Sardinie vydala hrobku obrů. Po staletí byla skrytá pod křovím
> BleskovkySardinie je ostrovem tisíců megalitických věží a záhadných hrobek. Koncem července 2026 k nim přibyl další, mimořádně zachovalý klenot. V oblasti Marghine, nedaleko města Macomer, odhalili archeologové pod hustou vegetací monumentální hrobku obrů. Nález z lokality Carrarzu Iddia nabízí unikátní pohled do dávných rituálů nuragické civilizace.
Výkopová kampaň na katastru obce Bortigali nedaleko Macomeru běží od května a objev, oznámený na konci července, byl spíš šťastnou náhodou. Tým archeologů původně pracoval na restaurování nedalekého nuragu. Během rutinního průzkumu okolí si všimli indicií stavby ukryté pod neprostupným porostem. Po dohodě s majiteli pozemku a odstranění vegetace se odhalila mimořádně dobře zachovaná hrobka obrů, italsky tomba dei giganti. Jak uvedla superintendentka Elena Anna Boldetti, šlo o "šťastné staveniště", které začalo jako běžný zásah a skončilo mimořádným objevem.
Hrobka stojí na jižním svahu kopce Crastu Littu ve výšce 740 metrů nad mořem. Stavitelé ji poskládali z masivních bloků místní vulkanické horniny, trachytu. Dochovala se nejen dlouhá pohřební komora, ale i monumentální půlkruhová exedra, která tvořila jakési shromaždiště před vchodem. Archeology ale nejvíce zaujal unikátní prvek uvnitř: rozdělení vnitřního prostoru do dvou úrovní v blízkosti vstupu. Tento architektonický detail je podle odborníků doložen jen u hrstky jiných hrobek a bude předmětem dalšího studia.
Kdo byli stavitelé nuragů?
Nový nález spadá do období nuragické civilizace, která vzkvétala na Sardinii během doby bronzové a železné, zhruba od roku 1800 př. n. l. Tato kultura nese jméno po svých nejtypičtějších stavbách – kamenných věžích zvaných nuragy. Na ostrově se jich dochovalo přes 7 000, což ze Sardinie činí oblast s nejvyšší hustotou megalitckých staveb na světě. Vedle nich zde stojí stovky takzvaných hrobek obrů, které však s obry nemají nic společného.Název jim dala lidová tradice, ohromená rozměry staveb, které mohly být dlouhé až 30 metrů. Ve skutečnosti šlo o kolektivní hrobky, kam byly po staletí ukládány ostatky desítek členů komunity. Půdorys často připomíná hlavu býka s rohy, přestože skutečný význam této formy zůstává předmětem debat. Nález keramiky uvnitř nově objevené hrobky dokládá, že se používala už v nejstarších fázích nuragické civilizace, i když ji v minulosti poškodili vykradači hrobů.
Nejzajímavější hypotézy se vážou k rituálům, které se u hrobek mohly odehrávat. Už ve starověku zaznamenal řecký filozof Aristotelés, že na Sardinii existuje zvyk spát u hrobů svých hrdinů. Tento rituál, známý jako incubatio, tedy léčivý spánek, měl přinést úlevu lidem trápeným nočními můrami. Pozdější autor Simplikios dokonce upřesnil, že tito pohřbení hrdinové byli potomci Hérakla a po smrti si uchovali neporušená tela, takže nevypadali jako pozůstatky mrtvých, ale jako těla spících.
Objev na katastru obce Bortigali není jen dalším bodem v seznamu nuragických památek. Jde o třetí hrobku obrů nalezenou na území obce a každý takový nález posiluje kandidaturu Sardinie na zapsání jejích nuragických památek na seznam UNESCO. Ambiciózní projekt zahrnuje 32 klíčových lokalit a všech 377 obcí ostrova. Stavba přitom po staletí stála na svahu, ze kterého je vidět až k zálivu Oristano, a nikdo o ní nevěděl.
Zdroj: arkeonews.net, sabapca.cultura.gov.it, wikipedia.org
Autor: Lucie Divišová
