Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Proč byl rok 536 tím nejhorším v historii lidstva?

22.8.2023 > Středověk

Celosvětová epidemie, globální oteplování, finanční krize, novodobé války… Začátek tohoto tisíciletí byl opravdu náročný. Pohled do historie nám však odkrývá pravdu a tou je, že lidstvo pamatuje i horší roky. Který však historikové považují za ten opravdu nejhorší?


Vzestup Hitlera v roce 1933 je často skloňován jako nejhorší moment pro novodobou historii lidstva. Španělská chřipka roku 1918 zabila přes 50 milionů lidí. Rok 1520, neštovice zpustošily Ameriku a zabily mezi 60 až 90 procenty původních obyvatel kontinentu. Polovina populace Evropy zemřela na následky moru v roce 1349.

Historikové a odborníci se však shodují, že nejhorším bodem v přímce historie je rok 536 našeho letopočtu.


Triumf smrti (asi 1562) od Pietera Brueghela.
Triumf smrti (asi 1562) od Pietera Brueghela. , Pieter Brueghel the Elder, Public domain


Doba temna, doslova

Temno. Výpovědi spisů z té doby by se daly shrnout pod tento jeden výraz. Římský státník Cassiodorus napsal: „Zdá se, že slunce, první z hvězd, ztratilo své obvyklé světlo a má namodralou barvu.“ Dále pak popisuje podivnou zimu bez bouřek a léto bez tepla.

Nebyl jediným kronikářem, který podivné počasí popisoval a právě díky nim víme, že se v tom roce dělo něco opravdu podivného.

Díky moderním výzkumům víme, co se v šestém století ve skutečnosti stalo. Na základě průzkumu ledovců zjistili odborníci, že tehdy došlo k obří sopečné erupci. Led je totiž schopen zachytit nečistoty z atmosféry. Dlouho se spekulovalo, zda šlo o výbuch sopky na Islandu nebo v Severní Americe. Některé zdroje uvádějí aktivitu obou sopek.

Oblaka dýmu a popela se díky větrům zanesly až nad Evropu a Asii. Zastíněné Slunce tak vypadalo jako bez života, dle jedné kroniky nešlo vidět v poledne vlastní stín.


Císař Justinián I.
Císař Justinián I. , Petar Milošević, CC BY-SA 4.0


Chlad, hlad a mor


Pokles teplot o 1,5 až 2,5 stupně Celsia nezní až tak hrůzně, že? Jenomže následky byly katastrofální, započala celá dekáda, která byla chladnější než předchozích 2300 roků.

Vyschlá země a chladnější podmínky znamenaly jen jedno: špatnou úrodu. A bez úrody se jen velmi těžko zabrání hladomoru. Například v dnešním Norsku tehdejší civilizace naprosto zkolabovala.

Celosvětový hladomor na jedné straně, na té druhé chladné počasí. A čemu se v chladném počasí daří? Nemocem. Není tak divu, že další katastrofa toho roku na sebe vzala podobu moru (známého jako justiniánský mor).

Z římského přístavu Pelusium v Egyptě se rozšířil do všech koutů Východořímské říše a dál (jiný zdroj uvádí jako první ohnisko moru Etiopii). Krysy, jakožto přenašeči, se dostaly do lodí a odtud k vojenským oddílům, se kterými cestovaly po Evropě.
Justinián I., tehdejší císař, měl na začátku své vlády slibné vyhlídky na to, aby se stal jedním z nejoblíbenějších vládců. Jenomže vrtošivý osud měl jiné plány.

Samotného Justiniána sklátil mor, což vedlo ke změně v jeho stylu vládnutí. Místo zákonodárných a reformních otázek se víc a víc věnoval teologii.

I přes fakt, že některá z měst byla téměř naprosto vysídlena, požadoval výběr daní, aby zalepil díry v krvácející pokladnici. Smrt třetiny populace Římské říše, neustávající války a neschopný císař přispěly k jejímu rozpadu.

Nejen Evropa

Asijské země také nebyly ušetřeny. Naštěstí pro ně se jim vyhnul mor, ale nikoliv hladomor. Například tehdejší Čína zažila sněžení uprostřed léta, což zapříčinilo značný úbytek plodin. Taktéž se v jejích kronikách můžeme dočíst o padání nažloutlého popílku. Dle tehdejších pramenů město Sin-čou přišlo až o čtyři pětiny obyvatelstva.

V Jižní Americe se kultura peruánských Močiků opírala zejména o zemědělství a rybolov. Jednalo se o jednu z nejsilnějších říší indiánů a jejich zánik není dodnes zcela objasněn, ale dle jedné teorie za ním stálo klima. Pásmo extrémně teplé oceánské vody (známé jako El Niňo) zabilo spoustu ryb a tím je připravilo o hlavní zdroj potravy. Následovaly povodně, jež zničily jejich zavlažovací systémy. Prudké deště se střídaly s obdobím sucha a dle některých historiků právě to vedlo k hladomoru a k vnitřním bojům mezi jednotlivými kmeny.


Pro představu: Erupce kurilské Raikoke (2019).
Pro představu: Erupce kurilské Raikoke (2019). , The image was taken by a member of the Expedition 59 crew., CC BY 2.0


Sopka k sopce

Erupce roku 536 však nebyla jediná. Zkoumání ledu odhalilo, že k podobné erupci došlo také mezi léty 540 a 541, po níž následoval další teplotní pokles. Mluví se tak o miniaturní době ledové. Celý svět se ještě dlouho vzpamatovával z těchto nešťastných hrátek osudu.

Stěhování národů v Evropě, postupný rozklad Římského impéria, rozpad Sasánovské říše, zánik jedné kultury – to vše jsou následky.

Pravděpodobný konec tohoto temného období nastal někdy kolem roku 640. Podle vzorků ledu se právě tehdy zvýšilo olovnaté znečištění vzduchu. To bývá způsobeno těžbou stříbra (získává se z hornin obsahující právě vysoký podíl olova). Drahý kov tehdy nejspíše napomáhal k obnově po morových ranách a klimatických anomáliích.

Stříbro se v postkatastrofické Evropě používalo jako nejčastější platidlo a zvýšená poptávka po něm znamenala, že lidé opět obnovují ekonomiku. Vše se začalo vracet do normálu… Do toho středověkého normálu.

Jak to vidíte vy? Souhlasíte s historiky nebo si myslíte, že poslední roky jsou daleko horší? Neváhejte se podělit o Vaše názory v diskuzi pod článkem.

Zdroje:
Thearcheologist.com
YT kanál Weird History
Bigthink.com
Kniha The Worst Year Ever 536 AD
Autor: Vít Možíš
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Jeden a půl milionu mrtvých - co způsobilo Velký irský hladomor? Jeden a půl milionu mrtvých - co způsobilo Velký irský hladomor?
Erupce Vesuvu: oběti sežehla žhavá vlna s rychlostí stovky kilometrů za hodinu Erupce Vesuvu: oběti sežehla žhavá vlna s rychlostí stovky kilometrů za hodinu
Nejsmrtelnější pandemie všech dob – Černá smrt zabila polovinu evropské populace Nejsmrtelnější pandemie všech dob – Černá smrt zabila polovinu evropské populace


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít