Nejstarší vrhače oštěpů v Andách odhalují tajemství lovců lam

Včera > Bleskovky

Komunity žijící na pobřeží chilské pouště Atacama se po tisíciletí živily mořem. Nedávno zveřejněná studie z léta 2026 ale ukazuje, že jejich arzenál skrýval překvapení. Archeologové znovu prozkoumali 5000 let staré dřevěné nástroje a zjistili, že jde o nejstarší vrhače oštěpů v Andách, určené pro lov divokých předků lam.

Artefakty pocházejí z lokality Caleta Huelén 42, osady mořských lovců a sběračů, která vzkvétala u ústí řeky Loa zhruba před 6000 až 4000 lety. Nástroje byly ve skutečnosti vykopány už v 70. letech 20. století, ale následně ležely téměř půl století bez většího povšimnutí v depozitáři Univerzity v Antofagastě. Až tým archeologů Benjamína Ballestera a Patricia de Souzy se rozhodl sbírku znovu prozkoumat. Z původních dvanácti kusů se jim podařilo dohledat devět a dva z nich podrobili radiokarbonovému datování. Výsledky byly ohromující. Potvrdily stáří přibližně 5000 let, což z nich činí nejstarší přímo datované vrhače oštěpů v celých Andách.

Tyto nástroje, známé obecně jako atlatl nebo ve španělštině estólica, fungují jako prodloužení paže lovce. Jde o jednoduchou páku s háčkem na konci, která při vrhu udělí oštěpu mnohem větší rychlost a sílu. Nálezy z Chile nebyly jen hrubě opracovanými kusy dřeva. Byly pečlivě vyrobeny z jediného bloku tvrdého dřeva, měly tvarované rukojeti, kostěné háčky upevněné koženými řemínky a některé nesly stopy červeného pigmentu. Nejreprezentativnější dochovaný kus měří na délku 28 centimetrů.

Zbraň s hlubším významem

Nabízí se otázka, proč by komunita specializovaná na mořský rybolov a lov, jak dokládají nálezy harpun a rybářských háčků, vlastnila zbraně určené pro lov na souši. Odpověď leží v nálezovém kontextu a širších společenských vazbách. Většina vrhačů, konkrétně devět z původních dvanácti, byla nalezena v hrobech, uložená po boku zemřelých. To naznačuje, že vrhače které byly uloženy k mrtvým, nebyly jen obyčejnými nástroji. Byly to předměty s vysokou sociální hodnotou, symboly identity, lovecké zdatnosti a možná i společenského postavení.


Lovci s jejich pomocí cílili na divoké předky dnešních lam a alpak – guanaky a vikuně – v pouštním vnitrozemí. Lov na souši tak pro tyto pobřežní komunity představoval nejen doplněk stravy, ale i důležitou kulturní aktivitu, která je propojovala s vnitrozemskými skupinami. Některé z nalezených kusů dokonce vykazovaly známky oprav, což svědčí o tom, že se o ně majitelé pečlivě starali a měly svou vlastní historii.

Mezi nálezy se objevilo i několik výrazně menších, "miniaturních" exemplářů. Vědci se domnívají, že mohly sloužit mladším členům komunity k nácviku. Lov s vrhačem totiž vyžadoval nejen sílu, ale především techniku a znalosti předávané z generace na generaci. Technologie vrhačů se v oblasti udržela tisíce let. Luk a šipy je postupně nahradily až v druhé polovině 5. století našeho letopočtu.

Objev z Caleta Huelén 42 je fascinující nejen svým stářím, ale i tím, co vypovídá o životě dávných obyvatel Atacamy. Díky extrémnímu suchu pouště, které dokonale konzervuje organické materiály, se naskytl pohled na svět, který by jinde dávno zmizel. Odhaluje komplexní společnost, kde lov nebyl jen otázkou přežití, ale i prestiže a kulturní identity, pevně spojující zdánlivě oddělené světy pobřeží a vnitrozemí.

Zdroj: arkeonews.net, cambridge.org, wikipedia.org

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Bleskovky
• Časová osa dějin

#bitva (70)   #zivot v antice (47)   #legie (29)   #nabozenstvi (27)   #zivot ve stredoveku (26)   #stavby (26)   #sparta (19)   #atheny (19)   #16. stoleti (19)   #persie (17)   #rytiri (16)   #caesar (16)   #otroci (14)   #oblehani (14)   #husite (13)   #14. stoleti (13)   #osmanska rise (13)   #17. stoleti (12)   #alexandr veliky (10)   #falanga (10)   Zobrazit všechny štítky