Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Bral bohatým, ale chudým nedával. Nejslavnější český zbojník Ondráš skončil rozčtvrcený

18.8.2023 > Středověk > České země

Anglie měla Robina Hooda, na Slovensku zbojníkům kraloval Juraj Jánošík, ale co u nás na Moravě? Máme i my slavného zbojníka? Hrdinu, který bohaté obíral a o chudé se staral? Máme! Máme totiž Ondráše z Janovic, jenomže ty romantické příběhy o zbojnících většinou tak pravdivé už nejsou…



Kým byl slezský zbojník Ondráš?

Přelom 17. a 18. století, střední Evropa. Vrchnostenský útisk vyvolává po celých Čechách selská povstání, z nichž je většina krvavě potlačena. Sociální a ekonomická nerovnost ruku v ruce s nedostatečným právním systémem a nestabilním politickým prostředí vedou k vytváření zbojnických skupin.

Ty se postavením proti systému stávají populárními mezi běžným obyvatelstvem, které je často kryje. A do takového světa se narodil 13. listopadu 1680 nejslavnější zbojník naší země: Ondráš z Janovic, vlastním jménem Ondřej Fuciman.

Prvorozený syn janovického rychtáře byl od mládí divokým potomkem a o tom, že by měl jednou převzít otcův úřad, nechtěl ani slyšet. Mohl se mít dobře, jeho rodina údajně totiž patřila k nejbohatším selským rodům na frýdeckém panství. Podle janovické kroniky (Janovice byly jeho rodnou obcí) ho ze školy vyloučili.


Władysław Skoczylas (1883-1934), Public domain, via Wikimedia Commons.
Władysław Skoczylas (1883-1934), Public domain, via Wikimedia Commons. , Władysław Skoczylas (1883-1934), Public domain


Kolem roku 1695 vstoupil do vojska, z kterého odešel přibližně v roce 1709 (některé prameny uvádějí, že tam dokonce zabil důstojníka a proto dezertoval). Netrvalo to dlouho, než si uvědomil obrovskou propast mezi jednotlivými vrstvami společnosti a rozhodl se něco změnit. Roku 1711 tak odešel na zboj – přidal se k loupežníkům.

Zkušenosti z armády, nevraživost vůči šlechtě a pravděpodobné charismatické vzezření z něj za nedlouhou učinily vůdce jeho zbojnické družiny.

Ve Slezsku a na Valašsku se o něm vyprávěla spousta pověstí, které však byla za ta dlouhá léta upravena do romantické podoby. Zmiňují se o něm i lidové písně a je po něm pojmenován lašský mužský tanec „Ondrášův skok“. Inspiroval spoustu českých i polských spisovatelů.


Karpatský zbojník na rytině podle předlohy Kašpara Luykena z r. 1703.
Karpatský zbojník na rytině podle předlohy Kašpara Luykena z r. 1703. , Christoph Weigel the Elder, Public domain


Bohatým bral, chudým dával?

Dnešní romantické představy o zbojnících jsou značně zkreslené. Ondráš, který miloval dobrý alkohol i pěkné děvčata, nedělal rozdíl mezi chudými a bohatými. To víme díky dobovým dokumentům, mezi nimi nalezneme například zápisy z výslechů členů jeho družiny nebo zápisů po loupežích.

Dával jen sobě a své skupině a okradl kohokoliv, kdo se mu připletl do cesty, avšak zabití svých obětí se vyhýbal. Kromě tohoto faktu ho s Jánošíkem spojuje ještě spousta podobností. Prý vlastnil i svůj kouzelný obušek, který ho činil nezranitelným.

Jeho družina čítala také okolo 30 zbojníků, loupila v okolí Vsetína. V čele družiny stál on, jeho pravou rukou pak byl jeho přítel z dětství Juraj Fuciman (stejné příjmení mezi oběma je pouhou náhodou).


Závist, která stála nejeden život

Juraj byl věrným družiníkem, avšak postupně se ho zmocňovala závist. Vůdce si totiž nejhezčí děvčata nechával pro sebe, bral si víc než ostatním dával a celkově se začínal těšit téměř výsostnému postavení v této oblasti.

Sedm členů družiny se tehdy bavilo v krčmě. Ondráš tančil se svou milou, Šenkýřovou dcerou a dle pověsti přestal dávat pozor na svůj kouzelný obušek. Juraj neváhal a svého vůdce zabil. Jeho tělo pak dopravil na frýdecký zámek, kde bylo rozřezáno na čtyři části a rozvěšeno pro výstrahu každému, kdo přemýšlel nad zbojnickým životem.


Zabití Ondráše Jurášem (olej na dřevě, konec 18. století).
Zabití Ondráše Jurášem (olej na dřevě, konec 18. století). , Matěj Baťha, CC BY-SA 3.0


Zrádným zbojníkům však osud chystal vlastní zvrácený konec. Juraj sice dostal grunt za udání a likvidaci svého šéfa, ale pokračoval dál ve stopách zbojnictví. Úřady neváhaly a tvrdě zakročily. Celá tlupa byla vylákána do Těšína, ale místo slíbených dukátů na ně čekala ozbrojená stráž.

Soudní proces neměl dlouhého trvání, Juraj po něm skončil zapletený do okovaného kola – to byl běžný způsob smrti vyhrazený pro loupežníky. Jiné zdroje však uvádějí smrt oběšením. Jeho druhové by nakonec možná raději volili smrt, než osud, který na ně čekal: těžké galeje v Rijece.

Každý, kdo se postaví proti kterémukoliv režimu, vypadá na první pohled jako hrdina, ale při bližším pohledu se z hrdiny většinou stává zloduch. Napadá Vás ještě někdo, kdo se k tomuto popisu hodí? Určitě nám dejte vědět v diskuzi pod článkem!

Zdroj:
wikipedia.org
Zbojník Ondráš - Alois Sivek
Autor: Vít Možíš
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Jindřich Matyáš Thurn vedl stavovské povstání. Jak se mu podařilo vyhnout popravišti? Jindřich Matyáš Thurn vedl stavovské povstání. Jak se mu podařilo vyhnout popravišti?
Byl požár Národního divadla úmyslný žhářský útok? Byl požár Národního divadla úmyslný žhářský útok?
Meteorologické sloupky – předpověď počasí z dávných časů Meteorologické sloupky – předpověď počasí z dávných časů


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít