Mrakodrap starý 2 800 let? Zdi etiopského paláce by unesly 16 pater
> BleskovkyLetos zveřejněná německá studie přináší fascinující pohled na 2 800 let starý palác v severní Etiopii. Ruiny stavby známé jako Grat Be'al Gibri v lokalitě Yeha naznačují, že mohlo jít o jeden z prvních "mrakodrapů" starověkého světa. Statická analýza dochovaných zdí ukázala, že by teoreticky unesly až neuvěřitelných 16 pater.
Yeha leží v dnešním regionu Tigraj a byla zřejmě hlavním městem etiosabejského království Dʿmt, které vzkvétalo v 1. tisíciletí před naším letopočtem. Palác Grat Be'al Gibri pochází podle radiokarbonového datování z doby kolem roku 800 př. n. l. a je největší známou stavbou svého druhu z této éry v celé východní Africe a jižní Arábii. Do dnešních dnů se z něj dochovalo jen mohutné, asi šest metrů vysoké pódium a části přízemí. Impozantní musel být zejména vstup, tvořený šesti monolitickými pískovcovými pilíři. Každý vážil kolem 20 tun a měřil přes 10 metrů.
Stavitelé použili techniku zdiva "prošitého" dřevem. Zdi, silné v základech až 2,2 metru, se skládají z lomového kamene spojeného hliněnou maltou. Uvnitř této hmoty je však ukrytá pravidelná kostra z trámů, které na rozdíl od podobných staveb v jižní Arábii leží všechny vodorovně. Trámy jsou z africké olivy (Olea africana) a kordie africké (Cordia africana). Vědci se domnívají, že volba těchto dervin nebyla náhodná. Obě jsou totiž vysoce odolné vůči termitům, díky čemuž zdivo vydrželo.
Rekonstrukce vícepatrového paláce v etiopské Yeze , Vygenerováno pomocí Open AI Images 2.0
Tým německých vědců, vedený statikem Martinem Drieschnerem a stavebním historikem Mikem Schnellem, vytvořil 3D modely dochovaných zdí a podrobil je analýze metodou konečných prvků. Pomocí speciálního softwaru zohlednili i nejisté vlastnosti 2 800 let starých materiálů. I ten nejkonzervativnější scénář ukázal, že zdi by teoreticky unesly stavbu vysokou až 16 pater. Tiskové zprávy výzkumných institucí dokonce hovoří o 19 patrech.
To samozřejmě neznamená, že palác skutečně takto vysoký byl. Dřívější rekonstrukce počítaly s osmi patry a ty se do výsledků vešly s velkou rezervou. Vícepatrové věžové stavby jsou známé z maleb a skalních rytin v jižní Arábii, na kterých jsou i budovy s devíti a více podlažími. Legendární palác Ghumdán v dnešním jemenském Saná měl podle středověkého historika al-Hamdáního dokonce dvacet pater.
Dřevěná kostra jako Achillova pata
Analýza přinesla i vodítko k zániku paláce. Zdi byly tak masivní, že by je běžné zatížení nikdy neohrozilo. Jejich kolaps vysvětluje až mimořádná událost. V sutinách se našly ohořelé dřevěné hřeby a ve zdivu dodnes vězí zuhelnatělé trámy. Stavbu tedy v antice zachvátil ničivý požár. Dřevěná kostra, která pomáhala rozkládat zatížení a zvyšovala celkovou odolnost konstrukce, se stala zkázou celé stavby. Jakmile trámy prohořely, vnitřní struktura ztratila pevnost a monumentální budova se zřítila. Jak přesně požár zdi oslabil, chtějí vědci teprve namodelovat.Stavební umění paláce v Yeze je důkazem nečekaně vyspělé inženýrské tradice která dokázala efektivně kombinovat kámen a dřevo do kompozitní struktury. Tento princip přežil a stal se charakteristickým znakem pozdější aksumské architektury, kde vyčnívající konce trámů, známé jako "opičí hlavy", zdobí kamenné fasády dodnes. Dávný palác tak stojí na počátku dlouhé a unikátní stavitelské historie Etiopie.
Zdroj: arkeonews.net, dainst.org, wikipedia.org
Autor: Lukáš Smolda
