Šarlatán, nebo Lidský jeřáb. Jaké profese byly typické ve středověku?

10.1.2023 > Středověk

Ve středověkých městech existovaly profese, které ač jsou charakteristické pro své období, mohou v moderním člověku vzbuzovat úžas. Většina z nich dnes již neexistuje. Které lze považovat za nejneobvyklejší? Podívejte se na 5 různých profesí, které naši předci v době středověku vykonávali.

Lidský jeřáb

To je nejen docela neobvyklé, ale také pravděpodobně jedna z nejnudnějších středověkých činností. Bez lidí obsluhujících nejprve jednoduché dřevěné jeřáby a poté stále složitější stroje by rozvoj středověkého hornictví nebyl možný.

Díky četným převodům a blokům v kole běžícího pásu dokázal jeden muž zvednout závaží až dvou tun! Na druhé straně běžecký pás - kuželovitá konstrukce dosahující tucet metrů na výšku - umožňoval zvednout až několik tun najednou.

Práce musela být nesmírně namáhavá, únavná a monotónní. Někdy byli dokonce lidé nahrazeni zvířaty. Konec útrap ukončil až vynález parního stroje v mnohem pozdější době.

Replika středověkého dřevěného jeřábu. , cs:User:Zp, CC BY-SA 3.0

Opravář oděvů

Toto povolání, charakteristické pro středověk, by se nemělo zaměňovat s krejčím, oblíbeným dodnes. Jde o příklad profese, která vznikla jako výsledek extrémně detailních vnitřních předpisů, které byly zavedeny v řemeslných cechách (středověké řemeslnické sdružení).

Opraváři oděvů, jak název napovídá, opravovali oděvy. Jen a výhradně, protože jim bylo zakázáno šít nové šaty nebo kalhoty! Středověký krejčí naopak staré oblečení opravit neuměl.

Interiér krejčovství. , Muzeum Londýna, Public domain

Šarlatán

Ve středověku bylo mnoho šarlatánů, ale tento typ „léčitelů“ se nepochybně vymyká ostatním. Tito léčitelé se totiž zabývali zjišťováním zdravotního stavu svých pacientů pouze na základě jejich moči. Zkoumali vzhled a barvu moči, její vůni a často i chuť. Někdy se ukázalo, že jsou opravdu užitečné. Od starověku se tento test moči používal mimo jiné k určení, zda je žena těhotná. Tímto způsobem by se dal odhalit i diabetes.
Horší je, že když byl vyzbrojen pouze pacientovou močí, specialista se na jejím základě snažil určit něčí charakterové vlastnosti a vyhlídky do budoucna. Tehdy si pravděpodobně zasloužil jen jméno „močový prorok“.

Ilustrace lidí, kteří ukazují svou moč lékaři Konštantínovi Africkému. , Unknown artistUnknown artist, Public domain

Kat

Povolání kata je známé už ze starověkého Egypta a Říma, v Evropě se znovu objevilo až ve 13. století. Ačkoli si kat výkonem své profese přišel celkem na slušnou částku peněz a mít vlastního kata bylo pro každé město projevem statusu, oni samotní žili na okraji společnosti. Museli čelit několika diskriminačním opatření, jako například separátní místo v kostele, hostinci nebo zákaz účasti na společenských zábavách. Styk počestného člověka s katem totiž znamenal ztrátu cti.

Kati byli zodpovědní za takové tresty jako pověšení, lámání kolen, čtvrcení, pálení, mučení a trhání koňmi. Někdy také odklízeli uhynulá zvířata, odchytávali toulavé psy a dokonce uklízeli odpadky z ulic.

Jan Mydlář byl kat ze 17. století z Čech. , Neznámý, Public domain

Písař

Písař bylo jedno z nejvznešenějších povolání. Málokdo uměl ve středověku číst a psát. Písař psal text, který panovník či šlechta potřebovala. Zahrnoval i přepis nadiktovaného textu u soudu. Tato profese ztratila na důležitosti příchodem knihtisku.