Hrob v antické latríně. V Efesu našli dvojčata se vzácnou anomálií
> BleskovkyV červenci 2026 zveřejnili rakouští archeologové studii, která přehodnocuje nález z roku 2010. V ruinách antického Efesu objevili hrob dvou dětí z 8.–9. století. Nešlo však o obyčejný pohřeb. Těla, pravděpodobně dvojčat, byla uložena s nebývalou péčí do cihlové hrobky vystavěné v kanálu opuštěné římské latríny.
Hrob se nacházel v posvátném okrsku Artemidina chrámu, jednoho ze sedmi divů starověkého světa. Ne však v chrámu samotném, ale asi 175 metrů od něj, v budově identifikované jako odeion – tedy koncertní sál z 1. století našeho letopočtu. K němu patřila i veřejná latrína s asi třiceti sedadly, která přestala fungovat ve 3. století. V době pohřbu, tedy o 500 až 700 let později, byl celý areál jen polem trosek, daleko od nového opevněného centra byzantského města.
Ti, kdo děti pohřbívali, nevyužili kanál jako jámu, kam by těla jednoduše odhodili. Naopak, jeho kamennou strukturu použili jako základ a vestavěli do něj řádnou skříňovou hrobku z cihel a kamenných desek. Uvnitř ležela dvě drobná těla, jedno dlouhé 43, druhé 44 centimetrů, uložená vedle sebe. Obě byla zavinuta do rubášů a položena hlavami k západu, což odpovídá tehdejší křesťanské praxi. U jejich hlav ležel malý želežný předmět, zřejmě jehla nebo špendlík, kterým byla látka sepnuta.
Vzácná anomálie a otazníky
Analýza kostí ukázala, že děti zemřely v gestačním stáří přibližně 33 až 34 týdnů, byly tedy výrazně nedonošené. Ačkoliv nebyla provedena analýza DNA, jejich totožná velikost a společný hrob naznačují, že šlo s velkou pravděpodobností o dvojčata. Kostra jednoho z nich navíc vykazovala vzácnou anomálii – nadpočetné krční žebro, které má asi 1 % populace, odborně costa cervicalis. Tato odchylka je spojována s poruchami vývojových genů a zvýšeným rizikem potratu či předčasného porodu.Proč ale pohřbít děti na tak zvláštním místě? Hrob je v příkrém kontarstu s jinými nálezy, jako je například téměř stovka koster novorozenců nalezených v odpadní stoce v izraelském Aškelonu. Pečlivá konstrukce hrobu v Efesu svědčí o hlubokém citovém poutu a úctě. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že děti zemřely před křtem. To jim znemožnilo pohřeb na posvěceném hřbitově a donutilo rodinu najít důstojné, i když neoficiální místo odpočinku.
Není bez zajímavosti, že se tento dojemný pohřeb odehrál v posvátném areálu bohyně Artemis. Právě ona byla v řeckém mýtu sama dvojčetem, narozeným den před svým bratrem Apollónem, a po staletí byla uctívána jako ochránkyně porodu. Čtyři staletí po zániku jejího kultu poskytlo její bývalé útočiště poslední, tiché spočinutí další dvojici sourozenců.
Objev z Efesu zpochybňuje zjednodušené představy o tom, jak se v minulosti zacházelo s mrtvými novorozenci. Ukazuje, že i v drsných podmínkách takzvaných "byzantských temných staletí" mohla nad zvyklostmi převažit rodinná potřeba důstojného rozloučení. A to i u dětí, které společnost nemusela považovat za plnohodnotné členy. Podle badatelky Caroline Partiot šlo o způsob, jak děti dlouhodobě ochránit. A povedlo se, hrob zustal nerušený více než tisíc let, dokud jej archeologové neobjevili.
Zdroj: archaeology.org, science.orf.at, wikipedia.org
Autor: Petr Němeček
