Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Manželky Karla IV: císař se oženil s čtrnáctiletou nevěstou svého zemřelého syna

19.10.2023, 08:43 > Středověk > České země

Krále a císaře Karla IV. máme povětšinou zafixovaného jako Otce vlasti, úspěšného panovníka, který Českým zemím zajistil prosperitu. I on však měl svoje starosti a některé věci se mu přece jen nedařily – prvního syna, který se dožil dospělosti, měl až v pětačtyřiceti letech.



Král musí mít syna

Aby panovník zajistil úspěšné pokračování svého rodu a zároveň stabilitu ve své říši, potřeboval mužského potomka. Z historie známe mnoho králů, kteří v touze po synovi provedli všechno možné i nemožné – nejznámější je asi příklad anglického krále Jindřicha VIII., který své neúspěšné manželky popravoval, ale i někteří jiní králové své manželky zapuzovali, snažili se legitimizovat své nemanželské syny a podobně.

O to překvapivější se zdá, jak málo se mluví o tom, že nejvýznamnější český král velmi dlouho neměl dědice.

Lucemburský erb.
Lucemburský erb. , Wereszczyński, CC BY-SA 4.0


Dcery Blanky z Valois

Jak víme, svou první ženu Blanku z Valois si vzal Karel IV. v době, kdy byli oba ještě děti – oběma jim bylo teprve sedm let, z čehož je zřejmé, že si na potomky museli ještě chvíli počkat.

Avšak ani v době, kdy spolu začali žít jako manželé, se jim nepodařilo zplodit následníka. V roce 1335, tedy dvanáct let po svatbě se jim narodila dcera Markéta, která se později stala uherskou královnou, avšak zemřela ve 14 letech.

Na další dítě si Blanka s Karlem počkali dlouhých sedm let – v roce 1342 se narodila další dcera: Kateřina. Další děti už Blanka nestihla. Zemřela v roce 1348, bylo jí 32 let.


Karel IV. a Blanka z Valois.
Karel IV. a Blanka z Valois. , Diligent : small edit on the bottom right corner, Public domain


Anna Falcká a krátká radost z dědice

Karlovi bylo dvaatřicet a neměl dědice, navíc potřeboval upevnit své postavení v Evropě. A tak nepočkal ani rok po smrti své milované Blanky a za pár měsíců se znovu oženil. Vzal si dceru jednoho z kurfiřtů – Annu Falckou.

A co se dědice týče, vypadalo to skvěle. Svatba proběhla v březnu 1349 a v lednu 1350 už Anna porodila syna Václava.

Avšak další roky byly naplněné katastrofami. Karel velmi vážně onemocněl a dlouhé měsíce s chorobou bojoval. Na konci roku 1351 zemřel vymodlený syn Václav a v roce 1353 i Anna Falcká, aniž by měla další dítě.

Český trůn byl opět bez dědice – Karlovi se blížila čtyřicítka, neměl syna a byl znovu vdovcem.


Anna Falcká.
Anna Falcká. , Packare, CC0


Jedna nevěsta by tu byla – Anna Svídnická

Karel věděl, že nemůže ztrácet čas, a tak se oženil s nevěstou, kterou měl přichystnanou pro svého zesnulého syna Václava – Annou Svídnickou.

Zhruba za pět měsíců po smrti Anny Falcké už byl Karel znovu v chomoutu a z dnešního pohledu šlo i jinak o poměrně kontroverzní sňatek: zaprvé jak jsme zmínili si vzal nevěstu svého syna a zadruhé bylo dívce teprve 14 let. Krále a novou královnu dělil rozdíl 23 let.

A osud nechal Karla i tentokrát na dědice čekat. Trvalo pět let, než se páru narodilo první dítě – opět to bylo děvče. Princezna Alžběta se narodila v roce 1358 a později se stala rakouskou vévodkyní (zemřela velmi mladá, ve věku 15 let).

Ještě další tři roky uběhly, než se to konečně podařilo: v roce 1361 se narodil Karlu IV. a Anně Svídnické syn Václav, který se dožil dospělosti a vstoupil do dějin jako Václav IV. Karlu IV. v době narození tohoto syna bylo 45 let, byl tedy ve věku, kdy již řada jeho vrstevníků nežila, a jemu se teprve narodil první syn.


Václav IV., syn Anny Svídnické.
Václav IV., syn Anny Svídnické. , PetrusSilesius, CC BY-SA 3.0


Alžběta Pomořanská – čas zabezpečit rod

Jen o rok později mohl přibýt další syn do lucemburské sbírky, avšak chlapec při porodu zemřel a vzal sebou i svou matku Annu Svídnickou. Bylo jí jenom 23 let.

Karel byl znovu vdovcem. Žily už jen dvě jeho dcery a chlapci Václavu byl jen rok.

Tušíte správně – chtělo to další ženu.

S držením smutku si Karel opět nelámal hlavu a dříve než za rok (v roce 1363) se oženil počtvrté. Alžběta Pomořanská byla opět mladou nevěstou, od krále ji dělilo 30 let.

A znovu chvíli trvalo, než Alžběta porodila první dítě – podařilo se to až v roce 1366 a již tradičně to byla dívka. Dostala jméno Anna a později se stala anglickou královnou.


Alžběta Pomořanská.
Alžběta Pomořanská. , Acoma, CC BY-SA 3.0


V roce 1368 se narodil Zikmund. Karlovi bylo 52 let a poprvé v životě měl dva žijící dědice, tedy možné následníky. Konečně si mohl alespoň trochu oddechnout, i když chlapci byli ještě malí.

A v dalších letech se mohl král jen radovat. V roce 1370 se mu narodil syn Jan, později známý jako Zhořelecký. V roce 1372 přišel syn Karel (který však brzy zemřel) a následovala dcera Alžběta. A v roce 1377, tedy rok před svou smrtí přivítal císař na světě posledního syna – Jindřicha.

Na své potomky, obzvlášť na ty mužské, čekal Karel IV. velmi dlouho. Nakonec se na něj však štěstěna usmála a on mohl umírat s vědomím, že zabezpečil pokračování svého rodu.


Zikmund Lucemburský, syn Alžběty Pomořanské.
Zikmund Lucemburský, syn Alžběty Pomořanské. , Formerly attributed to Pisanello, Public domain


Zdroj: zoom.iprima.cz; ceskykralovskyinstitut.cz
Autor: Tereza Holubová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Zanikla Velkomoravská říše kvůli velké potopě? Zanikla Velkomoravská říše kvůli velké potopě?
Krvavá řež na Libici. Mocný rod byl vyvražděn během jediného dne Krvavá řež na Libici. Mocný rod byl vyvražděn během jediného dne
Vykastrovaný, oslepený a zabitý na záchodě. Smutný osud českého knížete Jaromíra Vykastrovaný, oslepený a zabitý na záchodě. Smutný osud českého knížete Jaromíra


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít