Nová hrobka v Luxoru. Barevné malby vydaly jméno Paser, ale titul neznáme

Před 1 minutou > Bleskovky

Thébská nekropole na západním břehu Luxoru je jedním z nejprozkoumanějších míst světa, přesto stále vydává svá tajemství. V červenci 2026 zde nizozemská archeologická mise oznámila objev dosud neznámé hrobky. Patřila muži jménem Paser a její barevné nástěnné malby, které se po 3 000 letech znovu ukázaly světu, jsou teprve na začátku svého zkoumání.

Hrobka se nachází v oblasti Šejch Abd al-Kurna, která sloužila jako pohřebiště thébské elity – vysokých úředníků, kněží a písařů Nové říše. Zatímco faraoni odpočívali v nedalekém Údolí králů, zdejší svahy byly vyhrazeny těm, kteří spravovali říši. Lokalitu archeologové systematicky mapují už přes sto let a objev nové zdobené hrobky s nápisy je proto skutečnou vzácností.

Dílo náhody a boje s přírodou

Objev je o to zajímavější, že přišel jako vedlejší produkt konzervačního projektu. Tým z Leidenské univerzity pod vedením Dr. Cariny van den Hoven zde primárně nekope. Pracuje na preventivní konzervaci. Hrobky na úpatí hory jsou extrémně zranitelné vůči bleskovým povodním, které s sebou přinášejí tuny suti a bahna. Cílem mise je tak odstraňovat staré nánosy a budovat drenážní systémy. Právě při těchto záchranných pracích na hrobku narazili.



Samotná hrobka má půdorys typický pro soukromé hroby své doby. Z otevřeného nádvoří vede schodiště do kaple vytesané ve skále ve tvaru obráceného písmene "T". Pod ní se pak nacházejí podzemní pohřební komory. Stěny kaple zdobí barevné malby, které jsou však částečně překryté tenkou vrstvou usazenin. I tak jsou na nich patrné výjevy, jak se Paser klaní božstvům ve svatyních a jak spolu s manželkou sedí před obětním stolem, který jim měl zajistit věčnou hojnost na onom světě.

Největší záhadou zůstává samotný Paser. Díky nápisům známe jeho jméno, ale žádná ze scén neuvádí jeho titul ani funkci. Jméno Paser bylo v ramessovském období (cca 1292–1070 př. n. l.) poměrně běžné. Je krajně nepravděpodobné že by šlo o některého ze slavných nositelů tohoto jména, jako byl vezír Ramesse II. nebo starosta Théb, který rozpoutal aféru s vykrádáním hrobek. Poloha a typ hrobky naznačují příslušníka thébské elity, ale jeho přesné místo v ní zůstává skryté.

Jistý náznak poskytuje vyobrazení jeho manželky, která v ruce drží sistrum, posvátné chřestítko. To by mohlo naznačovat, že zastávala funkci chrámové zpěvačky. Tým Dr. van den Hoven plánuje na podzim 2026 zahájit čištění a restaurování maleb. Právě tyto práce by mohly odhalit více o jeho životě a postaveni ve společnosti.

Zařazení hrobky do ramessovské doby zatím vychází jen ze stylu maleb a nápisů, ne z absolutního datování. Právě vyčištění stěn může rozhodnout, jestli Paser žil za 19., nebo až za 20. dynastie – tedy jestli ho pohřbili v Egyptě na vrcholu moci, nebo v říši, která se už otřásala. Zatím o něm víme jen to, že se jmenoval Paser a že si mohl dovolit hrobku na nejprestižnějším svahu Théb.

Zdroj: archaeology.org, universiteitleiden.nl, wikipedia.org

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Bleskovky
• Časová osa dějin

#bitva (70)   #zivot v antice (47)   #legie (29)   #nabozenstvi (27)   #stavby (26)   #zivot ve stredoveku (26)   #sparta (19)   #atheny (19)   #16. stoleti (19)   #persie (17)   #rytiri (16)   #caesar (16)   #oblehani (14)   #otroci (14)   #osmanska rise (13)   #husite (13)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #alexandr veliky (10)   #falanga (10)   Zobrazit všechny štítky