Věštba z kůstek. V Turecku objevili 1 800 let starý návod na hádání osudu
> BleskovkyNově zveřejněná studie popisuje pozoruhodný nález z tureckého města Kibyra. Ve zdi pozdní kaple tam archeologové v roce 2024 objevili 1 800 let starý vápencový blok, který sloužil jako jakýsi "automat na věštby". Nesl 56 odpovědí na otázky o obchodu, cestování či zdraví, které lidé získávali hodem pěti zvířecích kůstek.
Nalezený vápencový sloup, vysoký přes 1,2 metru, byl původně umístěn na agoře, rušném tržišti antického města Kibyra v jihozápadním Turecku. Nápisy pokrývají všechny čtyři strany a datují se do 2. nebo 3. století našeho letopočtu. O staletí později skončil kámen jako stavební materiál ve zdi kaple. Některé části textu jsou poškozené.
Princip této věštírny, odborně nazývané astragalomancie, tedy věštění z kůstek (řecké slovo astragalos znamená hlezenní kůstka), byl prostý. Tazatel hodil pěti hlezenními kůstkami ovce či kozy. Každá kůstka mohla dopadnout na jednu ze čtyř stran s hodnotami 1, 3, 4 nebo 6. Součet hozených čísel a jejich kombinace odkazovaly na jednu z 56 věšteb vytesaných do kamene. Každá odpověď začínala jménem boha, který osud vykonal, a pokračovala třemi verši v hexametru.
Věštby se týkaly běžných starostí tehdejších lidí: cestování, obchodu, zdraví, soudních sporů nebo odloučení od blízkých. Typická příznivá odpověď v těchto věštírnách zněla: "Najdeš to, kvůli čemu se ptáš, a nic nebude zlé." Jiné naopak varovali. Například bůh Kronos vzkazoval: "na cestě jsou štíři, nespěchej se svým záměrem". Apollón zase radil trpělivost slovy: "Nespěchej! Ještě nenastal čas." Mezi nejvzácnější hody patřilo pět jedniček, které náleželo samotnému Diovi a slibovalo štěstí a dobrý úsudek.
Samoobsluha pro duši na rušném tržišti
Tento typ "samoobslužné" věštírny byl typický pro oblast jižní Anatolie. Na rozdíl od slavných a drahých věštíren v Didymách nebo Klaru nabízely tyto kamenné sloupy rychlou a dostupnou odpověď komukoli, kdo zavítal na tržiště. Nápis dokonce tazatele oslovuje jako "cizinče" (xenos). Věnování na sloupu z Kibyry je poškozené, ale zlomkovitý nápis naznačuje, že ho nechal zhotovit neznámý dárce z vlastních prostředků, pravděpodobně spolu se sochou boha Herma, která stála nahoře. Právě Hermés, bůh obchodu, cest a náhody, byl patronem tohoto typu věštění. Systém mohl zavést místní tržní úředník, aby přilákal do města více obchodníků a cestovatelů.Kamenné věštírny tohoto typu jsou známé téměř výhradně z archeologických nálezů v Malé Asii. Podobny postup ale popisuje řecký cestovatel Pausaniás, který se s ním setkal v Búře v Achaji. Tam se u sochy Hérakla házely kůstky a výsledek se hledal na připravené tabulce. Kůstky přitom nebyly jen nástrojem věštby, ale i oblíbenou hrou. Už Homér v Íliadě vypráví, že hrdina Patroklos v dětství zabil při hádce u hry v kůstky jiného chlapce.
Cenu nálezu z Kibyry zvyšuje i to, že tamní kopie zachovává úplné řádky s popisem jednotlivých hodů, které na jiných nápisech chybějí. Badatelé proto mluví o samostatné kibyrské tradici. Paradoxem zůstává, že pohanský sloup s Hermovými věštbami přežil jen díky křesťanským stavitelům, kteří ho vestavěli do zdi své kaple a tím ho nevědomky zachránili.
Zdroj: arkeonews.net, labrujulaverde.com, wikipedia.org
Autor: Martin Suchoň
