Čím se dříve platilo? Nejstarším platidlem byly mušle, u nás kousky plátna
29.3.2023 > StarověkPeníze jsou nezbytnou součástí moderního světa a většina z nás s nimi přichází do styku každý den. Ačkoli si můžeme představit život bez moderních platebních metod, jako jsou kreditní karty a bankovní převody, peníze jako takové existují již tisíce let. Historie peněz je příběhem vývoje platebních prostředků od nejstarších forem, jako jsou výměnné systémy a naturální dary, až po digitální měnu, kterou používáme dnes. Pojďme se podívat, čím se dříve platilo a jak se v průběhu času vyvíjely peníze, které používáme dnes.
Nejstarší formy platidel se vyskytovaly již v pravěku a byly velmi různorodé. Patřily sem různé druhy nářadí, zvířecí kůže, zrní a další předměty, které měly nějakou hodnotu. To úplně Nejstarší známé platidlo byly mušle kauri. Jejich použití je dochované již ze starověké Číny. Užívaly se v období dynastií Shang a Zhou. Co se týče našeho území, nejstarší zmínku máme z 10. století. Cestovatel Ibrahim ibn Jakub zmiňuje že se v naších krajích platilo kousky plátna.
Ve starověku se na blízkém východě začaly postupně prosazovat drahé kovy. Byly vzácné, trvanlivé a svým vzhledem atraktivní. Daly se jednoduše dělit a jejich transport byl snadný. Největší oblibu si zpočátku získalo stříbro, které se používalo v Mezopotámii už od 5. tisíciletí př.n.l. Tato stříbrná platidla ještě neměla podobu mincí jak si je představujeme dnes, ale šlo například o tenké plíšky, nebo jinak tvarové malé kousky, avšak bez ražby.
První známé mince vznikly v období 7. až 6. století př. n. l. na území dnešního Turecka a Řecka. Tyto mince byly vyrobeny ze stříbra a zlata a měly standardizovanou hodnotu, což z nich činilo dokonalý platební prostředek. Prvotní mince byly raženy pouze na jedné straně a měly jednoduchý motiv, jako jsou zvířata, rostliny nebo geometrické tvary. Až později se začaly objevovat mince s portréty vládců a náboženských symbolů. Tyto mince se staly velmi populárními a rozšířily se po celém antickém světě.
Mince již byly normované a tak nebylo nutné kov při obchodu vážit. Souvislost s vážením můžeme dodneš nalézt v tom, že názvy některých starých měn do dnes znamenají i váhové jednotky, například talent, šekel, peso nebo libra. Postupně však začal vznikat rozdíl mezi nominální hodnotou mince a skutečnou hodnotou a obsahem drahého kovu, ze kterého byla vyrobena. Například v historii Římské říše průběžně docházelo k takovéto devalvaci, která vedle k několika měnovým reformám.
Po pádu centralizované Římské říše vznikalo ve středověku obrovské množství menších států. S tím souvisela i následná roztříštěnost měny. Vznikaly a zase zanikaly měny a mince, které měly pouze lokální význam. Postupně se v nich také jako ve starověku snižoval podíl drahého kovu až byla měna téměř bez hodnoty a došlo k jejímu vymizení. Šlo o problém který se objevoval v průběhu celého středověku a vyřešil ho až vznik nové instituce. Z Itálie se postupně do celé Evropy rozšířily banky a bankovnictví. To sebou přineslo vznik směnek a od těch už nebylo daleko k tomu, aby vznikly bankovky tak, jak je známe dnes.
Zdroj: Atlas starověkého světa - Margaret Oliphant ; wikipedia.org
Autor: Petr Němeček
Štítky: #finance
#pravek
