Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Svatováclavský kult stál u formování českého státu. Zničili ho až nacisté

3.10.2023 > Středověk

Ve školách se učíme příběh o životě knížete Václava a snažíme se správně určitě datum jeho úmrtí. Zapomínáme však na to, jak velmi silný kult tohoto světce ovlivňoval vývoj českého státu v následujících dějinách, a to i těch nejnovějších.



Kníže Václav.
Kníže Václav. , Anonymous Unknown author, Public domain


Svatý Václav jako patron českého národa a věčný kníže

Svatý Václav si napříč českým dějinami nese nálepku českého patrona a v průběhu staletí se stal jakýmsi symbolem samostatné existenci českého národa. To dosvědčuje i skutečnost, že 28. září, v den výročí jeho tragické smrti, slavíme v České republice státní svátek nesoucí název Den české státnosti.

Je to pro nás tak samozřejmé, že někdy zapomínáme přemýšlet o tom, proč se právě přemyslovský kníže, o jehož životě nevíme téměř nic (někteří historikové dokonce pochybují o jeho existenci), stal takto výraznou osobností v našich dějinách.


SVatý Václav.
SVatý Václav. , Peter Parler (?), Public domain


Krátké shrnutí Václavova života

O osudech tohoto mladého přemyslovského knížete se dozvídáme nejčastěji ze středověkých legend, které však vznikaly až s časovým odstupem od Václavovy vraždy a byly už ovlivněny svatováclavským kultem a politickými událostmi.

Václav se narodil jako syn knížete Vratislava I. a patří k prvním prameny doloženým Přemyslovcům vůbec – jeho dědem byl Bořivoj, kterého můžeme jako prvního českého vládce bezpečně doložit.

Jeho matkou byla Drahomíra, babičkou Ludmila, bratrem Boleslav. Vzhledem k tomu, že kníže Vratislav zemřel, když byli oba chlapci ještě malí, správy země se ujala Drahomíra. Výchovu chlapců však přenechala své tchyni Ludmile.

Mezi oběma ženami docházelo ke sporům, které vyvrcholily Ludmiliným zavražděním. Jakmile se Václav ujal vlády, vzdal však babiččině oběti hold a Ludmila se na rozdíl od Drahomíry dostala do panteonu českých patronů a světců.


Svatá Ludmila s Bořivojem při křtu.
Svatá Ludmila s Bořivojem při křtu. , Dobroš, CC BY-SA 4.0


Václav se klonil ke křesťanství, což dokazuje mimo jiné to, že nechal založit kostel sv. Víta. Jako panovník si Václav zřejmě uměl udělat pořádek ve svém okolí i vojenskou cestou, nicméně válce s výrazně silnějším protivníkem Jindřichem Ptáčníkem se raději vyhnul placením tzv. mírové daně, což bylo považováno za akt porobení se pomalu se formující Římské říši.

Po Václavově místě na knížecím stolci se však sápal jeho bratr Boleslav. 27. září spolu bratři hodovali a druhý den ráno – 28. září – Boleslav sám na knížete zaútočil a poté ho nechal zabít svými družiníky. Dnes se historici přiklánějí k tomu, že se tak stalo v roce 935, často se však uvádí i datum 929.


Svatý Václav a svatá Ludmila.
Svatý Václav a svatá Ludmila. , Michal Maňas, CC BY 3.0


Ze zavražděného knížete symbolem národa

Václav zemřel hodně mladý (téměř jistě nedosáhl třicítky) a o tom, co vlastně jako kníže dokázal, víme jen velmi málo.

Přesto se brzy po jeho smrti začala utvářet legenda o Václavovi jako „věčném“ knížeti Čechů a jako o vzoru českého panovníka.

Tohle je zásadní okamžik formování českého národa – Češi dostali svého významného světce a velmi silný odkaz dobrého, křesťanského panovníka, který vládl na jejich území, a byl podle zavražděn.

