Třípatrová pařížská šibenice Montfaucon vzbuzovala strach už z dálky
26.5.2023 > Středověk > FranciePokud byste se přenesli v čase do 14. století do středověké Paříže, za městskými hradbami, v blízkosti cesty do Meaux, byste narazili na stavbu, která na první pohled budila strach. Jednalo se o šibenici Montfaucon. V současném hlavním městě Francie již po ní nezůstalo ani památky. Její připomínkou jsou jen zmínky a iluminace ve středověkých rukopisech.
Popravy už od 11. století
Šibenice Montfaucon, pokud by dosud stála, tak by se dnes nacházela na hranici 10. a 19. pařížského obvodu, v prostoru vymezeném ulicemi Rue des Écluses-Saint Martin, Rue Louis-Blanc, Rue de la Grange-aux-Belles a kanálem Saint-Martin, poblíž náměstí Amadou-Hampate Ba. Popravovalo se tu nejspíš už od 11. století, ale to ještě na dřevěné šibenici.Velkolepá budova s tragickým účelem
Šibenice Montfaucon, jíž jméno dal vikomt Faucon, vznikla na malém pahorku mezi léty 1303 až 1314. Jednalo se o stavbu z kamene s obdélníkovou základnou o velikosti 14 × 10 metrů a se třemi patry, kde bylo na příčných trámech možné pověsit najednou až 50 osob . Tato šibenice byla královská a popravovali se zde zločinci, kteří se provinili proti králi. Horní patro bylo určené pro věšení osob urozeného původu.Do budovy se vcházelo branou s působivými dveřmi, k nimž vedly čtyři široké schody. Za dveřmi pak bylo schodiště, jež umožňovalo přístup k plošině s jednotlivými šibenicemi. Odsouzenci k nim museli k projít pod žebříkem, jenž byl o šibenici opřený. Odtud pak pochází rčení, že „projít pod žebříkem přináší smůlu“.
V základech šibenice byl sklep, do kterého byly shazovány ostatky popravených zločinců. Byly sem sváženy i ostatky popravených z jiných šibenic v okolí. Odsouzeným a popraveným nepříslušel křesťanský pohřeb. Masový hrob ve sklepení šibenice Montfaucon byl pravidelně čištěný podobně, jako se čistí popelnice.
Pro strach
Samotná budova šibenice Montfaucon byla navržena tak, že vzbuzovala bázeň. Za úkol měla odradit případné zločince od kriminálních činů. Vzhledem k tomu, že se na šibenicích stále houpala těla popravených, asi to moc nepomáhalo.Zdejší popravy bývaly veřejnou podívanou pro lid, a to i o nedělích a svátcích. Po popravě tělo zločince zůstalo na šibenici viset tak dlouho, dokud se nezačalo rozpadat.
Odděláno pryč bylo pouze v případě, že byl zapotřebí prostor pro pověšení dalších odsouzených. Od roku 1466 byla lana nahrazena řetězy, které byly přibity na trámy. Zajímavostí je, že k smrti byli odsouzeni i lidé v nepřítomnosti, takže pověšeny místo nich byly jen figuríny.
Pět století mučení
Šibenice Montfaucon sloužila ke svému účelu dlouhých pět století. Poslední popravy se zde konaly okolo roku 1629. Poté již byla budova opuštěna a její okolí se postupně stávalo stále více součástí rozrůstající se Paříže. V roce 1790 byla kamenná šibenice zbořena. Dnes z ní nezůstalo vůbec nic.Na kopci Montfaucon byl v roce 1978 vybudován komplex bytových domů přístupných z ulice Boy-Zelenski. Turistům tak existenci šibenice Montfaucon připomínají jen dvě kovové tabule, jedna na Rue de Meaux a druhá na rohu Rue de la Grange-aux-Belles a Rue des Écluses-Saint-Martin.
Mezi nejvýznamnější osoby, které skončily na šibenici Montfaucon, patřili například Petr z La Brosse (†1278), komorník a oblíbenec Filipa III., Petr z Rémy (†1328), pokladník Karla IV., Olivier le Daim (†1484), důvěrník Ludvíka XI.
Zdroj: wikipedia.org
Autor: Jana Fojtíková
Štítky: #14. stoleti
#popravy