Polské Thermopyly u Trembowly - stovky obránců se ubránili proti desetitisícům Osmanů
> StředověkV září roku 1675 se u malé pevnosti Trembowla v tehdejší polsko-litevské unii objevila osmanská armáda. Proti několika tisícům vojáků stála posádka čítající jen několik desítek pravidelných vojáků, pár šlechticů a přibližně dvě stovky špatně vyzbrojených a nevycvičených měšťanů a rolníků. Přesto se Osmanům s jejich obrovskou přesilou pevnost nepodařilo dobýt. Obrana Trembowly se později stala jedním z nejslavnějších příběhů polských dějin, který je připomínán dodnes. Jeho nedílnou součástí je i postava Anny Doroty Chrzanowské, manželky velitele pevnosti.
V létě roku 1675 vpadla na území Polsko-litevské unie osmanská armáda vedená Ibrahimem Šišmanem. Poměrně snadno dobyla několika pevností a zamířila k Trembowle, kam dorazila 20. září. Pevnost ležela na vysokém kopci nad řekou Hněznou a její hrad měl přibližně 100 metrů na délku a 40 metrů na šířku. Přestože šlo o poměrně malou pevnost, její poloha jí poskytovala velkou obrannou výhodu. Zdi mezi baštami byly silné několik metrů a pevnost disponovala vlastními děly.
Obráncům velel kapitán Jan Samuel Chrzanowski. Podle tradičně uváděných údajů měl k dispozici přibližně 80 pěšáků, 30 místních šlechticů a kolem 200 civilistů. Osmanské síly byly mnohonásobně početnější. Samotné obléhací vojsko bývá odhadováno přibližně na 10 tisíc mužů, zatímco celá osmansko-tatarská armáda v této části tažení byla ještě násobně větší.
Ibrahim Šišman očekával, že malou pevnost získá poměrně rychle stejně jako v předchozích případech. Jako gesto dobré vůle nabídl obráncům možnost kapitulace. Chrzanowski však nabídku odmítl. Následoval tedy útok na pevnost. Obránci využili výhodné polohy a palbou z pevnosti první osmanské pokusy odrazili. Osmané proto přešli ke klasickému dlouhodobému obléhání. Vybudovali dělostřelecké pozice a začali systematicky ničit opevnění.
Na Trembowlu dopadaly denně stovky střel z děl. Dochované zprávy uvádějí celkově přibližně 4 000 dělových koulí a kolem 425 granátů. Osmanské jednotky se zároveň pokoušely přiblížit k hradbám pomocí zákopů a podkopů. Jejich cílem bylo oslabit zdivo.
Uvnitř pevnosti se situace rychle zhoršovala. Docházela voda a potraviny, ubývalo munice a pokračující ostřelování si vybíralo daň mezi nepočetnými obránci. Jediná studna byla poškozena a voda musela být rozdělována mezi muže po malých dávkách.
Po několika dnech obléhání začínalo být zřejmé, že obránci už dlouho nevydrží. Hradby byly na mnoha místech poškozené, poslední zásoby mizely a počet bojeschopných mužů klesal. I samotný velitel Chrzanowski se za této situace začal pomalu přiklánět ke kapitulaci.
Právě tehdy vstupuje do celého příběhu jeho manželka - Anna Dorota Chrzanowská. Podle dochovaných zpráv se proti kapitulaci postavila velmi rozhodně. Měla manželovi pohrozit, že pokud pevnost vydá, zabije jeho i sebe. V některých verzích příběhu držela dva nože, v jiných pistole, variant této spíš už legendy je více. Její vystoupení mělo každopádně povzbudit obránce k pokračování v odporu. Anna Dorota navíc sama podporovala výpady proti osmanským pozicím a dokonce se jich účastnila. Při jednom z nich měla být i zraněna. Je ale důležité oddělit historickou skutečnost od pozdější legendy. Příběh odvážné Chrzanowské byl v dalších staletích mnohokrát literárně i umělecky zpracován a její role byla postupně dramatizována a zveličována.
Osmanský tlak mezitím pokračoval. Obránci spotřebovali téměř všechnu munici, polovina profesionálních vojáků padla a mnoho dalších obránců z řad civilistů bylo raněno. 4. října již situace vypadala kriticky. Osmané odpálili další mohutnou minu pod opevněním. Výbuch sice poškodil část hradeb, ale nakonec hradba nepadla celá. Obránci tak získali další den.
Mezitím se k Trembowle blížila záchrana - polská armáda. Jan III. Sobieski shromáždil značné síly a vydal se obležené pevnosti na pomoc. Pro Osmany by příchod polské armády představoval vážný problém. V noci ze 4. na 5. října proto Osmané své pozice tiše opustili a začali ustupovat. Obránci ráno nejprve netušili, co se stalo – po týdnech nepřetržitého boje je překvapilo ticho. Teprve když se v dálce objevili polští vojáci, pochopili, že obléhání nadobro skončilo.
Pevnost Trembowla přežila. Pro Osmany představovala její obrana nepříjemné zdržení a ztráty, zatímco pro polskou stranu se stala symbolem hrdinného odporu proti mnohonásobné přesile. Jan Samuel Chrzanowski byl za svou statečnost při obraně povýšen a později získal i šlechtický titul.
Největší slávu však získala Anna Dorota. Její příběh byl v dalších staletích opakovaně zobrazován na obrazech, v literatuře i dalších uměleckých dílech. Z reálné obrany malé pevnosti se tak postupně stal příběh téměř legendární.
Zdroj: Povstání Bohdana Chmelnického - Radek Fukala - Epocha - 2024 ; wikipedia.org
Autor: Pavel Koubík
Štítky: #bitva
#osmanska rise
#polsko-litevska unie
_(cropped).jpg){kind=link}
