Český trůn byl po husitských válkách jako prokletý
12.12.2022 > Středověk > České zeměNásledkem husitských válek byly české země rozvrácené, hospodářství bylo v troskách a Češi měli v okolních zemích pověst kacířů. Kvůli absenci silného krále byla královská moc v úpadku a silný vliv v zemi měla (rozhádaná) šlechta. Ke zlepšení situace došlo až s nástupem Jiřího z Poděbrad k moci, nejprve v roli zemského správce a později krále.
Zikmund Lucemburský (1436–1437)
Po bitvě u Lipan se Zikmundovi Lucemburskému podařilo usednout na český trůn. Výměnou za to podepsal tzv. Jihlavská kompaktáta, jejichž nejdůležitějším bodem bylo přiznání nároku na přijímání z kalicha. Lidé v českých zemích tak získali náboženskou svobodu.
Zikmund neměl žádného mužského potomka, pouze dceru Alžbětu. Chtěl tedy, aby (nejen) české země po jeho smrti zdědil její manžel Albrecht. Zikmund zde nakonec vládl jen něco málo přes rok. Při jeho cestě do Uher ho v prosinci 1437 ranila mrtvice.
Albrecht II. Habsburský (1438–1439)
Svých panovnických práv se začal domáhat Zikmundův zeť Albrecht Habsburský. Proti němu se však postavili někteří čeští šlechtici, vedení Hynce Ptáčkem z Pirkštejna. Ti usilovali o to, aby se českým králem stal polský princ Kazimír. Albrecht Habsburský se vydal do Prahy, která tehdy byla prorakouská, a nechal se zde v červnu 1438 korunovat českým králem. Proti Albrechtovi se postavila vojska českých kališníků a polské oddíly. Albrecht však svoji korunu uhájil. Avšak ani jeho vláda netrvala dlouho. Následující rok se Albrecht vydal do Uher, kvůli výpravě proti Turkům. Tam se nakazil úplavicí, které v říjnu 1439 podlehl.
O několik měsíců později mu jeho manželka Alžběta, nyní vdova, povila syna Ladislava. Protože se narodil až po otcově smrti, získal přízvisko „Pohrobek“. Ladislav brzy po svém otci zdědil uherskou korunu, nikoliv však českou. V Čechách totiž byla situace složitější, protože zemi spravovaly zemské sněmy, které si chtěly udržet získanou moc.
Období bezvládí (1439–1453)
V naší zemi přetrvávaly spory mezi kališníky a katolíky, i mezi šlechtou a městy. Z tohoto důvodu byla naše země rozdělena na několik částí, tzv. landfrýdů. V čele každého landfrýdu stál šlechtic. Např. v Praze Menhart z Hradce, v jižních Čechách Oldřich z Rožmberka a ve východních Čechách Hynce Ptáček z Pirkštejna.Po Hyncově smrti se v roce 1444 stal novým vůdcem tohoto landfrýdu mladý Jiří z Poděbrad. Připojil se k ostatním kališnickým vůdcům a vytvořili "Poděbradskou unii". Jiří v roce 1448 dobyl Prahu, kterou do té doby ovládala katolická šlechta. Cílem jeho politiky bylo obnovení politické jednoty v naší zemi. Roku 1452 byl Jiří z Poděbrad uznán císařem Friedrichem III. za zemského správce a tehdy ho jím uznala i většina českých šlechticů.
Ladislav Pohrobek, nebo Holec (1453–1457)
V roce 1453, ve svých třinácti letech, se stal českým králem Ladislav Pohrobek, který souhlasil se zachováním zemských svobod a uznání kompaktát. Kvůli svému nízkému věku však zemi i nadále spravoval Jiří z Poděbrad. Ten si brzy získal Ladislavovu důvěru, kterou nezklamal.Společně se jim podařilo urovnat poměry v království, které bylo rozvráceno husitskou revolucí. Upevnili královskou moc, udržovali v zemi větší bezpečnost, podporovali rozvoj obchodu a znovu zahájili těžbu stříbra v Kutné Hoře. Rovněž upevňovali mezinárodní postavení českého státu, který měl špatnou pověst kvůli husitským válkám. V neposlední řadě udržovali rovnováhu mezi katolickou a kališnickou šlechtou. O příznivé hospodářské situaci v té době nám mnohé řekne i dodnes známé rčení „za krále Holce byla za groš ovce“.
Umírající Ladislav Pohrobek děkuje zemskému správci Jiřímu Poděbradskému. , Jan Skramlík, Public domain
Ani Ladislavovi však nebylo dopřáno dlouhého panování. V době příprav na svatbu s dcerou francouzského krále, v listopadu 1457, náhle zemřel. Bylo mu pouhých 17 let. Protože se předtím těšil plnému zdraví, začalo se šířit podezření, že byl mladý král otráven. Někteří z tohoto činu obviňovali i Jiřího z Poděbrad, hlavně jeho nepřátelé. Až po více než 500 letech bylo Jiříkovo jméno definitivně od této pomluvy očištěno, když expertiza odhalila, že Ladislav zemřel na vzácnou formu leukémie. Každopádně byl český trůn byl opět volný.
Zdroj:
Macek, Josef: Jiří z Poděbrad: studie s výběrem z archivních dokumentů.
Čornej, Petr: Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402–1437.
Čechura, Jaroslav: České země v letech 1437–1526, I. díl.
Autor: Michaela Strojilová
Štítky: #zikmund lucembursky
#jiri z podebrad
,_by_Albrecht_D%C3%BCrer.jpg){kind=link}
