Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Povodeň 1890: Pražané plakali, když se hroutil Karlův most

10.10.2023 > Ostatní

Povodně naše hlavní město během staletí potrápily mnohokrát. Již ve 12. století se v Kosmově kronice píše jak rozvodněná Vltava strhla dřevěný most. Roku 1342 záplavám neodolal ani kamenný most Juditin. O několik set let později, v září 1890 Prahu navštívila ničivá masa vody, která pustošila vše, co jí stálo v cestě a její vinou přišlo spousta lidí o svůj majetek a často i o život.



Lidé na Starém Městě se přepravují na loďkách.
Lidé na Starém Městě se přepravují na loďkách. , Karel Liebscher (1851-1906), Public domain


Pohroma z jižních Čech

Záplavy, které Prahu zasahovaly měly zpravidla dva viníky – tím prvním byl tající sníh, který na jaře způsoboval stoupání hladiny řek. Druhým viníkem byly dlouhotrvající husté deště, které českou zemi zasáhly také v onen rok 1890. Tehdy vydatně pršelo po celé léto, což vedlo k rozvodnění řek v jižních Čechách. Zde došlo k zatopení Českých Budějovic, Sušice a Strakonic. Masa vody se však postupně valila na sever ku Praze. Zde se 3. září ve dvě hodiny v noci ozvala palba z vyšehradských děl, na znamení blížícího se neštěstí. Ráno se již první domy ocitly pod vodou.

Dvacet vojáků utonulo

Vzhledem k takto kritické situaci dostali vojáci z karlínských kasáren rozkaz k rozebrání pontonového mostu, který byl před nedávnem postaven z cvičných důvodů. Práce šla vojákům dobře. Nicméně jim ji zkomplikovaly dva vory z velkých klád, které se utrhly od Palackého mostu a po rozbouřené řece dopluly až k nim. Nárazem do zbytků pontonového mostu přišlo o život dvacet vojáků. Zachránit se podařilo pouhým šesti. Dodnes mají utonulí v sadech u Invalidovny pomník, který zde byl odhalen 23. září 1891.


Pomník zákopníků utonulých při povodni.
Pomník zákopníků utonulých při povodni. , jib, CC0


Zhroucení Karlova mostu

Jak voda stoupala, přinášela s sebou také kusy dřevěných staveb, nábytek, domácí nářadí i uhynulá zvířata. Velkým problémem byly také silné kmeny vyvrácených dubů, jenž měly fungovat jako ochrana mlýnů před ledovými krami. To vše na vodě začalo tvořit bariéry. Problémem všech takto nahromaděných věcí byl také jejich nápor na vše, co jim přišlo do cesty…


Zhroucené oblouky Karlova mostu.
Zhroucené oblouky Karlova mostu. , Rudolf Bruner-Dvořák (1864-1921), Public domain


Během dne se po celé Praze roznesla zpráva o tom, že se zřítil Karlův most, chlouba všech Pražanů. Tlak vody a v ní nahromaděného materiálu způsobil zhroucení šestého a sedmého oblouku. Pár hodin poté je následoval i oblouk osmý. Do divokých vod Vltavy se takto dostala barokní sousoší od slavného sochaře Brokofa. Pro některé Pražany to byl natolik velký šok, že se kvůli této zkáze rozplakali. Někteří se museli jít přesvědčit na vlastní oči, zda je tato zpráva pravdivá. A právě lidé, kteří se chodili přesvědčovat a pozorovat rozbouřenou řeku komplikovali záchranné práce. Další potíže záchranářům způsobovali občané, kteří i přes výzvy odmítali opustit své domovy. A právě ti, kdož podceňovali hrozící nebezpečí, často také zbytečně přicházeli o život.


Karlův most při opravách po povodni.
Karlův most při opravách po povodni. , Jindřich Eckert, Public domain


Zatopená botanická zahrada, výstaviště i továrny

Dělostřelci na znamení toho, že voda stále stoupá v pravidelných intervalech stříleli. Nejvíce zasaženy byly pochopitelně ostrovy. Na Štvanici začali žádat o pomoc lidé, kteří předtím evakuaci zarytě odmítali. Na Kampě byla situace natolik vážná, že zde v jednom z domů byli uvězněni nájemníci. Naštěstí je zachránili hasiči, a to pomocí lana napnutého do domu naproti.

Vedle domů a Karlova mostu byla zasažena i botanická zahrada na Smíchově, kterou později znovu vybudovali na Slupi, kde pro ni byl mnohem bezpečnější terén. Společně se zahradou se na levém břehu nacházely i továrny, které rovněž byly vodou ničeny jedna po druhé. Pohroma navštívila i Stromovku a s ní areál výstaviště, kde se tou dobou konaly přípravy na Jubilejní zemskou výstavu.


Povodně připomínají pamětní štítky

Poté, co se 4. září ocitly pod vodou všechny pražské ostrovy, se již po třech dnech do některých oblastí mohli lidé vracet do svých poničených domovů.

Po celé zemi se na pomoc postiženým záplavami začaly konat sbírky a benefiční akce, z nichž některé byly pořádané českou i rakouskou vládou.

Celkem bylo zatopeno přes 4000 domů v centru i tehdejších předměstích, která nebyla ještě součástí města. Na některých domech jsou dodnes pamětní štítky, jenž vyznačují jak vysoko tehdy sahala hladina rozvodněné řeky. Jeden lze najít například na domě 491/4 na Kampě ve výšce 254 cm.

Záplavy ze září 1890 překonala již jen velká voda, která Prahu sužovala v roce 2002.


Pamětní štítek.
Pamětní štítek. , Andrzej Otrębski, CC BY-SA 4.0


Zdroj: HRUBEŠ, Josef a Eva HRUBEŠOVÁ. Pražské katastrofy. Petrklíč, 2010. ISBN 978-80-7229-238-7.
Velká voda 1890 [online]. 2020 [cit. 2023-09-28]. Dostupné z: https://www.praha7.cz/velka-voda-1890/

Autor: Denisa Volfová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Jeden a půl milionu mrtvých - co způsobilo Velký irský hladomor? Jeden a půl milionu mrtvých - co způsobilo Velký irský hladomor?
Otec moderní kriminalistiky strávil roky na galejích kvůli dívce Otec moderní kriminalistiky strávil roky na galejích kvůli dívce
Absolutní peklo trvalo 5 dní - velký požár Londýna Absolutní peklo trvalo 5 dní - velký požár Londýna


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít