Nález starý 850 000 let - kanibalové z Atapuerky jedli i dospělé i děti
> BleskovkyKanibalismus je jedním z nejtemnějších tabu lidské evoluce. Vykopávková sezóna, která ve španělské Atapuerce skončila letos v červenci, ale přinesla objev měnící pohled na jeho nejstarší doklady. Archeologové ohlásili nález pozůstatků starých 850 000 let se stopami po porcování. Oběťmi přitom nebyly jen děti.
Jeskynní komplex Atapuerca u města Burgos je dnes na seznamu UNESCO, ale jeho tajemství odhalil až na konci 19. století hluboký zářez pro železniční trať. V jedné z jeho stěn, v lokalitě Gran Dolina, objevili archeologové v roce 1994 kosti dosud neznámého lidského druhu – Homo antecessor neboli "Člověka předchůdce". Vrstva dostala jméno estrato Aurora, tedy Aurořina vrstva, po archeoložce, která na ni tehdy narazila. Kampaň z léta 2026 sem přidala nejméně 24 nových lidských fosilií. Počet doložených jedinců tak stoupl na nejméně 13.
To hlavní překvapení se ale skrývalo na samotných kostech. Některé z nově nalezených fosilií patřily dospělým jedincům ve věku 27 až 30 let a nesly řezné stopy. Dosavadní nálezy totiž naznačovaly, že kanibalismus se zde soustředil především na děti a mladistvé. Nově se ukazuje, že oběťmi se stávali i dospělí – podle předběžných zpráv jde o ostatky nejméně dvou, možná až šesti dospělých.
Klíčovým argumentem pro kanibalismus je skutečnost, že lidské pozůstatky byly zpracovány naprosto stejným způsobem jako kosti ulovených zvířat, například jelenů. Stopy po řezání, drcení a filetování svědčí o systematickém odstraňování masa a přístupu ke kostní dřeni. Podle dřívějších analýz nese řezné stopy až 41 % všech nalezených lidských fosilií. Dosavadní obraz kanibalismu v Gran Dolině ale stál pevážně na dětských ostatcích. Důležité je i to, že na lidských kostech chybí stopy po zubech šelem, což znamená, že k tělům měli první přístup lidé.
Hostina, nebo rituál?
Tým kolem bioarcheoložky Palmiry Saladié je přesvědčen, že šlo o čistě "gastronomický" kanibalismus. Neexistují žádné důkazy o rituálním zacházení s těly. Naopak, kosti lidí leží promíchané s kostmi zvířat jako běžný kuchyňský odpad. Dřívější teorie předpokládala, že šlo o meziskupinovou agresi, kdy jedna tlupa lovila a konzumovala děti a mladistvé z konkurenční skupiny, podobně jako to dělají šimpanzi kvůli obraně teritoria. Nález dospělých obětí tento obraz komplikuje.Ne všichni jsou o tomto výkladu přesvědčeni. Archeolog Michael Pante upozorňuje, že řezné stopy dokazují jen řezání – ne nutně konzumaci, a pohřební rituál nevylučuje.
Jak upozorňuje spoluředitel výzkumu Andreu Ollé, nové nálezy umožňují poprvé nahlédnout do demografické struktury těchto dávných populací. Je však třeba dodat, že se zatím jedná o závěry z tiskového oznámení po skončení terénní sezóny, které teprve čekají na publikaci v recenzovaném časopise.
Objevy z Gran Doliny tak nepřinášejí jen důkazy o brutálních praktikách našich davných příbuzných. Ukazují především na složitou sociální dynamiku, ve které se příslušníci vlastního druhu mohli stát nejen konkurenty, ale i kořistí. Každý zlomek kosti z Atapuerky je tak dalším dílkem skládačky o drsném a nebezpečném světě, ve kterém se rodilo lidstvo.
Zdroj: archaeology.org, livescience.com, wikipedia.org
Autor: Pavel Koubík
