Rozčtvrcená těla po celé Praze - tak skončila poprava 27 českých pánů
25.6.2025 > Středověk > České zeměPoprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí byla krvavou demonstrací moci. Ukázkou, která měla předvést nejen obyvatelům českých zemí, ale i všech okolních krajin, že Habsburkové se nenechají zastrašit a mají vše pevně v rukou. A také to zafungovalo. Jakékoliv myšlenky na revoltu na dlouhou dobu vymizely.
Když české stavy roku 1620 prohrály v bitvě na Bílé hoře, znamenalo to definitivní konec protestantského povstání. Vůdce protestantské unie, Fridrich Falcký uprchl ze země a čeští stavové museli bezpodmínečně uznat vládu císaře Ferdinanda II. Královský místodržící Karel I. z Lichtenštejna vydal patent, který vyzýval politické uprchlíky k tomu, aby se dobrovolně přihlásili k soudnímu procesu. Většina z nich tak učinila a koncem února 1621 bylo ve vězení v Bíle věži přes 60 osob.
Poprava na kresbě z 19. století. , Eduard Herold (1820 - 1895), dle starodávného dřevorytu, Public domain
Soud s obžalovanými začal koncem února a trval i celý další měsíc. Nešlo o soud dle běžného zemského práva a obžalovaní se nemohli vůbec obhajovat. Proti českým stavům bylo vzneseno několik obvinění, mezi nimi například vyhazování místodržících z oken, obsazení hradu, pobuřování linie nebo urážka královského majestátu.
Nejdelší dobu z celého procesu trvaly výslechy. Všichni obvinění byli tázáni na několik set otázek. Každý z vyslýchaných zaujal jinou strategii. Někteří odmítli vypovídat, jiní prosili o milosti nebo udávali a někteří si stáli za tím, že jednali v zájmu blaha lidu. Rozsudek byl nakonec vydán 5. dubna a odsouzeno bylo 30 mužů. 27 z nich k popravě.
Poprava se konala 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Brány Prahy byly uzavřeny a náměstí a jeho okolí obsadila armáda. Očekávaly se občanské nepokoje, k těm ale nakonec nedošlo. Jméno kata je dodnes všeobecné známé - Jan Mydlář. K popravám měl připraveny hned čtyři meče. Meč se totiž poměrně rychle ztupí a další popravy by tak nemusely proběhnout jak měly.
Popravy probíhaly dle stavu. Nejdříve stav panský, poté rytířský a nakonec městský. Jako úplně první byl popraven Jáchym Ondřej Šlik. V průběhu pětihodinové exekuce se však objevily i světlé chvilky. Když Jan Theodor Sixt z Ottersdorfu již poklekal k vykonání rozsudku, zjevili se poslové se zprávou, že místodržící Karel I. odsouzeného osvobodil. Smrti se vyhnul i další odsouzenec - Pavel Kavka z Říčan, kterému byl rozsudek změněn na doživotní vězení.
Většina českých pánů byla sťata mečem. Nejkrutější popravy se dočkal známý lékař Jan Jesenský. Ano, ten který provedl první veřejnou pitvu v českých zemích. To však nebylo důvodem kruté popravy. Tu si vysloužil sepsáním politického traktátu Může být tyran svržen lidem? Nejdříve mu byl vyříznut jazyk, poté byl sťat a nakonec bylo jeho tělo rozčtvrceno. Části jeho těla, a také hlavních vůdců povstání, byla veřejně vystavena po celém městě.
Špatně skončily i rodiny popravených. Většina majetku jim byla zabavena a vdovy dožívaly v bídných podmínkách. Smutný konec povstání a krvavou popravu dodnes připomínají dlažební kostky na Staroměstském náměstí, které vyznačují oblast kde stálo popraviště.
Zdroj: wikipedia.org ; Staroměstská exekuce - Josef Petráň
Autor: Pavel Koubík
Štítky: #habsburkove
#praha
#popravy
