Poklad z popela Tartéssu: Archeologové našli unikátní bronzový vozík s tváří boha
Před 1 minutou > BleskovkyV červnu 2026 ohlásili archeologové ve španělské Extremaduře mimořádný objev. Na lokalitě Casas del Turuñuelo objevili 2 500 let starý miniaturní bronzový vozík. Nejde o pouhý artefakt; jeho bohatá výzdoba s řeckými bohy a mytickými stvořeními odhaluje nečekaně propojený svět záhadné civilizace Tartéssos.
Nalezený vozík, dochovaný zhruba z poloviny, je mistrovským dílem starověkého kovotepectví. Skládá se ze dvou bohatě zdobených kol a části korpusu. Bronzové komponenty jsou spojeny železnými prvky. Ústřední železná osa dokonce umožňovala rotaci. Co však bere dech, je ikonografie. Přední části dominuje tvář řeckého říčního boha Acheloa s býčími rohy a groteskně vyplazeným jazykem. Po stranách ho doplňují dva mytičtí gryfové. Celou konstrukci pak na zdvižených pažích nesou dvě vousaté postavy, které odborníci interpretují jako titána Atlanta, který na západním okraji světa držel nebeskou klenbu.
Vozík nebyl hračkou ani dopravním prostředkem. Jeho miniaturní rozměry a umístění nálezu v chodbě vedle oltáře ve tvaru býčí kůže napovídají, že šlo o rituální předmět. Archeologové se domnívají, že sloužil k přenášení žhavých uhlíků pro pálení kadidla nebo vonných pryskyřic během obřadů, pravděpodobně spojených s hostinami před rituálním uzavřením celé stavby.
Bronzový votivní vozík z Tartéssu , Vygenerováno pomocí Open AI Images 2.0
Tento objev je o to cennější, že jde o první vozík tohoto druhu nalezený na Pyrenejském poloostrově. Jediné známé paralely pocházejí až z etruské Itálie, což svědčí o nečekaně širokých obchodních a kulturních kontaktech. A právě to je klíčem k pochopení civilizace, která ho stvořila.
Křižovatka starověkých kultur
Vozík je pozůstatkem kultury Tartéssos, která vzkvétala na jihu dnešního Španělska přibližně od 9. do 5. století před naším letopočtem. Dlouho byla považována za polomýtickou říši, někdy dokonce spojovanou s bájnou Atlantidou. Nálezy z posledních let, a zejména z lokality Casas del Turuñuelo, však kreslí obraz zcela jiný. Tartéssané byli zruční metalurgové kteří těžili z obrovského nerostného bohatství Iberského pyritového pásu a čile obchodovali s Féničany, Řeky i Etrusky.Casas del Turuñuelo je v tomto ohledu naprostý unikát. Jde o jednu z nejlépe dochovaných hliněných staveb v celém západním Středomoří. V minulých letech zde vědci odkryli například důkazy o největší doložené hromadné oběti zvířat, při které bylo zabito přes 50 zvířat, z toho nejméně 41 koní. V roce 2023 zde byly nalezeny i první známé lidské reliéfy této kultury, což vyvrátilo teorii, že Tartéssané nezobrazovali lidi.
Unikátní stav dochování je výsledkem dramatické události. Na konci 5. století před naším letopočtem obyvatelé uspořádali poslední velkou hostinu, obětovali zvířata, celou monumentální budovu záměrně zapálili a pohřbili pod obrovskou hliněnou mohylu. Tento rituální akt "zapečetění" stavbu dokonale zakonzervoval pro budoucí generace. Proč to udělali, zůstává velkou záhadou. Možná šlo o reakci na vnější hrozbu nebo společenský kolaps, který vedl k zániku celé tartésské civilizace. Každopádně tento akt zanechal archeologům časovou kapsli. A právě z ní teď vystupuje obraz kultury, která nebyla izolovanou periferií, ale živou a kosmopolitní křižovatkou, kde se setkávaly vlivy z celého Středomoří. Každý takový nález je malým kouskem do skládačky, která postupně odhaluje skutečnou tvář této dávné civilizace. A velká zahada jejího zániku stále čeká na rozluštění.
Nález bronzového vozíku z Casas del Turuñuelo tak není jen objevem dalšího krásného předmětu. Je to důkaz, který posouvá Tartéssos z říše mýtů a legend do světla reálné historie. Ukazuje sofistikovanou společnost, která stála na pomezí světů a jejíž příběh se teprve začíná skládat dohromady.
Zdroj: archaeology.org, thehistoryblog.com, wikipedia.org
Autor: Lucie Divišová
