Anglická královna Jana zaplatila za devítidenní vládu vlastní hlavou
23.11.2022 > Středověk > AnglieTudorovská Anglie rozhodně nebyla místo, kde by člověk mohl žít v klidu a bez obav. Ve vysoké politice se intrikovalo vlastně neustále a nikdo si nemohl být jistý, kdy mu smrt sedne za krk a na obzoru se objeví katova sekera. Zároveň se však mnoha lidem podařilo vystoupat po mocenském žebříčku hodně vysoko. Proč to nezkusit, i když cena může být vysoká?
Éra mocných žen
Není vlastně zcela jasné, jak se to stalo, ale období druhé poloviny 15. a pak 16. století bylo v Anglii bohaté na silné ženské postavy. Ženy najednou začaly pronikat do politického života a výrazně ovlivňovat směřování celé země. Začalo to už Markétou Beaufortovou, matkou prvního tudorského krále Jindřicha VII., která udělala hodně proto, aby syna na anglický trůn přivedla.Pokračovalo to španělskou infantkou Kateřinou Aragonskou, která se provdala za Jindřicha VIII. a po ní následovala Anna Boleynová, dvorní dáma, která dokázala nahradit královnu, stát se manželkou krále a zařídit odluku Anglie od katolické církve – a pak skončit na popravišti. Po nich přišly další čtyři manželky Jindřicha VIII., jejich příběh je dobře známý.
S jeho smrtí nastala nová doba. Éra tří anglických královen, zakončená vládou Alžběty I. mocné anglické panovnice.
Jindřich VIII. toužil po synovi
Syn Eduard se mu narodil až ze třetího manželství, ale byl velmi slabý a zemřel v poměrně nízkém věku. Zbyly dvě Jindřichovy dcery – Marie a Alžběta. Obě dcery - Marie, dcera Kateřiny Aragonské, i Alžběta, dcera Anny Boleynové, byly považovány za nelegitimní.Protože následnická otázka po smrti mladého krále Eduarda byla nejasná, začali na trůn mlsně pohlížet i jiní. Třeba Jana Greyová a její manžel Guildford Dudley.
Jana Greyová – horká kandidátka na trůn
Jana Greyová byla vnučkou sestry Jindřicha VIII., tedy pravnučkou Jindřicha VII. v přímé linii. Vzhledem k tomu, že v Anglii se trůn směl dědit i v ženské linii byla rozhodně jednou z osob, které si trůn mohly nárokovat. Navíc se provdala do mocné rodiny Dudleyů, kdy jejím tchánem byl vévoda z Northumberlandu, takže za sebou měla velmi silnou mocenskou kliku, o kterou se mohla opřít.Když v roce 1553 zemřel mladý král Eduard, rozhodla se Jana a její manžel jednat. Bylo jí teprve šestnáct let, ale věděla, že jestli se chce stát královnou Anglie, musí využít právě tuto chvíli, kdy ani jedna z dcer Jindřicha VIII. nemá plnou podporu a nikdo neví, kam by se země měla dál ubírat.
10. července 1553 – Ať žije královna Jana
Svou velkou chvíli si Jana skutečně užila. 10. července 1553 ji parlament, vedený jejím mocným tchánem vévodou z Northumberlandu, prohlásil anglickou královnou. Je zajímavé, že i ve velmi nízkém věku a navíc navzdory velké závislosti na rodině svého manžela, odmítla, aby se její muž stal králem. Jana chtěla být panovnicí a vládnout sama.Nestála za ní však dostatečná podpora. Marie Turodovna, nejstarší dcera Jindřicha VIII., již sbírala po celé zemi armádu a mířila do Londýna.
Přestože se tomu Jana i rodina jejího manžela snažila zabránit, neměli převzetí moci dostatečně připravené a když Marie vjela se svými vojáky do Londýna, věděli, že prohráli.
Jana vládla Anglii pouhých devět dní a protože se nestihla ani nechat korunovat, nebývá zařazována na seznam anglických panovníků. V anglické literatuře ji nejčastěji najdeme jako Lady Jane Grey.
Věznění v Toweru
Marie Tudorovna si dokázala vydobýt dostatečnou podporu a 19. července byla provolána královnou Anglie. Všechny, kdo se podíleli na vzestupu Jany Greyové, nechala pozatýkat. Vévoda z Northumberlandu byl popraven okamžitě, Jana, její manžel a další Dudleyové byli uvržení do Toweru. Kdo však znal dějiny Anglie předchozích dekád, tomu muselo být jasné, že vězením to neskončí – čekala na ně smrt.Marie se chystala vrátit Anglii ke katolické víře, od níž ji její otec odklonil. I proto se jí přezdívá Krvavá Mary, protože nechala hojně pronásledovat protestanty a své odpůrce a neváhala je nechat popravovat jako kacíře.
Vzpoura a poprava
Velká část anglické šlechty však návrat ke katolickým pořádkům nechtěla. Když se tedy v roce 1554 začal domlouvat sňatek mezi královnou Marií a mocným španělským katolickým králem Filipem, část šlechty se vzbouřila a začala proti královně revoltovat. Jedním z jejich požadavků bylo, aby se na trůn vrátila protestantka Jana.To byl však pro Janu doslova poslední hřebíček do rakve. Marie si uvědomila, že dokud bude její předchůdkyně naživu, bude představovat hrozbu.
A tak ji nechala spolu s jejím manželem soudit. Oba byli popraveni 12. února 1554, Janě bylo teprve 17 let.
Devítidenní královna Jana našla místo svého odpočinku po boku dvou jiných popravených královen – Anny Boleynové a Kateřiny Howardové.
Zdroj: tudorovci.wbs.cz ; wikipedia.org
Autor: Tereza Holubová
Štítky: #tudorovci
#16. stoleti
#popravy