Laistrygonové - obrnění obři z filmové Odyssey byli kanibalové
> Starověk > Antické ŘeckoNový film Odyssea znovu přivedl na filmová plátna řadu postav z řecké mytologie, některé možná úplně poprvé. Vedle známějších Kyklópů nebo Sirén se v něm objevují také Laistrygonové – obrovští válečníci v těžké zbroji, kteří bez varování zaútočí na Odyssea a jeho posádku. Ve filmu připlouvají Řekové ke skalnatému ostrovu, vydávají se do lesa, kde narazí na dítě jednoho z obrů, a vzápětí se ocitají pod útokem celé skupiny Laistrygonů. Ti většinu posádky pobijí a přeživší zaženou zpět k lodím. Filmová scéna je to působivá, ale od Homérovy předlohy se v mnoha ohledech liší. Kdo tedy byli Laistrygonové podle řecké mytologie?
Laistrygonové vystupují v desátém zpěvu Homérovy Odyssey. Odysseus k jejich zemi připlouvá po dobrodružství s Aiolovým měchem větrů a po neúspěšném pokusu vrátit se na Ithaku (ve filmu tato část není). Na rozdíl od některých jiných protivníků nejsou Laistrygonové žádnými bohy ani nadpřirozenými bytostmi ovládajícími kouzla. Jsou popisováni jako národ obrovitých lidí, kteří se živí lidským masem. Šlo tedy o kanibaly.
Odysseus se svou flotilou (dle původní báje má lodí 12, ve filmu pouze 3) dorazí do přístavu obklopeného vysokými skalami. Homér jej popisuje jako mimořádně klidný a dobře chráněný, téměř bez vln. Většina řeckých lodí vpluje dovnitř a zakotví těsně vedle sebe. Pouze Odysseus, jako vždy opatrný, nechá vlastní loď stát před úzkým vplutím do zálivu a přiváže ji ke skalám zvenčí. Toto rozhodnutí se později ukáže jako klíčové.
Než Řekové vstoupí do města, vyšle Odysseus několik mužů na průzkum. Ti narazí na dívku, která je dovede až ke královskému paláci. Tam však místo vřelého přijetí čeká něco zcela jiného. V paláci se jeho muži setkávají s královnou. Ta je vyděsí svou velikostí, je totiž mnohem větší než normální člověk. Následně je zavede ke svému manželovi, králi Antifatovi. Ten neváhá ani okamžik – jednoho z Řeků okamžitě zabije a začne ho připravovat jako potravu. Zbylým dvěma se podaří uprchnout zpět k lodím.
Antifatés mezitím svolá ostatní Laistrygony a ti se vydají pronásledovat řeckou výpravu. Homér je popisuje jako obrovité bytosti, které z okolních skal vrhají na lodě mohutné balvany. Zakotvené lodě v úzkém přístavu nemají kam uniknout. Jedna po druhé jsou rozdrceny nebo potopeny a Laistrygonové následně pobíjejí trosečníky a odnášejí je jako kořist, nebo spíš zásoby jídla. Odysseus pouze s několika přeživšími muži unikne. Díky tomu, že svou loď ponechal mimo přístav, okamžitě přeřízne kotevní lana a s jedinou zbývající lodí uprchne na otevřené moře.
Laistrygonové ve stylu posledního filmového pojetí Oddysey. , Vygenerováno pomocí Open AI Images 2.0
Právě střet s Laistrygony patří k nejničivějším okamžikům celé Odysseovy výpravy co se týče ztrát na životech. Podle Homéra vyplul Odysseus po skončení trojské války s dvanácti loděmi. Po útoku Laistrygonů zůstala pouze jediná. Během několika okamžiků tak přišel téměř o celé své loďstvo i většinu mužů, kteří s ním opustili Tróju. Ve filmové adaptaci je rozsah katastrofy výrazně zmenšen. Odysseus připlouvá pouze se třemi loděmi a po útoku stejně jako v báji odplouvá jediná (zničeny jsou dvě výrazně menší než Odysseva hlavní loď). Pro potřeby filmu jde o pochopitelné zjednodušení, ale Homér líčí tuto událost jako téměř úplné zničení celé expedice.
Z dnešního pohledu se nabízí otázka, zda Homér myslel Laistrygony jako doslovné obry. V textu Odyssey jsou opakovaně popisováni jako mimořádně vysocí a silní lidé. Dokážou vrhat obrovské balvany, jejich královna svou velikostí děsí příchozí Řeky a celý národ působí dojmem bytostí přesahujících běžné lidské možnosti. Přesto Homér nikde neuvádí jejich přesnou výšku ani je nezařazuje mezi bohy nebo Titány. Jsou spíše zvláštním národem žijícím na vzdáleném konci známého světa.
Homér označuje jejich město jako Telepylos a zemi jako říši Laistrygonů, přesnou polohu ale jako většinou neuvádí. Nejčastěji bývá dnes jejich sídlo spojováno se Sicílií, kde antičtí autoři později umisťovali i další epizody Odysseovy cesty. Jiní badatelé hledají Telepylos na Sardinii, v jižní Itálii nebo dokonce na Korsice. Objevily se i odvážnější hypotézy, žádná z nich však není podložena přesvědčivými důkazy. Je pravděpodobné, že Homér neměl na mysli konkrétní místo, ale spíše vzdálenou a tajemnou zemi ležící mimo známý řecký svět.
V čem se film liší od báje?
Filmové zpracování si stejně jako mnoho jiných adaptací bere z Homérova příběhu především základní motivy. Útok obrů, jejich velikost i zničení většiny výpravy odpovídají původní báji. Některé detaily se však výrazně liší.Ve filmu se Odysseus s posádkou vydává do lesa, kde náhodně narazí na dítě Laistrygonů, a teprve poté začíná pronásledování. V Homérově podání je celý příběh mnohem propracovanější. Řekové nejprve prozkoumají okolí, dorazí do města, setkají se s královskou rodinou a až následně se rozvine útok, který vrcholí zničením lodí uvězněných v přístavu. Ve filmu také není podle ničeho poznat, že by mělo jít o kanibaly.
Odlišné je také ztvárnění samotných Laistrygonů. Film je představuje jako obří válečníky v těžké kovové zbroji připomínající spíše středověké rytíře. Homér však žádné podobné brnění nezmiňuje. Jeho Laistrygonové používají především svou obrovskou sílu a vrhají z výšky balvany na lodě pod sebou. Ani z historického hlediska by těžká plátová zbroj do období, v němž se příběh odehrává, nepatřila.
Setkání s Laistrygony bývá někdy zastíněno slavnější epizodou s Kyklópem Polyfémem nebo se Sirénami. Přitom právě útok lidožravých obrů znamenal pro Odyssea největší lidskou ztrátu během celé cesty domů. Během jediného dne přišel téměř o celé své loďstvo a o většinu mužů, kteří s ním po pádu Tróje vypluli.
Zdroj: Bohové a hrdinové antických bájí - Vojtěch Zamarovský - Deus - 2013 ; wikipedia.org
Autor: Pavel Koubík
Štítky: #recke baje
#oddysea
