, když jí bylo šest dnů, na francouzský trůn usedla v sedmnácti letech. Marie Stuartovna mohla být nejmocnější ženou Evropy – přesto prožila život ve strachu a ponížení a ve čtyřiačtyřiceti letech ji čekal katův meč.
Jejím otcem byl Jakub V. Skotský, jejím pradědem anglický král Jindřich VII. Tudor a matka Marie pocházela z mocného francouzského rodu de Guisů.
Už její start do života však nebyl ideání – šest dní po jejím narození totiž její otec Jakub V. zemřel a ona se tak stala skotskou královnou jako nemluvně. Její matka spolu se svými bratry z rodu Guisů promptně zařídila její sňatek s následníkem francouzského trůnu.
Vychovali ji jako francouzskou princeznu, nikdy ji neučili vládnout. Jenže její manžel v roce 1561 zemřel a Marie se tak musela vrátit do Skotska – země, kterou absolutně neznala, ale měla jí vládnout.
Snad jí to ani nemůžeme vyčítat, ale Marie dělala ve svém životě jednu chybu za druhou – a každá další ji vedle blíž a blíž k popravišti.
Chyba první: Nárok na anglický trůn
Mariina babička byla Markéta Tudorovna – dcera anglického krále Jindřicha VII. Vzhledem k tomu, že tudorovská nástupnická linie byla značně nepřehledná, existoval určitý nárok Marie Stuartovny na anglický trůn.Anglická královna Alžběta I. nastoupila na anglický trůn v roce 1558. Její otec Jindřich VIII. se navzdory papežskému zákazu rozvedl se svou první ženou a oženil se s dvorní dámou Annou Boleynovou a z tohoto svazku se narodila Alžběta. Jindřich VIII. však nechal Annu Boleynovou popravit.
Všechny tyto okolnosti vedly řadu lidí k přesvědčení, že je Alžběta nelegitimní a neměla by usednout na trůn. Marie se tedy (vedená svými ambiciózními strýci z rodu Guise) přihlásila o nárok na anglický trůn. To byla první a možná největší chyba – Alžběta ji začala vnímat jako zásadní hrozbu a nepřítele.
Chyba druhá: Svatba s lordem Darnleyem
Marie, kterou na francouzském dvoře vychovali v jemných mravech a přísném katolicismu, si v drsném, částečně protestanském Skotku nevěděla rady. Rozhodla se tedy, že se provdá, aby měla po boku silného muže, který jí pomůže vládnout.Zvolila však – jako tolikrát v životě – nevalně. Vybrala si svého bratrance Henryho Stuarta, lorda Darnleye. Byl to hrubián, který se k ní choval špatně, dokonce nechal zabít jejího sekretáře, kterému Marie důvěřovala. Šlechta ho nesnášela a Mariino postavení se tímto sňatkem takřka vůbec nevylepšilo.
Darnley však brzy zemřel. Byl na něj spáchán atentát – někdo vyhodil jeho dům do povětší. Ten někdo se jmenoval James Hepburn, lord Bothwell, a do roka se stal Mariiným novým manželem.
Chyba třetí: Útěk do Anglie
Skotská šlechta, především ta protestanská, měla Mariiných přešlapů plné zuby. Uvěznila ji a donutila ji, aby předala korunu svému synovi, kterého měla z manželství s Darnleyem.Marie se sice podvolila, ale potom zorganizovala útěk. Exilovou zemi si však vybrala zatraceně mizerně: utekla do Anglie v domnění, že ji její příbuzná královna Alžběta pomůže.
Nemohla být dál od pravdy: Alžběta ji nechala zatknout a uvěznit.
Chyba čtvrtá: Osnování spiknutí
Alžběta Marii nechtěla dát popravit, i když jí to mnozí radili. Přece jen to byla královna a její příbuzná a navíc si Alžběta odnesla do života trauma z popravy vlastní matky.Avšak Marie se opět špatně rozhodla a spikla se proti Alžbětě s katolickou anglickou šlechtou. Plánovali, že Alžbětu odstraní a Marie dosedne na její trůn. Spiknutí bylo odhaleno a Alžběta získala poslední argument pro popravu.
Konec na popravišti
Marie Stuartovna byla popravena roku 1587. Ani její poprava neproběhla hladce, neboť kat musel tnout třikrát, než oddělil hlavu.O co nešťastnější byl její život, o to velkolepější osud čekal na jejího syna: Jakub úspěšně vládl Skotsku a po smrti Alžběty spojil Skotsko a Anglii v jediné království, jemuž panoval jako král.
Zdroj: zoom.iprima.cz ; wikipedia.org
Autor: Tereza Holubová
