18,5 kg stříbra v zahradě. Dánsko ohlásilo nález největšího vikinského pokladu
> BleskovkyKoncem srpna 2026 ohlásila dánská muzea nález, který se zapíše do dějin. Majitel domu v oblasti Rebild narazil při stavbě terasy na hliněnou nádobu plnou stříbra. S hmotností přes 18,5 kilogramu jde o největší vikinský poklad, jaký byl kdy v Dánsku objeven, a jeho obsah odhaluje fascinující svět vikinského obchodu a víry.
Práce na nové terase probíhala asi půl hodiny, když rýč narazil na něco, co vydalo neobvyklý zvuk. Majitel pozemku, který si přál zůstat v anonymitě, si nejprve myslel, že jde o kus starého železa. Teprve když začal odhrabávat hlínu rukama, zjistil, že drží v ruce stříbrné předměty. Podle svých slov zažil největší překvapení života, když z hlíny lovil jeden kovový předmět za druhým.
Když dorazili archeologové z Nordjyske Museer, bylo jasné, že jde o objev mimořádného významu. Celková hmotnost nálezu činí více než 18,5 kilogramu stříbra, což téměř trojnásobně překonává dosavadní dánský rekord z Terslevu. Původní hliněná nádoba někdy praskla, pravděpodobně při zemědělských pracích. Uvnitř zůstalo asi 320 předmětů o váze 6,4 kg, zbytek pokladu byl rozptýlen v okolní půdě.
Prasklá nádoba s vikinským stříbrem v hlíně , Vygenerováno pomocí Open AI Images 2.0
Trezor z doby Vikingů
Archeologové našli celkem na 700 předmětů a jejich fragmentů. Nešlo o náhodnou sbírku, ale o strukturovaný majetek. Torben Sarauw z Nordjyske Museer řekl, že je to, jako by našli trezor z doby vikinské. Poklad obsahoval přes 360 stříbrných slitků, náramky a další šperky. Mnohé z nich byly záměrně ohnuté nebo nasekané na menší kusy. To dokládá že ve vikinské ekonomice 10. století hodnotu určovala váha a ryzost kovu, ne původní podoba předmětu. Obchodníci stříbro pečlivě vážili na přenosných vážkách a sekáním jej upravovali na potřebnou hodnotu.Spojení s celým světem
Součástí pokladu bylo také 47 mincí a jejich úlomků. Ty jsou pro datování klíčové. Převažují arabské dirhamy, které se do Skandinávie dostávaly východní obchodní cestou po řekách přes dnešní Rusko. Většina z nich byla rozstříhaná, což opět potvrzuje jejich funkci pouhého zdroje stříbra. Kromě nich se v depotu nacházely i dvě celé anglosaské mince ražené za vlády krále Eduarda Staršího, tedy mezi lety 899 a 924. Právě ty posouvají uložení pokladu nejdříve do 20. let 10. století.Mezi předměty se našlo i malé Thorovo kladívko, typický přívěsek severských pohanů. Zároveň však několik stříbrných slitků nese vyryté symboly kříže. Tato kombinace dokládá, že poklad byl uložen v přechodné době, kdy vedle sebe existovala stará severská víra i nastupující křesťanství. Na jednom ze slitků našli archeologové runový nápis, který se čte jako "hutu". Jeho význam je však záhadou, mohlo jít o jméno majitele nebo značku kvality. Runové značení na slitcích ukazuje, že stříbro procházelo rukama, které si na něm chtěly nechat stopu.
Nález z Rebildu ukazuje, že severní Jutsko nebylo v 10. století žádnou periferií, ale naopak bohatým a propojeným regionem už před sjednocením Dánska za Haralda Modrozuba. Poklad je podle dánského práva tzv. danefæ, tedy majetek státu, a nálezci náleží odměna. Muzeum usiluje o jeho vystavení ve vikinskem centru Fyrkat. Hořkou tečkou je moderní zástavba kolem zahrady, která znemožňuje rozsáhlejší archeologický výzkum. Proč tady někdo uložil do země takový majetek, se tak možná nikdy nezjistí.
Zdroj: arkeonews.net, nordjyskemuseer.dk, wikipedia.org
Autor: Pavel Koubík
