Magdeburská svatba - největší masakr třicetileté války
17.6.2025 > Středověk > Svatá říše římskáTřicetiletá válka, která se jako ničivá bouře prohnala Evropou v první polovině 17. století, přinesla nespočet bitev a lidského utrpení. Jen málo událostí této války však bylo tak krvavých, jako tzv. Magdeburská svatba – ironické označení pro brutální plenění německého města Magdeburg císařskými vojsky roku 1631. Název „svatba“ v sobě nese sarkastický podtón: odkazuje na dívku, kterou mělo město ve svém znaku a zároveň na jakýsi "vynucený sňatek" mezi svobodným protestantským městem Magdeburg a katolickým císařem Ferdinandem II. S tímto názvem pravděpodobně přišel samotný vrchní velitel císařských sil, hrabě Johann Tserclaes Tilly.
Magdeburg byl počátkem 17. století jedním z nejvýznamnějších a nejbohatších německých měst. Již v roce 1524 přijalo luteránskou reformaci a dlouhodobě se stavělo proti katolickým snahám o rekatolizaci. V roce 1630 se město jako jedno z mála spojilo se Švédskem, novým mocným aktérem na protestantské straně. Švédská armáda pod vedením krále Gustava II. Adolfa vstoupila do války vyloděním v severoněmeckém Pomořansku. Gustav Adolf vyslal do města vojenského velitele Dietricha von Falkenberga, aby posílil obranu města a také tam organizoval nábor nových sil.
Pro Svatou říši římskou byl Magdeburg trnem v oku. Jednak jako symbol vzdoru, ale hlavně jako strategický bod. Jeho výhodná poloha na Labi nabízela Švédům cestu k postupu přes Sasko až do Čech. Již před koncem roku 1630 se tak před mohutnými městskými hradbami objevili první císařští vojáci. Na jaře 1631 je pak posílil samotný vrchní velitel Tilly s hlavními silami.
Dlouhé obléhání a marné naděje obránců
Obléhání Magdeburgu trvalo přes dva měsíce. Velitel obrany - Dietricha z Falkenberga věřil, že město vydrží bránit až do příchodu švédské pomoci. Proto důrazně odmítal opakované výzvy ke kapitulaci. Situace obránců se ale každý den zhoršovala. Císařská armáda vybudovala předsunutá stanoviště a tím se jakékoliv zásobování města zkomplikovalo až téměř zastavilo.Dětrich do poslední chvíle věřil v příchod Švédů, jeho naděje na pomoc ze strany krále Gustava Adolfa však byly marné. Švédský král se zdržoval v Braniborsku a Sasku. Tam se snažil získat podporu místních váhavých kurfiřtů. Pomoc Magdeburgu pro něho zkrátka nebyla prioritou.
Rozhodující den obléhání přišel v polovině května 1631. Obléhatelé zahájili mohutný dělostřelecký útok. Vojáci pak rychle prorazili poškozené městské hradby. Velitel obrany Falkenberg padl hned v prvních hodinách boje. Poté se obrana města zcela zhroutila a pro jeho obyvatele začalo peklo.
Masakr, který šokoval Evropu
V ulicích Magdeburgu propuklo běsnění, které nemělo v dosavadním průběhu války obdoby. Vojáci vraždili civilisty bez ohledu na věk či pohlaví. Ženy byly znásilňovány, děti zabíjeny, kostely se měnily ve smrtící hořící pasti. Dokonce i katolická menšina, která přišla císařské vojáky vítat, byla zmasakrována.Lidé hledali záchranu v katedrále, kostelích a dalších kamenných budovách, avšak město zachvátil ničivý požár. Plameny rychle pohltily většinu budov ve městě. Oheň zřejmě založili sami obránci, aby nepříteli zůstalo co nejméně kořisti. Avšak spálili tak i útočiště posledních přeživších.
Drancování města trvalo čtyři nekonečné dny. Teprve 24. května Tilly vydal rozkaz k ukončení plenění. Když pak sám projížděl ulicemi, údajně vypadal otřesen tím, co jeho vojáci ve městě napáchali. Z původních asi 35 tisíc obyvatel Magdeburgu jich přežilo sotva 5 tisíc. Mnoho z nich jen díky tomu, že si vykoupili své životy u důstojníků, kterým dali všechen svůj ukrytý majetek. Z celého města zůstalo jen několik nejbližších domů v okolí katedrály.
Dobytí Magdeburgu otřáslo celou Evropou. Letáky, noviny a ilustrované pamflety přinášely otřesné popisy krveprolití. V německém jazyce dokonce vznikl nový pojem – „magdeburgizace“ – jako výraz pro absolutní zkázu.
Z taktického hlediska se však ukázalo, že brutální násilí mělo spíše opačný efekt, než původně císař doufal. Chtěl nerozhodné šlechtice a města zastrašit. Krvavá událost však přesvědčila dosud váhající severoněmecká protestantská knížata, aby se přidali ke Švédům.
Následky „svatby“ byly pro Magdeburg drtivé. Počet obyvatel v následujících měsících klesl na pouhých pár stovek. Obnova města trvala celé generace – původního počtu obyvatel dosáhlo Magdeburg znovu až po dvou stech letech.
Zdroj: wikipedia.org ; Války Lva severu: Vítězství a prohry krále Gustava II. Adolfa - Radek Fukala
Autor: Petr Němeček
Štítky: #tricetileta valka
#oblehani
#svedsko
