Co prozradilo Turínské plátno o ukřižování Ježíše?

2.9.2025 > Starověk > Antický Řím

V katedrále v italském Turíně leží lněný kus látky, který už po staletí fascinuje věřící i ateisty. Na jeho povrchu se rýsuje otisk postavy muže, který připomíná biblický popis ukřižovaného Ježíše. Jde o skutečný pohřební rubáš, do kterého bylo před dvěma tisíci lety zabaleno jeho tělo? Nebo to je rafinovaný středověký podvrh, který měl vyvolat zbožný úžas? Odpověď se vědci i církev snaží najít dodnes.

Turínské plátno je bezpochyby jednou z nejznámějších a nejzáhadnějších náboženských relikvií. Podle mnohých bylo právě do něj po ukřižování zahaleno tělo Ježíše Krista. Pravdou je, že na této lněné tkanině se nachází slabý, sépiově zbarvený otisk ve tvaru postavy muže. Katolická církev přitom zaujímá zdrženlivý postoj: netvrdí, že jde o skutečný Kristův rubáš, ale považuje jej za mimořádně silný symbol jeho utrpení.

Pojďme ale nejdříve prozkoumat jeho historii. Podle legendy se nejdříve plátno vydalo na dlouhou cestu z Jeruzaléma do Edessy. Odtud bylo později převezeno do Konstantinopole. Stopy po něm mizí v období křížových výprav, ale ve 14. století se náhle objevuje ve Francii v Chambéry. Tam roku 1532 došlo k neštěstí a celé ho málem zničil požár. Na zachráněná relikvii můžeme dodnes poznat stopy této události v podobě ohořelých míst a následných oprav. Od roku 1578 je plátno uloženo v katedrále sv. Jana Křtitele v italském Turíně. Nejprve v péči savojské královské rodiny, která ho později darovala papeži Janu Pavlu II.



V novověké historii této památky je asi nejdůležitějším rok 1898, kdy italský fotograf Secondo Pia měl možnost plátno vyfotografovat. K jeho překvapení se na negativu objevil mnohem zřetelnější obraz muže, než jaký byl do té doby viditelný pouhým okem. Tato událost vedla ke vzniku celé nové vědecké disciplíny – sindonologii - studiu Turínského plátna.

Co se vědcům za těch více než 100 let podařilo zjistit? Dnes víme, že plátno je lněná tkanina s nepatrným podílem bavlny. Rozměry jsou 4,36 metru x 1,10 metru a jeho hmotnost je 1,42 kilogramu. Utkáno je technikou známou jako šupinový kepr, skutečně používanou v oblasti Blízkého východu na přelomu letopočtu. Na povrchu je slabý obraz mužské postavy, která mohla měřit zhruba 175–180 cm. Z obrazu je patrné, že postava měla vousy a dlouhé vlasy.

Obraz na plátně není klasickým kontaktním otiskem. Tvoří jej mikroskopicky tenká vrstva obarvení vláken, jejíž hloubka se pohybuje jen v rozmezí 180–600 nanometrů. Na rozdíl od samotného obrazu jsou krevní skvrny dobře ohraničené, obsahují lidský hemoglobin, bilirubin a albumin. Krev podle testů patří ke krevní skupině AB. Zajímavostí je, že stejná krev byla nalezena i na roušce z Ovieda, o níž tradice tvrdí, že zahalovala Ježíšovu hlavu.

Na plátně můžeme nalézt mnoho detailů, které odpovídají ukřižování tak jak ho dnes známe: stopy po bičování, poranění zápěstí a nohou, rána v boku odpovídající probodnutí kopím, či stopy po trnové koruně. Analýzy na plátně objevily zbytky několika druhů pylu a také otisky rostlin. Všechny odpovídají flóře rostoucí v okolí Jeruzaléma.



Zatím by vše odpovídalo legendě, ale jak dopadla další vědecká ověřování pravosti? Například v roce 1978 využil mezinárodní tým STURP mikroskopii, rentgen, ultrafialovou a infračervenou fotografii a dospěl k závěru, že plátno není malbou ani jiným známým druhem uměleckého díla. Podle této analýzy jde o skutečný rubáš mrtvého muže po křižování.

Patrně nejznámější zkouška proběhla o deset let později v roce 1988. Tři laboratoře (Oxford, Curych, Tucson) nezávisle analyzovaly malý vzorek plátna radiokarbonovou metodou pro dataci vzniku. Výsledek byl tehdy poměrně dost překvapivý. Všechny laboratoře určily vznik do období 1260–1390, čímž podpořily populární hypotézu, že jde o středověký podvrh. Pozdější kritika těchto analýz ale upozornila, že použité vzorky mohly pocházet z části plátna opravené po požáru v roce 1532. I následné analýzy ukázaly odlišné chemické složení vláken, přítomnost barviv a záplatování, což by dataci výrazně zkreslilo.




Faktem je, že rostlinné stopy a pylová analýza ukazují, že plátno muselo projít oblastmi Blízkého východu, Malé Asie a západní Evropy – tedy cestou, kterou uvádějí legendy. I když tam nutně nemuselo být vyrobeno.

Je tedy plátno pravé? Dodnes to není jisté. Skeptici upozorňují, že vznik obrazu lze napodobit pomocí středověkých technik, a poukazují na experimenty, při nichž byl podobný efekt dosažen nahřátím látky a kontaktem s tváří nebo sochou. Jiné experimenty to zase vyvrací. Na definitivní důkaz, který potvrdí pravost, nebo naopak navždy prokáže, že jde o padělek, se tak stále čeká.

Zdroj: wikipedia.org ; Nevyřešené záhady světa - Kolektiv autorů Štítky: #jezis kristus #zahady

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (59)   #zivot v antice (44)   #legie (29)   #nabozenstvi (26)   #stavby (25)   #zivot ve stredoveku (24)   #16. stoleti (19)   #sparta (16)   #rytiri (15)   #caesar (15)   #otroci (13)   #atheny (13)   #persie (13)   #14. stoleti (13)   #oblehani (12)   #17. stoleti (12)   #osmanska rise (11)   #husite (11)   #alexandr veliky (10)   #falanga (10)   Zobrazit všechny štítky