Polský hrob starý 5 000 let - háhrdelník ze 42 zubů a dvě cizí lebky
> BleskovkyNa konci výzkumné sezóny 2026 učinili archeologové v Polsku objev, který se vymyká běžným nálezům. Při průzkumu pohřebiště z pozdní doby římské u obce Żórawina narazili na hrob o víc než tři tisíce let starší. Uvnitř ležel muž s bojovou sekerou, unikátním náhrdelníkem z desítek zubů a fragmenty dvou dalších lebek bez těl.
"Prakticky jsme se už začínali balit," popsal situaci Dr. Paweł Dąbrowski z Lékařské univerzity ve Vratislavi. Tým archeologů pod vedením prof. Tomasze Gralaka se totiž blížil ke konci průzkumu pohřebiště z pozdní doby římské. A právě tehdy se v zemi objevil zřetelný kruhový útvar o průměru čtyř metrů. Bylo jasné, že se dívají na pozůstatky mnohem starší mohyly, tedy kurhanu, jak se navršeným pohřebním pahorkům ve východní Evropě říká.
Pohřebiště u Żórawiny, asi 15 kilometrů jižně od Vratislavi, bylo původně zkoumáno kvůli nálezům z let 350-430 našeho letopočtu, tedy z přelomu doby římské a stěhování národů. I ty byly pozoruhodné – archeologové zde odkryli například kostru mladé ženy se spoutanýma nohama a hlavou odhozenou mimo osu páteře. Neolitický hrob, který se objevil doslova na poslední chvíli, však posunul dějiny tohoto místa o další více než tři tisíce let do minulosti.
Neolitický hrob s náhrdelníkem ze zubů , Vygenerováno pomocí Open AI Images 2.0
Uprostřed mohyly spočívala téměř kompletní kostra dospělého muže. Pod jeho pravým loktem ležela kamenná bojová sekera, typická zbraň a symbol postavení mužů z okruhu kultury se šňůrovou keramikou. Sekera byla vyrobená ze serpentinitu, nazelenalé horniny, která se těžila nedaleko na hoře Ślęża a ve své době platila za prestižní materiál. Stopy opotřebení na ostří naznačují, že nešlo o předmět vyrobený pouze pro pohřební účely, ale o skutečnou zbraň nebo nástroj.
Největší údiv však vyvolala pohřební výbava v oblasti krku a hrudi. Mrtvého zdobil náhrdelník ze 42 provrtaných zvířecích zubů, převážně řezáků a špičáků velkých savců. "Uspořádání zubů bylo přesné. Všechny měly provrtané otvory skrz kořeny. Musely tvořit jakýsi náhrdelník," uvedl Dąbrowski. Předběžná analýza ukázala na zuby vlků, jelenů a mladého medvěda. Dva exempláře se navíc nápadně podobají lidským špičákům, což by z nálezu činilo naprostou raritu. Vědci doufají že budoucí genetické testy tuto hypotézu potvrdí, nebo vyvrátí. Výbavu doplňovaly jantarové korálky a pazourková čepel.
A pak je tu další, ještě mrazivější detail. V blízkosti náhrdelníku ležely také fragmenty lebek dvou dalších dospělých osob. Zbytek jejich těl v hrobě chyběl. Nabízí se otázka, zda šlo o uctívané předky, jejichž hlavy byly do hrobu uloženy jako projev úcty, nebo naopak o trofeje poražených nepřátel.
Válečník, lovec, nebo kmenový vůdce?
Nález je datován přibližně do roku 2900 př. n. l., tedy do samých počátků kultury se šňůrovou keramikou ve střední Evropě. Tato kultura, známá také jako kultura bojových seker, je spojována s mobilními pasteveckými skupinami, které přinesly do Evropy geny z pontsko-kaspické stepi. O jejich životě se ví málo, protože sídliště se téměř nedochovala. Znalosti tak pocházejí skoro výhradně z hrobů.Kdo byl muž ze Żórawiny? "Je možné, že jsme objevili hrob válečníka nebo lovce, ale kvůli tomu náhrdelníku můžeme předpokládat, že šlo o někoho důležitého, například vůdce rodového klanu," shrnuje Dąbrowski. Unikátní náhrdelník, prestižní zbraň i přítomnost dalších lebek naznačují, že nešlo o běžného člena komunity. Celý pohřeb tak vypadá jako pozustatek rituálu, který měl zdůraznit moc a význam zemřelého.
Vědce nyní čeká série podrobných analýz. Radiokarbonové datování upřesní stáří kostí, analýza DNA poodhalí příbuzenské vztahy mezi třemi jedinci v hrobě a izotopová analýza stroncia může prozradit, odkud muž pocházel. Tento nečekaný objev tak není koncem příběhu, ale začátkem odhalování pěti tisíc let staré záhady, která se skrývala jen kousek pod povrchem pole v Dolním Slezsku.
Zdroj: archaeology.org, umw.edu.pl, wikipedia.org
Autor: Petr Němeček
