Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Proč byl muž pro středověkou ženu její největším nepřítelem?

15.11.2021, 08:46 > Středověk

Středověk, obzvlášť vrcholný, patřil mužům. Androcentrická, tzv. na muže soustředěná antropologie, ovládala celou společnost. Žena byla pokládána za něco nedostatečného a nevydařeného, za „nevydařeného muže – mas occasionatus“. V muži – na základě jeho semena – byl viděn jediný aktivní „plodivý“ prvek, zatímco v ženě prvek, který výhradně přijímá, a je tedy pasivní (existence ženského vajíčka byla prokázána až v roce 1827).



Uta von Ballenstedt.
Uta von Ballenstedt. , archiv autora


Život středověké ženy nebyl jednoduchý a už vůbec ne lehký. Středověké smýšlení bylo jasné: žena je méně než muž. Pohled tehdejší společnosti, kdy jedině řeholnice byla církevním ideálem ženy (Hildegarda z Bingenu, Brigita Švédská, Katarína Sienská – jedny z mála charismatických autorit oněch dob), byl soustředěn především na muže.


Hildegarda z Bingenu.
Hildegarda z Bingenu. , See page for author, Public domain


Duben roku 1139 se nesmazatelně zapsal do duší i osudů mnoha žen, rovněž do dějin katolické církve – nejstarší, početně nejsilnější a nejmocnější představitelky křesťanství. Z pohledu dnešního člověka můžeme přemýšlet, zda bylo rozhodnutí o celibátu, které římská církev uzákonila na koncilu v Lateránu (předsedal mu papež Inocenc II.) a kterého se zúčastnilo téměř tisíc duchovních, správné, nebo nikoliv.


Papež Inocenc II. (1130-1143).
Papež Inocenc II. (1130-1143). , Artaud de Montor (1772–1849), Public domain


Hans Küng, světoznámý švýcarský teolog a autor řady kritických knih a studií o církvi a jejích strukturách v dějinách, ve své knize Malé dějiny katolické církve o tomto období píše: „Zákon o celibátu přispěl víc než cokoliv jiného k tomu, že se klérus oddělil od lidu, kterému se stal úplně nadřazeným. Pro mocenské poměry to znamenalo, že laici byli z církve fakticky vyloučeni a církev tvoří pouze duchovenstvo jako správce zprostředkování milosti. Pro Západní (římskou) církev platí zákaz manželství kněžích, pro Východní (řeckou) zůstávají příslušníci kléru, s výjimkou biskupů, ženatí, a jsou proto mnohem blíž k lidu. Naproti tomu celibátní klérus na Západě se právě bezženstvím z křesťanského lidu vylučuje. Tvoří tak vlastní dominantní společenský stav, který je kvůli svojí vyšší mravní „dokonalosti“ laickému stavu zásadně nadřazen a je úplně podřízen jen římskému papeži. Řím od všeho duchovenstva požaduje úplnou a bezpodmínečnou poslušnost, odmítnutí manželství a společný život. Zuřivé masové protesty proti zákazu manželství, zejména v severní Itálii a v Německu, jsou reakcí ze strany ženatých duchovních. V domech kleriků dochází k odporné honbě na manželky kněžích, jejich ženy jsou považovány za konkubíny, a dokonce děti kněžích se mají stát majetkem církve jako nesvobodní otroci. Od dubna 1139 měl existovat všeobecně závazný zákon celibátu, v praxi však až do reformace nebyl absolutně dodržen ani v samotném Římě.“

Katolická církev obecně neměla ženy v oblibě. V době, kdy se kladla na první místo mravní a tělesná čistota, a pohlavní akt měl sloužit jen k plození dětí – i to jen ve vyhrazené, církví určené dny – byla žena pokušením pro „bohabojného“ muže, který často jen podlehl pokušení „ ďábla.“ Důvodem pro trvalou čistotu byl argument, že pohlavní styk se ženou znečišťuje. Kdo ho vykonal, byl nečistý a nesměl vykonávat bohoslužbu. Proto se od kněží vyžadovala trvalá čistota, neboť oni slaví eucharistickou bohoslužbu denně.

Pokud středověk byl obdobím temna, tak jedině pro ženy. Pro mnoha z nich byl právě muž jejich největším nepřítelem.

Zdroj:
Eva Ava Šranková: Život v hříchu (Brána, 2017)
Hans Küng: Malé dějiny katolické církve (Barrister & Principal, Brno 2005; Vyšehrad, Praha 2005)
Autor: Eva Šranková
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Silvestr I. – kdo byl muž, podle kterého se jmenuje poslední den v roce? Silvestr I. – kdo byl muž, podle kterého se jmenuje poslední den v roce?
Právo první noci - nárok vládců na panenství novomanželek Právo první noci - nárok vládců na panenství novomanželek
Kdo byl chcankař nebo plíhal? Aneb, jak se měnil význam českých slov Kdo byl chcankař nebo plíhal? Aneb, jak se měnil význam českých slov


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít