Největší teroristický útok na Prahu v historii - Francouzský požár roku 1689
10.6.2025 > Středověk > České zeměFrancouzský požár Prahy není sice tak známý jako ten londýnský z roku 1666, přesto šlo o obrovskou katastrofu. Popelem lehlo Židovské město, ale i značné části Starého a Nového města. Na rozdíl od toho londýnského, kdy požár vznikl zřejmě náhodou, je v tomto případě příčina mnohem zajímavější. Žháři byli patrně tajní francouzští agenti. Jedná se tak doposud v podstatě o největší teroristický útok na naše hlavní město.
Proč by zrovna francouzští agenti měli napadat české země? Rakouská Habsburská říše, pod kterou spadaly i české země, měla koncem sedmnáctého století napjaté vztahy s Francií. Král Ludvík XIV. vedl poměrně agresivní a expanzivní politiku. Během několika let obsadil různá menší území, která patřila Španělským Habsburkům a dokonce tajně podporoval Osmany, kteří byli dlouhodobě nepřátelé Habsburků. Proti rostoucí francouzské hrozbě vznikla dokonce obraná Augšpurská liga.
Roku 1688 vyprovokoval Ludvík tzv. devítiletou válku, když jeho vojska vstoupila do Porýní. Postup jeho armády byl rychlý a za oběť mu padalo jedno město za druhým. Na dobitých územích se choval barbarsky a odpor k Francouzům sílil v celé Evropě. Jejich obraz nevylepšila ani taktika, kterou vymyslel generál Ezéchiel du Mas, Comte de Mélac. Ta spočívala v tom, že do nepřátelských měst vysílal tajné agenty, kteří zakládali požáry. A tím se dostáváme i k pražskému požáru z roku 1689.
Osudného dne 21. června bylo, jak by se dalo čekat, velmi teplé a větrné počasí. Celé jaro bylo poměrně suché. Zkrátka ideální podmínky pro šíření ohně mezi namačkanými budovami s dřevěnými střechami. A tak vypadala tehdy i většina Prahy.
Jako první údajně vzplál hostinec U Černého orla na Starém městě. Větrné počasí udělalo své a oheň se začal šířit na další budovy. Naštěstí vítr vál severozápadním směrem a oheň se tak šířil směrem k Vltavě, o kterou se zastavil. Díky tomu Nové město nebylo tolik dotčeno. I tak byl požár hrozivě ničivý. Plameny se nepodařilo zkrotit celý den a popelem lehlo téměř 800 domů, 10 synagog a několik kostelů. Obětí se počítaly ve stovkách, zejména z řad Židů. Největší skupina uhořela v jedné ze synagog, kde lidé doufali, že budou v bezpečí.
Jakmile se podařilo požár zkrotit, začalo vyšetřování. Vzhledem k tomu, že záškodnická taktika Francouzů byla známá a nešlo o první žhářský pokus v českých zemím, nepočítalo se už od začátku s tím, že by šlo o pouhou náhodu. Mezi Pražany snad každý znal někoho, kdo při požáru zemřel. Mezi lidmi tak byla silná tendence najít nějakého viníka. Objevilo se tak několik případů lynčování přímo na ulici.
Probíhalo samozřejmě i oficiální vyšetřování celé události. Jako zakladatel požáru byl označen Vavřinec Procházka, přezdívaný jako Ohnivý Vavřinec. Ten se nechal najmout do francouzských služeb a podstoupil výcvik společně s dalšími desítkami Čechů a Němců. Skupina vybavená zápalnými granáty a dalšími třaskavinami se poté vydala do Prahy.
Po požáru se mu podařilo z Prahy uniknout a později téhož roku pokračoval v zakládání požárů i v dalších městech. Chycen byl v Krči u Protivína. Zřejmě po mučení se přiznal, že je viníkem i Pražského požáru a byl přemístěn do Prahy. Zde byl společně s dalšími 18 členy žhářské skupiny 9. září popraven. Všichni byli odsouzeni k tzv. dvojí smrti, tedy smyčkou kolem krku dovedeni téměř k udušení a následně upáleni.
Zdroj: wikipedia.org ; rozhlas.cz
Autor: Pavel Koubík
Štítky: #praha
#pozar
#katastrofy
