Povodeň 1890: Pražané plakali, když se hroutil Karlův most
10.10.2023 > OstatníPovodně naše hlavní město během staletí potrápily mnohokrát. Již ve 12. století se v Kosmově kronice píše jak rozvodněná Vltava strhla dřevěný most. Roku 1342 záplavám neodolal ani kamenný most Juditin. O několik set let později, v září 1890 Prahu navštívila ničivá masa vody, která pustošila vše, co jí stálo v cestě a její vinou přišlo spousta lidí o svůj majetek a často i o život.
Pohroma z jižních Čech
Záplavy, které Prahu zasahovaly měly zpravidla dva viníky – tím prvním byl tající sníh, který na jaře způsoboval stoupání hladiny řek. Druhým viníkem byly dlouhotrvající husté deště, které českou zemi zasáhly také v onen rok 1890. Tehdy vydatně pršelo po celé léto, což vedlo k rozvodnění řek v jižních Čechách. Zde došlo k zatopení Českých Budějovic, Sušice a Strakonic. Masa vody se však postupně valila na sever ku Praze. Zde se 3. září ve dvě hodiny v noci ozvala palba z vyšehradských děl, na znamení blížícího se neštěstí. Ráno se již první domy ocitly pod vodou.Dvacet vojáků utonulo
Vzhledem k takto kritické situaci dostali vojáci z karlínských kasáren rozkaz k rozebrání pontonového mostu, který byl před nedávnem postaven z cvičných důvodů. Práce šla vojákům dobře. Nicméně jim ji zkomplikovaly dva vory z velkých klád, které se utrhly od Palackého mostu a po rozbouřené řece dopluly až k nim. Nárazem do zbytků pontonového mostu přišlo o život dvacet vojáků. Zachránit se podařilo pouhým šesti. Dodnes mají utonulí v sadech u Invalidovny pomník, který zde byl odhalen 23. září 1891.
Zhroucení Karlova mostu
Jak voda stoupala, přinášela s sebou také kusy dřevěných staveb, nábytek, domácí nářadí i uhynulá zvířata. Velkým problémem byly také silné kmeny vyvrácených dubů, jenž měly fungovat jako ochrana mlýnů před ledovými krami. To vše na vodě začalo tvořit bariéry. Problémem všech takto nahromaděných věcí byl také jejich nápor na vše, co jim přišlo do cesty…
Během dne se po celé Praze roznesla zpráva o tom, že se zřítil Karlův most, chlouba všech Pražanů. Tlak vody a v ní nahromaděného materiálu způsobil zhroucení šestého a sedmého oblouku. Pár hodin poté je následoval i oblouk osmý. Do divokých vod Vltavy se takto dostala barokní sousoší od slavného sochaře Brokofa. Pro některé Pražany to byl natolik velký šok, že se kvůli této zkáze rozplakali. Někteří se museli jít přesvědčit na vlastní oči, zda je tato zpráva pravdivá. A právě lidé, kteří se chodili přesvědčovat a pozorovat rozbouřenou řeku komplikovali záchranné práce. Další potíže záchranářům způsobovali občané, kteří i přes výzvy odmítali opustit své domovy. A právě ti, kdož podceňovali hrozící nebezpečí, často také zbytečně přicházeli o život.
Zatopená botanická zahrada, výstaviště i továrny
Dělostřelci na znamení toho, že voda stále stoupá v pravidelných intervalech stříleli. Nejvíce zasaženy byly pochopitelně ostrovy. Na Štvanici začali žádat o pomoc lidé, kteří předtím evakuaci zarytě odmítali. Na Kampě byla situace natolik vážná, že zde v jednom z domů byli uvězněni nájemníci. Naštěstí je zachránili hasiči, a to pomocí lana napnutého do domu naproti.Vedle domů a Karlova mostu byla zasažena i botanická zahrada na Smíchově, kterou později znovu vybudovali na Slupi, kde pro ni byl mnohem bezpečnější terén. Společně se zahradou se na levém břehu nacházely i továrny, které rovněž byly vodou ničeny jedna po druhé. Pohroma navštívila i Stromovku a s ní areál výstaviště, kde se tou dobou konaly přípravy na Jubilejní zemskou výstavu.
Povodně připomínají pamětní štítky
Poté, co se 4. září ocitly pod vodou všechny pražské ostrovy, se již po třech dnech do některých oblastí mohli lidé vracet do svých poničených domovů.Po celé zemi se na pomoc postiženým záplavami začaly konat sbírky a benefiční akce, z nichž některé byly pořádané českou i rakouskou vládou.
Celkem bylo zatopeno přes 4000 domů v centru i tehdejších předměstích, která nebyla ještě součástí města. Na některých domech jsou dodnes pamětní štítky, jenž vyznačují jak vysoko tehdy sahala hladina rozvodněné řeky. Jeden lze najít například na domě 491/4 na Kampě ve výšce 254 cm.
Záplavy ze září 1890 překonala již jen velká voda, která Prahu sužovala v roce 2002.
Zdroj: HRUBEŠ, Josef a Eva HRUBEŠOVÁ. Pražské katastrofy. Petrklíč, 2010. ISBN 978-80-7229-238-7.
Velká voda 1890 [online]. 2020 [cit. 2023-09-28]. Dostupné z: https://www.praha7.cz/velka-voda-1890/
Autor: Denisa Volfová
Štítky: #praha
#katastrofy
#19. stoleti
_02.jpg){kind=link}
