Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Masakr milionu obyvatel - dobytí Bagdádu znamenalo konec zlatého věku islámu

14.10.2025 >

V únoru roku 1258 se na březích řeky Tigrid odehrála temná událost, která otřásla celým islámským světem. Mongolská vojska pod vedením Hülegüa, vnuka slavného Čingischána, dobyla a naprosto zničila Bagdád. Město, které bylo po staletí centrem Abbásovského chalífátu, symbolem islámské moci i vědění. Událost znamenala nejen pád města, ale konec celé epochy dějin Blízkého východu.


Expanze Mongolů v průběhu 13. století byla bezprecedentní. Po smrti velkého Čingischána pokračovali jeho potomci v dobývání dalších a dalších území. Brzy obrátili pozornost i na muslimský svět. Hülegü, mladší bratr vládnoucího chána, dostal za úkol podmanit si Persii, Mezopotámii a pokud možno i samotný Egypt.

Mongolská armáda byla jednou z největších a nejlépe organizovaných vojenských sil své doby. Čítala až 150 tisíc mužů, včetně spojeneckých oddílů – křesťanských Arménů a Gruzínců. Mongolové měli nejen vynikající jízdu, ale i zkušené obléhací inženýry, převážně z Číny a Persie. Ti ovládali složitou konstrukci katapultů, balist nebo obléhacích věží. Takže ani města s mohutnými hradbami před nimi nebyla v bezpečí, jako tomu bylo v předchozích stoletích.


Obléhání na kresbě z 15. století.
Obléhání na kresbě z 15. století. , 14th century artist, Public domain


V roce 1256 zničil Hülegü poměrně snadno perskou pevnost Alamut, sídlo obávaných asasínů (ano těch ze slavné počítačové hry), a krátce nato obrátil pozornost k mocnému Abbásovskému chalífátu. Bagdád byl sice ve 13. století jen stínem své někdejší slávy, přesto však zůstával symbolem jednoty islámského světa. Chalífátu v té době vládl al-Mustaʿsim, kterému zaslal Hülegü výzvu ke kapitulaci a platbě tributu. Ten však jejich hrozbu vážně a platbu odmítl.

Mongolská armáda se tak dala do pohybu. Bagdád disponoval asi 50 tisíci obránců, z nichž ale značnou část tvořili nevycvičení rekruti. Chalífa však udělal životní chybu a Mongoly těžce podcenil. Až příliš se spoléhal na silné hradby svého města. Přestože nedisponoval dostatečně velkou silou, nevyužil možnost povolat posily z Egypta, patrně aby ušetřil peníze.

Armáda dorazila k Bagdádu na konci ledna 1258. Mongolové obklíčili město ze všech stran a během několika dnů zřídili palebné pozice. Katapulty začaly ostřelovat hradby a systematicky je narušovat. Mongolové navíc přehradili řeku Tigris, aby zatopili část hradeb a tím ještě víc oslabili obranu. Bagdádští obránci podnikly několik výpadů, ale žádný nezpůsobil vážnější škody.

Již 5. února, po jediném týdnu obléhání, byly hradby prolomeny. Až nyní chalífa požádal mongolského vojevůdce o vyjednávání. Schůzka obou stran proběhla a Hülegü slíbil bezpečnost pro všechny obyvatele, pokud se město vzdá. Svůj slib ale nedodržel. Jakmile Mongolové vnikli do města, došlo k jednomu z největších masakrů středověku.


Hülegü na kresbě z 15. století.
Hülegü na kresbě z 15. století. , Rachid Ad-Din, Public domain


Od 10. února probíhal nepředstavitelný masakr obyvatelstva. Podle některých zdrojů padlo za oběť 200–300 tisíc lidí, jiné prameny uvádějí dokonce milion, ačkoliv to je už pravděpodobně přehnané číslo. Je však pravdou, že před obléháním žilo v Bagdádu přes milion obyvatel. V každém případě, rozsah tragédie byl obrovský – celé čtvrti byly vypáleny, všechno obyvatelstvo bylo vyvražděno nebo zotročeno. Samotný al-Mustaʿsim byl zajat. Podle jedné verze byl zabalen do koberce a udupán koňmi. Tím skončila více než pět set let dlouhá vláda Abbásovců v Bagdádu.

Jedním z nejtragičtějších aspektů dobytí Bagdádu bylo zničení jeho kulturního bohatství. Město bylo domovem slavného Dár al-Hikma – tzv. Domu moudrosti. Právě tam se po staletí shromažďovaly a překládaly spisy z celého světa. Podle kronik byly knihy naházeny do řeky v takových počtech, až se proud vody zbarvil inkoustem do černa. Mnoho vědeckých a literárních děl bylo ztraceno navždy. Jde o tragédii srovnatelnou snad jen se zničením slavné Alexandrijské knihovny.

Dobytí Bagdádu mělo dalekosáhlé následky. Pro muslimský svět to byla katastrofa srovnatelná s pádem Konstantinopole pro křesťany. Pro Mongoly představovalo vítězství sice zásadní krok v jejich expanzi, avšak úspěch jejich tažení měl brzy skončit. V Sýrii se o dva roky později střely s mamlúky a byli drtivě pořaženi v bitvě u Ayn Džálút. Tím byla expanze Mongolů na Blízkém východě ukončena.

Přestože Abbásovci formálně přežili v Káhiře, skutečná role chalífátu jako politického centra byla nenávratně pryč. Zničením Badgádu skončilo období označované někdy jako Zlatý věk islámu.

Zdroj: wikipedia.org ; Mongolové - David Morgan
Autor: Petr Němeček
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Římská obléhací technika Římská obléhací technika
Krvavé obléhání muslimského Lisabonu: když druhá křížová výprava zabloudila na západ Krvavé obléhání muslimského Lisabonu: když druhá křížová výprava zabloudila na západ
Bitva o Vídeň. Den kdy se rozhodovalo o osudu Evropy Bitva o Vídeň. Den kdy se rozhodovalo o osudu Evropy


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít