Kudy Hannibal vedl slony přes Alpy? Nová studie má jasného favorita.
Před 1 minutou > BleskovkyTrasa, kterou Hannibal Barkas v roce 218 př. n. l. převedl svou armádu a 37 válečných slonů přes Alpy, patří k největším záhadám starověku. Debata trvá přes 2000 let. Nová studie publikovaná v červenci 2026 ale přináší zásadní obrat. Vědci nepátrali po stopách v terénu, ale spočítali, která z tras byla energeticky nejméně náročná.
Tým vědců pod vedením Dr. Emilia Bertiho a profesora Fritze Vollratha se na problém podíval z pohledu bioenergetiky. Místo zkoumání antických map se ptali, jakou cenu musela armáda zaplatit ve formě spálené energie. Jejich model zpracoval data o délce, sklonu a nadmořské výšce čtyř nejpravděpodobnějších alpských průsmyků pro armádu čítající 40 000 vojáků, 7 000 koní a 37 slonů.
Výsledky byly překvapivé. Zatímco dosud favorizovaný průsmyk Col du Clapier by si vyžádal 6,28 terajoulů energie, jiná trasa byla o celých 16 % úspornější. Tou energeticky nejlevnější trasou byl průsmyk Col de la Traversette s odhadovanou spotřebou 5,42 TJ. Paradoxem je, že Traversette je ze všech kandidátů nejvyšší, dosahuje téměř 3 000 metrů. Je ale zároveň nejkratší, což se ukázalo jako klíčové.
Logistická náročnost byla ohromující. Jen na překonání trasy přes Traversette, které trvalo 15 dní, by armáda potřebovala zhruba 232 tun zásob. Největší výzvou byli sloni. Dospělý jedinec spotřebuje denně až 200 kilogramů píce. V nehostinném alpském terénu bylo nemožné, aby si takové množství obstarali sami. Model ukázal, že by museli trávit krmením o 5 až 6 hodin denně navíc, což autoři studie označili za "vysoce nepravděpodobné".
Jak to tedy zvládli? Odpověď leží v jejich tělesných rezervách. Sloni, koně i vojáci překonali Alpy díky spalování uloženého tuku. A právě zde studie odhaluje šokující detail. Zatímco sloni přišli jen asi o 4 % svých tukových zásob a koně o 11 %, nejvíce strádali lidé, kteří ztratili téměř pětinu svých tukových zásob. Ukázalo se, že obří zvířata byla na hladovění paradoxně nejlépe připravena, přesto že se to zdá nelogické.
Z přechodu se stal boj o přežití
Většina slonů podle antických pramenů přechod Alp přežila. Asi třicet se jich v prosinci 218 př. n. l. účastnilo vítězné bitvy u Trebie. Skutečným logistickým selháním nebylo pohoří překonat, ale udržet zvířata naživu v severní Itálii během následující krute zimy. Tehdy padla všechna zvířata až na jednoho.Tím posledním byl Hannibalův osobní slon jménem Surus, v překladu "Syřan". Pravděpodobně šlo o většího asijského slona. Právě na jeho hřbetě se kartáginský vojevůdce, který tehdy trpěl zánětem a oslepl na jedno oko, nechal přenést přes bažiny řeky Arno. Tradice také vypráví slavnou, i když historiky zpochybňovanou historku o tom, jak vojáci proráželi cestu skálou pomocí ohně a octa.
Nová studie tak nejen posiluje argument pro trasu přes Col de la Traversette, na kterou už v roce 2016 ukázala analýza mikrobů v koňském trusu, ale hlavně mění náš pohled na celou operaci. Hannibalovým největším problémem nebyl samotný přechod Alp, ale fatální podcenění logistiky nutné k udržení tak exotické zbraně, jakou byli sloni, na nepřátelském území.
Zdroj: arkeonews.net, phys.org, wikipedia.org
Autor: Petr Němeček
