Umělá inteligence přečetla svitek zničený Vesuvem před 2200 lety
Před 1 minutou > BleskovkyV červnu 2026 oznámil tým projektu Vesuvius Challenge historický průlom. Poprvé se podařilo virtuálně rozvinout a přečíst celý zuhelnatělý papyrový svitek z Herkulanea, aniž by se ho kdokoli dotkl. Z kusu uhlí, který byl po staletí považován za bezcenný, promluvil text starší než samotná vila, ve které byl nalezen.
Svitek s označením PHerc. 1667 pochází z takzvané Vily papyrů, luxusního sídla na pobřeží Herkulanea. To pravděpodobně patřilo Luciovi Calpurniovi Pisonovi, tchánovi samotného Julia Caesara. Když v roce 79 n. l. vybuchl Vesuv, pyroklastické proudy vilu pohřbily a žár spálil celou její knihovnu na uhel. Paradoxně tím svitky zakonzervoval pro budoucnost. Když byly v 18. století objeveny, dělníci je zprvu považovali za ohořelá polena a část jich spálili jako topivo.
Pokusy o fyzické rozvinutí křehkých pozůstatků byly po staletí destruktivní. Průkopník Camillo Paderni svitky jednoduše rozřezával, čímž zničil stovky z nich. Pozdější metoda otce Antonia Piaggia pomocí hedvábných vláken byla šetrnější, ale stále vedla k rozpadu textu. Nyní však nastoupila zcela nová éra.
Zuhelnatělý herkulanský papyrus s textem , unknown, held at British Library, Public domain, via Wikimedia Commons
Neviditelný inkoust a virtuální skalpel
Technologie, kterou vyvinul tým Brenta Sealese z University of Kentucky, je založena na rentgenové mikrotomografii. Svitky jsou naskenovány na synchrotronech, kde vznikají neuvěřitelně detailní 3D modely. Obrovský objem dat dosahuje až 300 terabajtů na jediný svitek a následuje mravenčí práce s rekonstrukcí jeho geometrie. Klíčovou roli hraje umělá inteligence, která je trénována, aby na virtuálně zploštělém papyru rozpoznala stopy inkoustu.Jde o technologický zázrak který otevírá dveře k textům, které byly dosud naprosto nepřístupné. Inkoust byl totiž stejně jako papyrus na bázi uhlíku, takže pro lidské oko i běžné skenery byl zcela neviditelný. První velký úspěch přišel v říjnu 2023, kdy student Luke Farritor díky této metodě přečetl první slovo z uzavřeného svitku: řecké "πορφύρας", tedy "purpur".
Filozofie, která přežila apokalypsu
Nově přečtený svitek PHerc. 1667, dlouhý téměř 1,5 metru, obsahuje filozofický traktát se stoickými rysy. Paleografická analýza jej datuje do 2. nebo dokonce konce 3. století př. n. l., což z něj činí jeden z nejstarších textů v knihovně. Autor v něm pojednává o lidské povaze, rozlišování dobra a zla a varuje před jednáním na základě pouhého impulzu, řecky hormé. Naopak vyzdvihuje praktickou moudrost, fronésis.Text zmiňuje jméno Aristokreón, synovce slavného stoického filozofa Chrýsippa ze Soloi. Ačkoliv je autorství nejisté, obsah jasně ukazuje na stoický kontext, což je zajímavý kontrast k převážně epikurejskému zaměření zbytku knihovny. Vila papyrů je jediná dochovaná knihovna z řecko-římského světa a archeologové navíc tuší, že její dvě spodní patra stále čekají na odkrytí. Právě v tom spočívá největší nadeje herkulánského projektu: možnost objevit zcela nová, ztracená díla Aristotela, Sapfó nebo římských historiků.
Znovuobjevení těchto textů není jen technickým vítězstvím. Je to přímé okno do myšlenkového světa antiky. Otevírá šanci zaplnit alespoň malou část z oněch 99 % antické literatury, která se navždy ztratila. Práce se nyní přesouvá od informatiků ke klasickým filologům, kteří musí texty analyzovat a pochopit jejich význam.
Zdroj: archaeology.org, scrollprize.org, wikipedia.org
Autor: Lucie Divišová
