Věstonická venuše nebyla jediná. Proč mají pravěké sošky žen "plné tvary"?

20.1.2022 > Ostatní

Keramické plastiky ženských postav patří k těm nejzajímavějším a nejpůvabnějším hmotným nálezům, které se nám dochovaly z pravěku až do dnešních dob. Po právu poutají pozornost nejen odborníků, ale také široké veřejnosti. A zatímco některé vyobrazují ženy realisticky, jiné mají takřka abstraktní tvar.

Venuše jsou spjaty neodmyslitelně s dobou mladého paleolitu

Ačkoliv na ztvárnění ženských postav můžeme narazit i v jiných etapách pravěkých dějin, největší slávu si získaly takzvané venuše, které jsou datovány do období mladého paleolitu (přibližně 50 000 až 10 000 př. n. l.).

Nejednalo se tehdy o nahodilou tvorbu, protože nálezy těchto půvabných plastik jsou zdokumentovány na mnoha místech evropského i asijského kontinentu. Oblast jejich výskytu sahala od území Francie až po daleko Sibiř na východě, přičemž způsob ztvárnění byl různý.

Proč mají venuše obvykle „plné tvary“?

Ačkoliv to není pravidlem a existují i výjimky, většina mladopaleolitických plastik zobrazuje poměrně „korpulentní dámy“ s mohutným poprsím, oblými boky a rozměrnějším pozadím. Často mají i větší bříško a zvýrazněné pohlavní orgány. Ostatní části těla jsou naopak spíše nenápadné až nezřetelné. Například obličej bývá pouze naznačený, případně není vypracován vůbec.

Není divu, že drtivá většina teorií považuje venuše za symboly plodnosti. Některé z nich jsou podle tvaru a velikosti břicha považovány za gravidní. Jedna z posledních teorií pak pracuje i s úmyslným „ztvárněním obezity“ v dobách, kdy lidé kvůli stále ochlazujícím se klimatu trpěli nedostatkem potravy.

Některé slavné paleolitické venuše

Kompletní paleolitické ženské plastiky jsou vzácné, mnohé z nich se dochovaly v pouhých zlomcích. Není bez zajímavosti, že se ženské plastiky zhotovovaly z různých materiálů. Pro jejich tvorbu se používala například mamutí slonovina, zvířecích kosti, paroží, a dokonce i z kámen. Některé vytvořil pravěký člověk z keramiky.

1. Věstonická venuše

Věstonická venuše byla nalezena roku 1925 při archeologickém výzkumu mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem pod Pálavskými vrchy. Je považována za vůbec nejstarší keramickou figurku na světě!

Za pozornost stojí fakt, že se při moderním zkoumání tomografem v roce 2004 se podařilo na hýždích odhalit otisk prstu malého dítěte.

2. Willendorfská venuše

Ještě dříve, konkrétně v roce 1908, byla poblíž dolnorakouského Aggsbachu nalezena slavná Willendorfská venuše. Je vytvořená z vápence a oproti Věstonické venuši je ještě korpulentnější. Zaujme také propracovanou horní části hlavu, kterou pokrývá účes či nějaká pokrývka.



Při pozdějším zkoumání byly na sošce objeveny stopy červeného barviva, původně byla tudíž pravděpodobně červená.

Zdroj:
PODBORSKÝ, Vladimír. Náboženství pravěkých Evropanů. Brno: Masarykova univerzita, 2006
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3235670-vedci-prisli-s-prekvapivou-teorii-o-vyznamu-pravekych-venusi
https://cs.wikipedia.org
Štítky: #paleolit #pravek #umeni

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (45)   #zivot v antice (43)   #legie (29)   #nabozenstvi (26)   #stavby (25)   #zivot ve stredoveku (22)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #otroci (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky