Lodě jako ve Skandinávii. Záhada rytin z Portugalska starých 3000 let
Před 1 minutou > BleskovkyDoba bronzová nebyla jen érou lokálních kmenů. Nedávno zveřejněná studie z roku 2026 přináší důkazy o nečekaném propojení mezi Iberským poloostrovem a Skandinávií. Pomocí moderních technologií odhalili vědci na skalních rytinách v Portugalsku a Španělsku detaily, které jsou téměř totožné s nordickým uměním starým přes 3000 let.
Mezinárodní tým vědců pod vedením Marty Díaz-Guardamino z Durhamské univerzity analyzoval pomocí pokročilých 3D skenovacích metod dvanáct lokalit se skalním uměním v severním Portugalsku a španělské Galicii. Výsledky, publikované v časopise PLOS One, naznačují existenci více než 3000 let starých dálkových kontaktů napříč atlantskou Evropou. Zatímco ve Skandinávii je doloženo přes 20 000 vyobrazení lodí z doby bronzové, v Iberii jsou takové nálezy extrémně vzácné, což nově zdokumentovaným rytinám dodává na významu.
Výzkumníci se zaměřili na specifické konstrukční a ikonografické detaily, které se opakují v obou geograficky vzdálených regionech. Jde například o zdobené přídě a zádě ve tvaru ptačích hlav, typické S-zakončení, vyobrazení posádky jako svislých čar nebo přítomnost stěžňů a lanoví. Tyto podobnosti jsou podle autorů studie příliš konkrétní na to, aby šlo o pouhou náhodu.
Klíčové důkazy ze skalních stěn
Jedním z nejzajímavějších míst je Penedo do Muro v Galicii. Rytiny lodí se zde nacházejí v hornatém vnitrozemí, až 100 kilometrů od pobřeží a v nadmořské výšce kolem 800 metrů. Na první pohled absurdní umístění dává smysl v kontextu místních zdrojů – lokalita leží v údolí Tâmega, které bylo historicky spojeno s těžbou cínu. Právě zde vědci objevili motiv dvou lodí zrcadlově spojených kýly, což je kompozice typická pro skandinávské umění.Podobně na lokalitě Laxe Auga dos Cebros odhalila analýza detailní rytinu velkého plavidla se stěžněm a trupem vhodným pro plavbu na otevřeném moři. Tyto podobnosti jsou natolik specifické že náhodný vznik je prakticky vyloučen. Vědci k dokumentaci použili metodu Reflectance Transformation Imaging (RTI), která dokáže digitálně nasvítit povrch skály z různých úhlů a zviditelnit i ty nejjemnější a okem takřka nečitelné detaily.
Cín, měď a propojený svět
Jaké je tedy vysvětlení? Autoři studie se vyhýbají senzačním závěrům o "Vikinzích před Vikingy". Místo toho nabízejí obraz propojeného světa doby bronzové, kde moře sloužilo jako dálnice pro obchod. Skandinávie byla sice bohatá na jantar, ale chyběla jí měď pro výrobu bronzu. Analýzy izotopů ukázaly, že velká část mědi v nordických artefaktech pochází právě z Iberského poloostrova.Iberie byla naopak uzlem pro obchod s cínem, klíčovou surovinou doby bronzové. Lodě tak mohly být symbolem, který si s sebou přivezli dálkoví mořeplavci, nebo ho místní elity převzaly jako znak moci a kontroly nad cennými obchodními sítěmi. Není vyloučeno, že některé rytiny vytvořili přímo námořníci ze severu, ale mohlo jít i o místní umělce, kteří napodobovali cizí technologie a symboly. Každý takový pozustatek je důkazem kulturní výměny.
Nové objevy tak nepotvrzují skandinávskou kolonizaci, ale něco možná ještě zajímavějšího: existenci rozsáhlé námořní sítě, která spojovala vzdálené kouty Evropy tisíce let před érou Římanů. Nenápadné čáry vyryté do kamene díky moderní technologii vyprávějí příběh o propojeném světě, kde moře nebylo bariérou, ale dálnicí pro lidi, kovy i myšlenky.
Zdroj: arkeonews.net, archaeology.org, wikipedia.org
Autor: Martin Suchoň
