Útrapy a smrt na cestě do Svaté země - dětské křížové výpravy

30.11.2021 > Středověk > Blízký východ

Území Jeruzaléma má pro křesťanský svět zásadní význam. Je to místo zrodu křesťanství a působení Ježíše Krista. Není proto divu, že po ovládnutí Svaté země muslimskými vojsky v roce 638 se v tehdejší Evropě objevily snahy získat celé území nazpět. Jak se do historie zapsala křižácké výpravy a proč se do Svaté země vydaly i děti?

Neklidné období středověku

Vznik křižáckých výprav, jež se odehrály v 11. až 13. století, úzce souvisí s tureckou rozpínavostí, která měla za následek to, že se oblast Svaté země s Božím hrobem, kolébky křesťanství, dostala pod nadvládu muslimů. Na jejich uskutečnění ale mělo vliv i politické dění v západoevropských zemích a soupeření mezi papežstvím a císařstvím v 70. a 80. letech 11. století.



Již první křížová výprava v letech 1096 až 1099 byla nejúspěšnější, protože se podařilo Jeruzalém dostat zpět do rukou křesťanů. Zároveň umožnila vznik čtyř křižáckých států – Edesského hrabství, knížectví Antiochie, hrabství Tripolis a Jeruzalémského království, které fungovaly po dobu dvou set let. Výprav křižáků bylo celkem devět, a ne všechny se skončily úspěšně jako ta první.

Prvorozeným majetek, druhorozeným meč a vojenská služba

V souvislosti s kruciáty, tedy křížovými výpravami, je třeba také vzpomenout také to, jak fungovalo dědictví v tehdejší době. Rodového majetku se mohli ujmout jen prvorození synové, zatímco ostatní potomci si museli najít jinou obživu. A jednou z možností pro ně byla právě vojenská služba. Spousta rytířů ve vidině rychlého zbohatnutí během křížové výpravy viděla svoji velkou příležitost. Výbojem na východ bylo možné získat nová území, a nemajetní rytíři z řad šlechtických rodů léna potřebovali jako sůl. Proč tedy nespojit dobývání Palestiny s užitečným?

Lidové pouti do Svaté země

Období 11. až 13. století bylo bouřlivé, o čemž svědčí celkem devět křížových výprav, které se v průběhu této doby uskutečnily. Ne všechny dopadly dobře jako ta první. S muslimy si křižáci o Palestinu hráli na přetahovanou – jednou ho měli v rukou křesťané a příště to byli zase bezvěrci. Není třeba připomínat, že během těchto půtek přišla o život řada vojáků na obou stranách.

Křížové výpravy ale nebyly jen záležitostí placených žoldnéřů. Své polínko do ohýnku si chtěly přiložit také lidové vrstvy a v roce 1251 a 1320 se uskutečnily pastýřské křížové výpravy.V roce 1212 se dokonce odehrály dětské křížové výpravy pod heslem, když se nedaří získat zpět Svatou zemi mečem, jistě pomůže dětská nevinnost.

Tak jak to vlastně bylo

Za příčiny vzniku křížových výprav je možné považovat zejména dobovou náladu, touhu po osvobození Palestiny z rukou muslimů a také chiliastická křesťanská očekávání tisíciletého království Ježíše Krista, která souvisí s biblickou knihou Zjevení Janovo. Je ale pravděpodobné, že do dějin opět zasáhla také chudoba a hlad, vycházející ze špatné hospodářské situace v tehdejší Evropě. Vidina lepšího života mohla povzbudit děti k tomu, že se vydaly na dalekou cestu do Svaté země.



Podle novějších názorů historiků, zejména Petera Raedtse, však tehdejší kronikáři, jež dobu dětských křížových výprav již nezažili, nejspíš chybně přeložili latinské slovo „pueri“. To původně mělo znamenat Boží děti (tedy prostý lid), nikoliv nedospělé děti. Znamenalo by to, že ve skutečnosti se nejednalo o výpravy dětí, ale nejprostší chudiny, kterou na cestu do Palestiny vyhnal hlad, nebo jejich přesvědčení o tom, že právě oni jsou ti vyvolení, kteří Svatou zemi zachrání.

Cesty dětí do Palestiny z Německa a z Francie

Dětské křížové výpravy šly v roce 1212 do Palestiny dvěma proudy - z Německa pod vedením desetiletého pasáčka Mikuláše vyrazilo okolo 5 tisíc dětí (některé prameny uvádějí až 50 tisíc) a z Francie, kde výpravu o 30 tisících dětí vedl dvanáctiletý Štěpán.

Zkouška ohněm, nebo spíše ledem byl přechod přes Alpy, který většina dětí z německé výpravy nepřežila. Byly bosé, v letním oblečení a alpský chlad vykonal své dílo zkázy. Cesta těch, které útrapy vydržely, skončila v Janově. Dále nepokračovaly, a to z prostého důvodu. Podle Bible se mělo moře rozestoupit, jako tomu bylo v příběhu o Mojžíšovi. Nestalo se tak, a tak se děti obrátily o pomoc na papeže Inocence III., který jim přikázal navrátit se zpět domů. Některé děti poslechly, jiné v Janově zůstaly.

Francouzská dětská křížová výprava nedopadla slavněji. Ta se vydala směrem k přístavu Marseille. Ani tyto děti nedošly do cíle v plném počtu. Je možné, že některé zůstaly v okolních vesnicích, nebo se vrátily domů. Ty, které se nalodily na cestu do Svaté země, buď byly prodány do otroctví v Tunisu nebo Egyptě či ztroskotaly u břehů Sardinie.

Zdroj info: Wikipedia.org, Drahomír Suchánek, Václav Drška: Církevní dějiny
Štítky: #jeruzalem, #nabozenstvi

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (45)   #zivot v antice (43)   #legie (29)   #nabozenstvi (26)   #stavby (25)   #zivot ve stredoveku (22)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #otroci (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky