Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Manželky Karla IV: císař se oženil s čtrnáctiletou nevěstou svého zemřelého syna

19.10.2023, 08:43 > Středověk > České země

Krále a císaře Karla IV. máme povětšinou zafixovaného jako Otce vlasti, úspěšného panovníka, který Českým zemím zajistil prosperitu. I on však měl svoje starosti a některé věci se mu přece jen nedařily – prvního syna, který se dožil dospělosti, měl až v pětačtyřiceti letech.



Král musí mít syna

Aby panovník zajistil úspěšné pokračování svého rodu a zároveň stabilitu ve své říši, potřeboval mužského potomka. Z historie známe mnoho králů, kteří v touze po synovi provedli všechno možné i nemožné – nejznámější je asi příklad anglického krále Jindřicha VIII., který své neúspěšné manželky popravoval, ale i někteří jiní králové své manželky zapuzovali, snažili se legitimizovat své nemanželské syny a podobně.

O to překvapivější se zdá, jak málo se mluví o tom, že nejvýznamnější český král velmi dlouho neměl dědice.

Lucemburský erb.
Lucemburský erb. , Wereszczyński, CC BY-SA 4.0


Dcery Blanky z Valois

Jak víme, svou první ženu Blanku z Valois si vzal Karel IV. v době, kdy byli oba ještě děti – oběma jim bylo teprve sedm let, z čehož je zřejmé, že si na potomky museli ještě chvíli počkat.

Avšak ani v době, kdy spolu začali žít jako manželé, se jim nepodařilo zplodit následníka. V roce 1335, tedy dvanáct let po svatbě se jim narodila dcera Markéta, která se později stala uherskou královnou, avšak zemřela ve 14 letech.

Na další dítě si Blanka s Karlem počkali dlouhých sedm let – v roce 1342 se narodila další dcera: Kateřina. Další děti už Blanka nestihla. Zemřela v roce 1348, bylo jí 32 let.


Karel IV. a Blanka z Valois.
Karel IV. a Blanka z Valois. , Diligent : small edit on the bottom right corner, Public domain


Anna Falcká a krátká radost z dědice

Karlovi bylo dvaatřicet a neměl dědice, navíc potřeboval upevnit své postavení v Evropě. A tak nepočkal ani rok po smrti své milované Blanky a za pár měsíců se znovu oženil. Vzal si dceru jednoho z kurfiřtů – Annu Falckou.

A co se dědice týče, vypadalo to skvěle. Svatba proběhla v březnu 1349 a v lednu 1350 už Anna porodila syna Václava.

Avšak další roky byly naplněné katastrofami. Karel velmi vážně onemocněl a dlouhé měsíce s chorobou bojoval. Na konci roku 1351 zemřel vymodlený syn Václav a v roce 1353 i Anna Falcká, aniž by měla další dítě.

Český trůn byl opět bez dědice – Karlovi se blížila čtyřicítka, neměl syna a byl znovu vdovcem.


Anna Falcká.
Anna Falcká. , Packare, CC0


Jedna nevěsta by tu byla – Anna Svídnická

Karel věděl, že nemůže ztrácet čas, a tak se oženil s nevěstou, kterou měl přichystnanou pro svého zesnulého syna Václava – Annou Svídnickou.

Zhruba za pět měsíců po smrti Anny Falcké už byl Karel znovu v chomoutu a z dnešního pohledu šlo i jinak o poměrně kontroverzní sňatek: zaprvé jak jsme zmínili si vzal nevěstu svého syna a zadruhé bylo dívce teprve 14 let. Krále a novou královnu dělil rozdíl 23 let.

A osud nechal Karla i tentokrát na dědice čekat. Trvalo pět let, než se páru narodilo první dítě – opět to bylo děvče. Princezna Alžběta se narodila v roce 1358 a později se stala rakouskou vévodkyní (zemřela velmi mladá, ve věku 15 let).

Ještě další tři roky uběhly, než se to konečně podařilo: v roce 1361 se narodil Karlu IV. a Anně Svídnické syn Václav, který se dožil dospělosti a vstoupil do dějin jako Václav IV. Karlu IV. v době narození tohoto syna bylo 45 let, byl tedy ve věku, kdy již řada jeho vrstevníků nežila, a jemu se teprve narodil první syn.


Václav IV., syn Anny Svídnické.
Václav IV., syn Anny Svídnické. , PetrusSilesius, CC BY-SA 3.0


Alžběta Pomořanská – čas zabezpečit rod

Jen o rok později mohl přibýt další syn do lucemburské sbírky, avšak chlapec při porodu zemřel a vzal sebou i svou matku Annu Svídnickou. Bylo jí jenom 23 let.

Karel byl znovu vdovcem. Žily už jen dvě jeho dcery a chlapci Václavu byl jen rok.

Tušíte správně – chtělo to další ženu.

S držením smutku si Karel opět nelámal hlavu a dříve než za rok (v roce 1363) se oženil počtvrté. Alžběta Pomořanská byla opět mladou nevěstou, od krále ji dělilo 30 let.

A znovu chvíli trvalo, než Alžběta porodila první dítě – podařilo se to až v roce 1366 a již tradičně to byla dívka. Dostala jméno Anna a později se stala anglickou královnou.


Alžběta Pomořanská.
Alžběta Pomořanská. , Acoma, CC BY-SA 3.0


V roce 1368 se narodil Zikmund. Karlovi bylo 52 let a poprvé v životě měl dva žijící dědice, tedy možné následníky. Konečně si mohl alespoň trochu oddechnout, i když chlapci byli ještě malí.

A v dalších letech se mohl král jen radovat. V roce 1370 se mu narodil syn Jan, později známý jako Zhořelecký. V roce 1372 přišel syn Karel (který však brzy zemřel) a následovala dcera Alžběta. A v roce 1377, tedy rok před svou smrtí přivítal císař na světě posledního syna – Jindřicha.

Na své potomky, obzvlášť na ty mužské, čekal Karel IV. velmi dlouho. Nakonec se na něj však štěstěna usmála a on mohl umírat s vědomím, že zabezpečil pokračování svého rodu.


Zikmund Lucemburský, syn Alžběty Pomořanské.
Zikmund Lucemburský, syn Alžběty Pomořanské. , Formerly attributed to Pisanello, Public domain


Zdroj: zoom.iprima.cz; ceskykralovskyinstitut.cz
Autor: Tereza Holubová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Dcera Karla IV. se stala anglickou královnou. Ji i jejího manželka stihl tragický osud Dcera Karla IV. se stala anglickou královnou. Ji i jejího manželka stihl tragický osud


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít