Laser odhalil v Amazonii ztracenou civilizaci. Žily tam 3 miliony lidí
> BleskovkyStudie z konce července 2026 přepisuje představy o Amazonii. Laserové skenování odhalilo v brazilském pralese stovky dosud neznámých monumentálních staveb. Patřily civilizaci Aquiry, která na území o rozloze dvojnásobku Česka vládla téměř 1 500 let a čítala až tři miliony lidí. Mýtus o nedotčené divočině definitivně padá.
Nové poznatky, zveřejněné v časopise Nature, jsou výsledkem finsko-brazilského projektu pod vedením Marttiho Pärssinena. Tým pomocí technologie lidar naskenoval z letadla plochu téměř 4 500 kilometrů čtverečních v brazilském státě Acre. Laserové pulzy pronikly hustým porostem a odhalily pod ním 432 zemních staveb. Věda jich 396 do té doby vůbec neznala.
Nejde o náhodné útvary. Extrapolací dat na celé území, které civilizace Aquiry obývala, dospěli vědci k šokujícímu číslu: v regionu se mohlo nacházet více než 20 000, možná až 30 000 takových staveb. Na vrcholu mezi lety 100 a 300 našeho letopočtu tu mohlo žít 1,25 až 3 miliony lidí. To vše na území o rozloze 183 000 kilometrů čtverečních, což je více než dvojnásobek rozlohy České republiky.
Letecký pohled na geoglyfy v amazonském pralese , Vygenerováno pomocí Open AI Images 2.0
Ne všichni jsou přesvědčeni. Archeolog Heiko Prümers z Německého archeologického ústavu upozorňuje, že velký počet lokalit může odrážet opakované stěhování téže komunity, ne miliony současně žijících lidí. Sporné je podle něj i to, jestli se blízké struktury počítaly zvlášť, nebo jako jedna lokalita.
Ztracená civilizace pod korunami stromů
Kdo ale byli tito lidé? Vědci je nazvali Aquiry podle řeky Acre, což v jazyce arawackých kmenů znamená "řeka kajmanů". Jejich civilizace vzkvétala od roku 600 před naším letopočtem až do zhruba roku 850 našeho letopočtu. Stavěli monumentální geometrické obrazce – kruhy, čtverce i mnohoúhelníky – tvořené hlubokými příkopy a vysokými vnějšími valy.Archeologické nálezy uvnitř těchto prostorů jsou minimální. Nešlo tedy o trvalá sídliště ani o pevnosti. Badatelé se domnívají že šlo o ceremoniální a společenská centra, kde se konaly rituály, hostiny a politická shromáždění. Lidé žili v dlouhých domech v okolí a obhospodařovali pole s kukuřicí, maniokem a dýněmi, přičemž cíleně pěstovali i užitkové stromy jako para ořech.
Padělaný ráj, který nikdy nebyl pustinou
Objev zásadně mění pohled na historii Amazonie. Dlouho převažovala představa, prosazovaná například archeoložkou Betty Meggers, že chudé půdy pralesa neumožnily vznik komplexních a početných společností. Meggers pro prales razila výraz padělaný ráj. Nálezy civilizace Aquiry i další nedávné objevy z Bolívie či Ekvádoru dokazují pravý opak. Amazonský prales nebyl panenskou divočinou, ale po tisíciletí kultivovanou a hustě osídlenou krajinou.Zánik této civilizace je stejně záhadný jako její rozsah. Mezi lety 850 a 950 našeho letopočtu byly geoglyfy náhle opuštěny. Časově to odpovídá kolapsu klasických Mayů v Mezoamerice a velkým otřesům v andských kulturách Tiwanaku a Wari. Přesná příčina ale zůstává neznámá.
Prvních osm obrazců zdokumentoval Ondemar Dias už v roce 1977, věda si toho ale nevšimla. Viditelnými je udělalo až masivní odlesňování v 80. letech, kdy se prales měnil na pastviny pro dobytek. Z letadla si obřích kruhů všiml paleontolog Alceu Ranzi v prosinci 1999. Dnešní technologie lidar umožňuje tyto památky objevovat a chránit, aniž by se muselo kácet. Ukazuje se, že Aquiry dokázali les obhospodařovat udržitelným zpusobem.
Nová studie tak nepřináší jen fascinující pohled na ztracený svět. Ukazuje, že hustě osídlená Amazonie mohla existovat bez plošné devastace, kterou region zažívá dnes. Aquiry po sobě nechali tisíce zemních staveb a zároveň les, ve kterém dodnes rostou para ořechy a palmy pupunha, vysazené jejich rukama před dvěma tisíci lety.
Zdroj: livescience.com, helsinki.fi, wikipedia.org
Autor: Lucie Divišová
