Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Čím se dříve platilo? Nejstarším platidlem byly mušle, u nás kousky plátna

29.3.2023 > Starověk

Peníze jsou nezbytnou součástí moderního světa a většina z nás s nimi přichází do styku každý den. Ačkoli si můžeme představit život bez moderních platebních metod, jako jsou kreditní karty a bankovní převody, peníze jako takové existují již tisíce let. Historie peněz je příběhem vývoje platebních prostředků od nejstarších forem, jako jsou výměnné systémy a naturální dary, až po digitální měnu, kterou používáme dnes. Pojďme se podívat, čím se dříve platilo a jak se v průběhu času vyvíjely peníze, které používáme dnes.


Nejstarší formy platidel se vyskytovaly již v pravěku a byly velmi různorodé. Patřily sem různé druhy nářadí, zvířecí kůže, zrní a další předměty, které měly nějakou hodnotu. To úplně Nejstarší známé platidlo byly mušle kauri. Jejich použití je dochované již ze starověké Číny. Užívaly se v období dynastií Shang a Zhou. Co se týče našeho území, nejstarší zmínku máme z 10. století. Cestovatel Ibrahim ibn Jakub zmiňuje že se v naších krajích platilo kousky plátna.


Lastury Kauri.
Lastury Kauri. , User:Bricktop, CC BY-SA 3.0


Ve starověku se na blízkém východě začaly postupně prosazovat drahé kovy. Byly vzácné, trvanlivé a svým vzhledem atraktivní. Daly se jednoduše dělit a jejich transport byl snadný. Největší oblibu si zpočátku získalo stříbro, které se používalo v Mezopotámii už od 5. tisíciletí př.n.l. Tato stříbrná platidla ještě neměla podobu mincí jak si je představujeme dnes, ale šlo například o tenké plíšky, nebo jinak tvarové malé kousky, avšak bez ražby.

První známé mince vznikly v období 7. až 6. století př. n. l. na území dnešního Turecka a Řecka. Tyto mince byly vyrobeny ze stříbra a zlata a měly standardizovanou hodnotu, což z nich činilo dokonalý platební prostředek. Prvotní mince byly raženy pouze na jedné straně a měly jednoduchý motiv, jako jsou zvířata, rostliny nebo geometrické tvary. Až později se začaly objevovat mince s portréty vládců a náboženských symbolů. Tyto mince se staly velmi populárními a rozšířily se po celém antickém světě.

Mince již byly normované a tak nebylo nutné kov při obchodu vážit. Souvislost s vážením můžeme dodneš nalézt v tom, že názvy některých starých měn do dnes znamenají i váhové jednotky, například talent, šekel, peso nebo libra. Postupně však začal vznikat rozdíl mezi nominální hodnotou mince a skutečnou hodnotou a obsahem drahého kovu, ze kterého byla vyrobena. Například v historii Římské říše průběžně docházelo k takovéto devalvaci, která vedle k několika měnovým reformám.


Athénská stříbrná tetradrachma.
Athénská stříbrná tetradrachma. , Classical Numismatic Group, Inc., CC BY-SA 3.0


Po pádu centralizované Římské říše vznikalo ve středověku obrovské množství menších států. S tím souvisela i následná roztříštěnost měny. Vznikaly a zase zanikaly měny a mince, které měly pouze lokální význam. Postupně se v nich také jako ve starověku snižoval podíl drahého kovu až byla měna téměř bez hodnoty a došlo k jejímu vymizení. Šlo o problém který se objevoval v průběhu celého středověku a vyřešil ho až vznik nové instituce. Z Itálie se postupně do celé Evropy rozšířily banky a bankovnictví. To sebou přineslo vznik směnek a od těch už nebylo daleko k tomu, aby vznikly bankovky tak, jak je známe dnes.

Zdroj: Atlas starověkého světa - Margaret Oliphant ; wikipedia.org
Autor: Petr Němeček
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Věstonická venuše nebyla jediná. Proč mají pravěké sošky žen Věstonická venuše nebyla jediná. Proč mají pravěké sošky žen "plné tvary"?


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít