První použití biologické zbraně při obléhání pevnosti Pitt vyhrálo Britům válku s indiány
11.1.2023, 08:59 > Novověk > AmerikaObjevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 nastartovalo éru novověku. Znamenalo ale také začátek konce života původních obyvatel, na jaký byli po staletí zvyklí. Přistěhovalci přinesli nové zvyklosti a bohužel i nemoci, které se negativně podepsaly na výrazném poklesu americké populace, který dosáhl až 90 %. Původní Američané nebyli zvyklí na afro a euroasijské choroby. Decimovaly je epidemie pravých neštovic, spalniček či cholery, masakrovali je však i sami Evropané.
Nepřekonatelné kulturní rozdíly
Bílí osadníci z Evropy a původní Indiáni nežili na americkém kontinentu v míru a bratrské vzájemnosti. Vyskytovaly se mezi nimi kulturní rozdíly, které vedly k oboustranné nevraživosti. Spory často vyvrcholily vzájemným zabíjením a sledem několika desítek tzv. indiánských válek, které započaly v 17. století. Předtím ovšem zuřila válka biologická, jež spočívala v decimování indiánské populace nemocemi, jež přišly zároveň s evropskými kolonizátory.
Jako hlavní důvod rozepří mezi domorodým americkým obyvatelstvem a nově příchozími z evropského kontinentu se může zdát územní expanze bílých osadníků. Je to částečně pravda. Během 17. století vzrůstal jejich počet na východním pobřeží, čímž rostla i potřeba větší plochy obdělávané půdy. Vzájemné vztahy s domorodci ale narušovala také nedorozumění vyplývají z jazykové bariéry, činy spáchané v opilosti, podezřívavost a ekonomické zájmy bílých, kteří nebrali ohled na indiánský způsob života.
Indiánské války proti bílým osadníkům
První válka mezi evropskými přistěhovalci z Anglie a Indiány proběhla už v letech 1609 až 1614 a skončila nerozhodně stejně jako další dvě, které následovaly po ní. V jejich důsledku byla nakonec vytyčena jasná hranice mezi anglickými osadníky a domorodci. Jak šel čas a na americký kontinent přišli kolonizátoři z Nizozemska a Francie, docházelo k potyčkám i mezi nimi a Indiány.Indiánské války pokračovaly i v 18. století a i tehdy nebyl jedinou jejich příčinou spor o území, i když si Indiáni začali uvědomovat, že je reálná trvalá ztráta jejich půdy a suverenity. Začali se sdružovat a organizovat do větších celků, aby mohli lépe čelit materiální a početní převaze přistěhovalců z Evropy. Přestože se jim za cenu těžkých ztrát podařilo několikrát vyhrát, byly jejich úspěchy v boji jen dočasné. Výsledkem bojů v 18. století bylo posunutí hranice k řece Mississippi a do oblasti Velkých jezer, jež leží mezi USA a Kanadou.
Proč došlo k Pontiacově válce
Jednou z válek, vedených v průběhu 18. století, byla Pontiacova válka neboli spiknutí. Začala v květnu 1763 a na straně domorodců se jí účastnila volná konfederace indiánských kmenů, žijících v okolí Velkých jezer, Ohia a Illinois. Důvodem pro vypuknutí vzpoury byla britská politika pod vedením generála Jeffrey Amhersta, který byl velitelem britských vojsk v Severní Americe.Pontiac byl impozantní osobností. Byl to vysoký a urostlý Indián, hodně potetovaný, jak bylo v jeho kmeni zvykem. Černé dlouhé vlasy nosil svázány v copu, na pažích měl stříbrné náramky a okolo krku límec z bílých ptačích per. Svým vzezřením a chováním vzbuzoval respekt daleko přesahující jeho lid.
Britští vojáci netajili pohrdání Indiány a chovali se k nim jako k otrokům. Generál Amherst nabyl přesvědčení, že Indiáni nejsou schopni žádného efektivního odporu. Nespokojenost Indiánů vzrostla poté, co generál Amherst ukončil rozdávání darů, které domorodci považovali za základní zvyklosti s výrazným symbolických poselstvím. Generál bral dary Indiánům spíše jako podplácení, a navíc byl svými nadřízenými tlačen do úsporných opatření. Omezil proto i prodej munice a střelného prachu.
Válka plná fanatického násilí
Na straně Indiánů rostla nespokojenost, podporována delawarským prorokem, jenž se jmenoval Neolin. Ten nabádal své soukmenovce k tomu, aby se stranili evropského zboží, alkoholu a zbraní, protože představují hrozbu pro jejich existenci. Už v roce 1761 se začaly objevovat zprávy o tom, že domorodci plánují útok na Brity. Došlo k němu ale až o dva roky později, kdy se Indiáni dozvěděli, že Francouzi přepouští část svého území Britům.Válka začala u pevnosti Detroit pod vedením ottawského indiánského náčelníka Pontiaca a brzy se rozšířila do deseti pevností v Michiganu, Indianě, Pensylvánii tím, jak se začaly do ní přidávat další indiánské kmeny. Panuje názor, že válku tajně podporovali francouzští kolonisté a obchodníci. Indiánům se podařilo osm pevností dobýt, přičemž si nebrali servítky. Vojáky skalpovali, pozabíjeli všechny britské vojáky a osadníky, které našli mimo pevnost, a to včetně žen a dětí. Pontiacova válka byla plná genocidního fanatismu, násilností a etnických čistek.
Návštěva náčelníka Pontiaca a indiánů u majora Henryho Gladwina. , Northrop, Henry Davenport, 1836-1909, No restrictions
Biologická zbraň v rukou britských vojáků
Evropští kolonisté v západní Pensylvánii se začali uchylovat do bezpečí pevnosti Pitt hned poté, co se dozvěděli o vypuknutí války. Válečníci kmenů Delawarů a Šóniů podnikali výpravy hluboko na území Pensylvánie a vraždili bílé osadníky.Generál Amherst zažíval těžké chvíle a nadobro byl vyléčen z toho, že se Indiáni nezmohou na odpor. Svým podřízeným psal rozkazy, v nichž je vybízel k okamžitému zabití zajatých Indiánů. Plukovníkovi Henry Bouquetovi, jenž v Lancasteru v Pensylvánii organizoval výpravu na záchranu pevnosti Pitt, navrhl, jestli by nebylo možné útočící Indiány nakazit pravými neštovicemi, a tím se jich zbavit.
Ve své podstatě se jednalo o první použití biologické zbraně v boji. Ještě než byl jeho návrh uskutečněn, předběhli generála Amhersta sami britští vojáci v pevnosti Pitt, aniž by k tomu dostali rozkaz. Během jednání předali zástupcům Delawarů deky a šátek, které byly v kontaktu s neštovicemi. Doufali, že se jimi Indiáni nakazí, infekce se rozšíří a obléhání pevnosti Pitt bude konec.
Jak to všechno skončilo
Pokus u pevnosti Pitt byl nakonec úspěšný, mnoho domorodých obléhatelů na následky onemocnění neštovicemi zemřelo. Pontiacova válka končí porážkou Indiánů, i když by se dalo říct, že se ve skutečnosti jednalo o patovou situaci, protože domorodci neuspěli s vyhnáním Britů a ti zase nebyli schopni Indiány vojensky porazit.Výsledkem války bylo zjištění, že kolonisté a domorodci jsou natolik odlišní, že nemohou žít pospolu. Britská vláda došla k závěru, že oba tábory musí držet od sebe. Dle Královské deklamace z roku 1763 byla vytvořena rozsáhlá indiánská rezervace a vláda zakázala kolonistům její hranici překračovat. Doufala, že tím zabrání podobným konfliktům, jako byla Pontiacova válka.
Zdroj: wikipedia.org; tudysmarter.us; thecanadianencyclopedia.ca
Autor: Jana Fojtíková
Štítky: #indiani
