V bitvě u Lepanta zničili křesťané bez milosti celou tureckou flotilu
30.9.2025 > Novověk > EvropaOsmansko-benátská válka se táhla několik dlouhých let a znamenala zásadní střet mezi křesťanskou Evropou a Osmanskou říší. V jejím průběhu se odehrála také mohutná námořní bitva, ve které se střetly stovky válečných lodí. V bitvě u Lepanta se začala psát nová etapa dějin. Etapa, kde mořím vládly obří plavidla s mocnými děly.
V roce 1566 nastoupil na turecký trůn Selim II, který pokračoval v expanzivní politice svého otce. Přestože uzavřel mnoho mírových smluv, stále vedl dobyvačné výpravy po celém středomoří. Tím trpěly zejména evropské křesťanské státy. Ani přes finanční a lidské ztráty se však stále nebyly schopny domluvit na protiturecké koalici.
Situace se změnila až roku 1570, kdy Selim napadl několik Benátských kolonií na Kypru. Benátky platily za jeden z nejmocnějších států této doby, ale jejich moc byla založena na námořnictvu a obchodu. Pokud jejich lodě nemohly plout po Středozemním moři, znamenalo to zásadní problém.
Až při tomto ohrožení, dokázal papež Pius V. dojednat novou alianci, tzv. Svatou ligu. V té bylo zapojeno Španělsko, papežský stát, mocné Benátky a několik menších států. Cílem bylo ukončit rozpínavou politiku Osmanů ve Středomoří. Avšak hned ze začátku Svatá Liga selhala a nedokázala zachránit poslední Benátskou kolonii na Kypru. Famagusta byla dobita, obyvatelstvo povražděno a velitel obrany zaživa stažen z kůže.
Nicméně prvním nezdarem se Svatá liga nenechala odradit a začala dávat dohromady obrovskou flotilu. Loďstvo, které bylo pod velením Juana de Austria, bylo největší křesťanskou flotilou v historii. Čítala přes 200 lodí, 13 tisíc námořníků a téměř 30 pěšáků té nejvyšší kvality. Zásadní výhodou evropských lodí byly palné zbraně. Značné množství velice silných děl, bylo umístěno na moderních čepech, což na rozdíl od statisticky umístěných tureckých děl umožňovalo přesné zaměřování. Vyzbrojeny byly také novým vynálezem - kartáčovými střelami, které byly proti pěchotě násobně účinnější než staré dělové koule.
Turecká flotila byla větší, čítala kolem 270 lodí, které obsluhovalo přes 50 tisíc námořníků. A k tomu je nutné připočítat dalších více jako 30 tisíc pěšáků. Ve všech ohledech však byla technologicky pozadu. Kvalita lodí, výzbroje, palných zbraní ale i brnění pěšáků - v tom všem jednoznačně vítězili křesťané.
Evropskou flotilu však rozdělovaly vnitřní spory, proto měl Juan de Austria v plánu svést rozhodující bitvu co nejdříve. Stejné cíle měla i turecká flotila. Proto jakmile se 7. října 1571 setkaly u zálivu Patras, začal boj téměř ihned.
Obě strany se začaly rozvíjet do klasických bitevních linií od severu k jihu. Před hlavní linii rozmístili křesťané silné galeasy a velkým množstvím děl. Ihned od počátku přálo štěstí evropským mocnostem. Začal vát vítr proti Turkům, což znamenalo více námahy pro jejich veslaře a také pomalejší plavbu a tím více času, kdy je mohly ostřelovat děla.
Zásadní chybu udělali Turci hned na začátku střetnutí. Předsunuté galeasy vyhodnotili jako slabé lodě, které chtěli zničit nejdříve. Těžce vyzbrojené lodě však zahájily mohutnou palbu a potopily desítky plavidel ještě než se obě flotily přímo střetly.
Na severu a středu sváděly flotily tvrdý ale vyrovnaný boj. Jiná situace však byla na jihu. Kvůli povětrnostním podmínkám nebylo křesťanské levé křídlo na své pozici a umožnilo tak Turkům obkličovací manévr. Křesťané tak museli nasadit všechny své zálohy, aby zaplnily prostor mezi středem a vzdálenějším levým křídlem.
Na pravém křídle byly umístěny zejména benátské lodě, které svoje pozice uhájili. Hlavní a rozhodující boj se pak odehrával na středu. Nepřátelské lodě se setkaly na blízko, zahákovali a došlo na boj muže proti muži. Tímto způsobem se střetly i obě velitelské lodě. Křesťané vedli několik útoků na palubu nepřátelské lodi. Až jejich třetí útok zaznamenal úspěch a podařilo se zabít velitele turecké flotily admirála de Bazána.
Smrt velitele a ztráta velitelské lodi zcela zničily turecké odhodlání vést další boje. Střed a levé křídlo Turků bylo naprosto zničeno, pouze části pravého křídla se podařilo z boje odpoutat a uniknout zpět do istambulského přístavu.
Vítězství Svaté ligy bylo drtivé, avšak nevedlo k definitivní porážce Turků ani k jejich omezení ve Středomoří. Křesťanské státy se opět dokázaly rozhádat a Svatá liga se brzy rozpadla. Naopak Osmané brzy obnovili své loďstvo a opět obsadili své dřívější pozice. Benátky tak brzy byly nuceny uzavřít mír, vzdát se celého Kypru a navíc zaplatit obrovskou válečnou reparaci.
Přesto však měla turecká porážka dalekosáhlé následky. V první řadě zničila legendu o neporazitelnosti osmanského námořnictva. Zásadní také byly lidské ztráty, protože vycvičit nové námořníky nebylo tak snadné, jako postavit nové lodě. V bitvě u Lepanta padla elita osmanského námořnictva a také v podstatě všichni špičkoví lučištníci, což pro Turky do budoucna znamenalo velké problémy.
Zdroj: wikipedia.org ; Úpadek a pád osmanské říše - Alan Palmer
Autor: Pavel Koubík
Štítky: #lodstvo
#bitva
#osmanska rise
#benatky
.jpg){kind=link}