Od této chvíle se budou celé generace Čechů upínat ke svatému Václavu jako k ikoně svého národa a také jako ke svému patronu a ochránci.


Vražda sv. Václava.
Vražda sv. Václava. , http://www.moraviamagna.cz/legendy/l_kr_7vv.htm, Public domain


Křesťanský panovník

Vznik svatováclavského kultu datujeme již do 10. století. V kronikách, které začaly vznikat o Václavově životě, je kníže líčen jako vzor křesťanského panovníka. Důležitá pro kult byla skutečnost, že Václavovy ostatky byly uloženy do pražského kostela sv. Víta (který Václav sám založil), čímž bylo jeho jméno spojeno se stavbou velkého církevního i národního významu.

Zároveň se ustaluje v povědomí jeho pozice přemyslovského a českého knížete, tedy někoho, kdo stál téměř u zrodu raného českého státu. Zásadní pro vnímání Václava jako věčného českého panovníka a ochránce je Svatováclavský chorál, který zřejmě vznikl někdy v období 12. století, a Václav je zde doslova prezentován jako ochránce české země, který se může za svůj národ přimlouvat u Boha.


Socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze.
Socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze. , Ales Tosovsky, CC BY-SA 3.0


Otec vlasti a svatý Václav

Upevnění svatováclavského kultu pak probíhalo za vlády Karla IV., který vůči sv. Václavovi projevoval velkou zbožnost a respekt. Ostatně – dostal jméno po něm, jméno Karel získal až později.

Kromě toho, že sv. Václavu nechával císař zasvěcovat řadu staveb, které postavil, stalo se přelomovou událostí, když mu nechal zasvětit i českou královskou korunu. Svatováclavská koruna je od jeho vlády symbolem českého státu a velikosti českého národa. Právě v tomto období tak byla dokonána představa sv. Václava jako ikony zobrazující samostatný a mocný český národ.

Svatováclavská koruna.
Svatováclavská koruna. , K. Pacovsky, CC BY-SA 4.0


Kontroverze svatováclavského kultu v moderních dějinách

Ve 20. století však dostal svatováclavský kult velkou ránu.

Už v první republice byl odkaz sv. Václava trochu opomíjen, důležité byly spíše vzory z doby husitské a národního obrození, přesto došlo k velkým oslavám roce 1929, který byl tehdy považován za tisící výročí úmrtí knížete Václava. Za druhé světové války se však situace ještě více zkomplikovala.

Německá okupační moc si vzala Václava jako vzor českého panovníka, který spolupracoval se svým větším německým sousedem, a dokonce se mu podrobil. Zatímco po staletí byl tak Václav představitelem české emancipace a práva českého národa na existenci a samostatnost, najednou byl vyobrazen jako vzor podrobného člověka klanícího se Němcům.

Destrukci svatováclavského kultu nacisté dovedli takřka k dokonalosti, když začali českým kolaborantům rozdávat vyznamenání se Svatováclavskou orlicí (oficiálně Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava). Sv. Václav tak byl dán jako vzor kolaboranta.

Ani po válce se prestiž kultu sv. Václava nevrátila, neboť komunistický režim si rozhodně nechtěl připomínat ani církevní, ani monarchistické svátky. K určitému obrození symbolu sv. Václava došlo až na přelomu tisíciletí, kdy byl jeho svátek označen za Den čestné státnosti a prohlášen za český státní svátek.

Zdroj: catholica.cz; pochopte-dejiny.cz; temata.rozhlas.cz
Autor: Tereza Holubová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Středověký trh s otroky v Praze byl jen pro ty nejbohatší Středověký trh s otroky v Praze byl jen pro ty nejbohatší
Karlův most - skutečně se při stavbě míchala do malty vejce? Karlův most - skutečně se při stavbě míchala do malty vejce?
Vykastrovaný, oslepený a zabitý na záchodě. Smutný osud českého knížete Jaromíra Vykastrovaný, oslepený a zabitý na záchodě. Smutný osud českého knížete Jaromíra


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít