Židle moci z Dánska. 3 400 let starý unikát s vydří kůží
> BleskovkySymboly moci a postavení provázejí lidstvo od nepaměti. Mohly jimi být zbraně, šperky nebo vzácné materiály. V Dánsku byl ale před více než sto lety nalezen předmět, který všechny překvapil. V mohyle náčelníka z doby bronzové ležela dokonale zachovalá skládací židle, která svým designem připomíná luxusní kusy ze starověkého Egypta.
Stalo se tak v roce 1891, když tým z dánského Národního muzea pod vedením archeologa Vilhelma Boyeho odkryl mohylu Guldhøj, v překladu "Zlatý kopec", v jižním Jutsku. Šlo o jednu z prvních vykopávek dubových rakví v Dánsku, kterou archeologové dokumentovali fotograficky. Uvnitř mohyly se skrývaly hned tři rakve z vydlabaných dubových kmenů. Jednu z nich někdo vyloupil už v dávné minulosti, druhá patřila dítěti, které leželo na černé kozí kůži spolu se dvěma sušenými jablky. Třetí rakev však vydala skutečný poklad.
Byl v ní pohřben muž, zřejmě místní náčelník. Tělo měl zabalené v kravské kůži a na sobě vlněný oděv sepnutý bronzovou sponou. Jeho pohřební výbava zahrnovala bronzovou sekeru, dýku, dvě dřevěné misky, jednu z nich zdobily cínové cvočky, a schránku z březové kůry. U jeho nohou pak stál předmět, který se stal senzací – jediná zcela dochovaná židle z doby bronzové v Evropě. Dendrochronologie později určila stáří dubové rakve na rok 1389 př. n. l.
Skládací židle z doby bronzové z mohyly Guldhøj , Bullenwächter, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
Samotná židle je mistrovským dílem. Rám z jasanového dřeva byl zdoben jemnými geometrickými vzory, které řemeslníci vyplnili černou dehtovitou hmotou, aby vynikl kontrast. Sedák, ze kterého se dochoval jen fragment, řemeslník zhotovil z luxusní vydří kůže. Zatímco v Egyptě se pro podobné účely používala spíše kozina, severský tvůrce sáhl po nejjemnější kožešině, jakou místní příroda nabízela. Badatelé se domnívají že původní bronzové hřeby, které rám držely pohromadě, někdo záměrně odstranil ještě před uložením do hrobu.
Symbol moci, který cestoval Evropou
Skládací židle nebyly jen obyčejným nábytkem. Napříč kulturami představovaly přenosný symbol moci a vysokého postavení. Podobné kusy pocházejí z hrobky faraona Tutanchamona, kde je řemeslníci vyrobili z ebenu a slonoviny, a z řeckého prostředí, kde na skládacích stoličkách sedí i olympští bohové. V Římě byla skládací stolička sella curulis vyhrazena jen nejvyšším úředníkům. Nález z Guldhøj naznačuje, že tato myšlenka dorazila i na sever Evropy. Jak přesně, o tom se badatelé přou: část z nich mluví o přímé napodobenině egyptských předloh, jiní spíš o volném přenosu mezi propojenými evropskými elitami.Severská doba bronzová byla společností válečnických elit, jejichž bohatství a vliv stály na dálkovém obchodu. Dánsko totiž nemá vlastní zdroje mědi ani cínu, takže veškerý bronz se musel dovážet. Hlavním vývozním artiklem byl jantar, v mykénském Řecku ceněný jako zlato. Zpátky na sever za něj proudil nejen kov, ale i nové technologie a kulturní vzory.
Není proto náhodou, že design židle z Guldhøj tak nápadně připomíná středomořské vzory. Nejde o přímou kopii, ale spíše o převzetí myšlenky, prestizního symbolu, který ukazoval, že jeho majitel je součástí širšího, propojeného světa. Podobně jako u slavného Slunečního vozu z Trundholmu i zde je patrná jasná umělecká spojitost mezi severem a jihem.
Židle z Guldhøj tak není jen nejstarším dochovaným kusem nábytku ve Skandinávii. Je především fascinujícím důkazem o tom, jak propojený svět doby bronzové ve skutečnosti byl. Ukazuje, že myšlenky a symboly moci cestovaly po Evropě stejně rychle jako cenné suroviny, a že náčelník z dánského venkova toužil po stejném odznaku statusu jako jeho protějšky stovky kilometrů daleko.
Zdroj: livescience.com, natmus.dk, wikipedia.org
Autor: Martin Suchoň
