První evropské víno? Přivezli ho Féničané už před 3 000 lety
> BleskovkyDlouho se věřilo, že kulturu vína přinesli na Pyrenejský poloostrov Římané. Nová studie, publikovaná v září 2026, ale tento pohled přepisuje. Analýza DNA 3 000 let starých hroznových pecek ukazuje, že první domestikovanou révu sem dopravili Féničané z východního Středomoří o celých 700 let dříve.
Mezinárodní tým pod vedením Caroliny Royo z institutu ICVV–CSIC analyzoval 28 semen vinné révy (Vitis vinifera) ze sedmi archeologických nalezišť ve Španělsku a na Sardinii. Nešlo o běžné zuhelnatělé pozůstatky, které DNA prakticky nezachovají. V tomto případě semena přečkala tisíciletí v trvale mokrém prostředí bez přístupu kyslíku, například ve studnách nebo příkopech, což jejich genetický materiál dokonale zakonzervovalo.
Nejstarší vzorky s morfologií kulturní révy pocházely z jihozápadního Španělska a datovaly se do doby kolem roku 1 000 př. n. l. Genetická analýza potvrdila, že jejich původ leží ve východním Středomoří. Za dovozce se považují Féničané, kteří v té době zakládali na pobřeží obchodní osady jako Gadir (dnešní Cádiz) – sama studie přitom mluví opatrněji o východních domestikovaných révách. Tato datace zcela mění dosavadní představy: Římané začali Ibérii dobývat až ve 3. století př. n. l., takže je Féničané předběhli o zhruba 700 let.
Féničané nepřivezli jen samotnou rostlinu, ale celý kulturní balík – technologii lisování, používání amfor pro transport a především společenskou praxi pití vína. Výsledky ukázaly že dovezené kultivary se brzy zkřížily s místní divokou révou a daly tak vzniknout novým hybridním liniím, které se staly základem pro pozdější tradiční španělské odrůdy. Analýza DNA tak fungovala jako test otcovství napříč staletími.
Živoucí odkaz doby železné
Největším překvapením studie je však neuvěřitelná kontinuita odhalených genetických linií. Jedno ze středověkých semen, nalezené v příkopu islámských hradeb Valencie z 10. století, bylo geneticky příbuzné dodnes pěstované odrůdě Pasa Valenciana. Ještě pozoruhodnější je příběh odrůdy hebén.Jiné středověké semeno vědci určili jako přímého potomka této odrůdy. Dokazuje to, že tento klíčový zakladatel iberského vinařství je nepřetržitě množen řízky už přes 1 100 let. Nejde tedy o odrůdu, která se "dědí", ale o jednoho a téhož genetického jedince. Ironií osudu je, že hebén, matka desítek slavných odrůd jako Airén nebo Viura (používaná pro výrobu cavy), téměř vyhynul. Nedávno ho znovu objevili na zahrade jednoho farmáře u Madridu a řízky z těch keřů dnes rostou v odrůdové sbírce.
Nová studie tak neposouvá jen datum prvního vína v Ibérii. Dokazuje i to, že réva, kterou fénické lodě přivezly, geneticky žije v dnešních španělských vinicích. Tečku za příběhem dělá Columella, autor nejrozsáhlejšího římského spisu o zemědělství a vinařství: pocházel z Gadesu, jak Římané Gadiru říkali – z města, které založili Féničané a kde španělské víno začalo o tisíc let dřív, než dorazil Řím.
Zdroj: archaeology.org, phys.org, wikipedia.org
Autor: Lucie Divišová
