Stéla z Ninive rozbitá na 196 kusů. Svědectví o brutálním pádu říše
Před 1 minutou > BleskovkyNovoasyrská říše byla ve své době supervelmocí, která si podrobovala národy od Egypta po Perský záliv. Nedávno oznámený nález z iráckého Ninive však ukazuje, jak pomíjivá je sláva. U starověké Sluneční brány odkryli archeologové monumentální stélu, která byla kdysi symbolem moci, ale dnes je jen hromadou úlomků.
Objev učinil irácko-italský tým u brány Bab Šamaš, zasvěcené bohu slunce a spravedlnosti Šamašovi. Nalezená stéla ze 7. století př. n. l. je podle odborníků dílem jednoho z posledních velkých asyrských králů, Aššurbanipala. Monument, původně vysoký přes dva metry, byl rozbit na přibližně 196 kusů. Klínopisný nápis, který se podařilo částečně zrekonstruovat, oslavuje asyrské tažení do Egypta a porážku faraona Taharky.
Stéla se nacházela v místě, které odhalilo hned dvě vrstvy zkázy, vzdálené od sebe přes 2 600 let. První katastrofa přišla v roce 612 př. n. l., kdy koalice Babyloňanů a Médů dobyla a vypálila Ninive. Z této doby pochází vrstva popela, hroty šípů a dokonce lidské ostatky nejméně čtyř osob, včetně malého dítěte. Druhou zkázu způsobili v letech 2014–2017 bojovníci ISIS, kteří pod branou prokopali síť tunelů a památku dále poškodili.

Asyrský reliéf lvího honu z Ninive , Mark.murphy at English Wikipedia, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
Odkaz krutého a vzdělaného krále
Aššurbanipal, kterému stéla pravděpodobně patřila, byl rozporuplnou postavou. Na jedné straně založil proslulou knihovnu s desetitisíci hliněných tabulek, které díky požáru při pádu města paradoxně ztvrdly a dochovaly se dodnes. Na straně druhé se proslavil svou brutalitou. Z jeho vlády pochází přes třetina všech novoasyrských reliéfů zobrazujících násilí. Výzkum ukázal že si liboval v narážení na kůl, stahování z kůže a usekávání hlav.Nechvalně proslulý je reliéf známý jako "Garden Party", kde král odpočívá v zahradě s královnou a popíjí víno, zatímco ze stromu opodál visí uťatá hlava poraženého elamského krále. Právě tento kontrast mezi okázalou kulturou a nepředstavitelnou krutostí definoval vrchol asyrské moci. Stély jako ta nově nalezená měly tuto moc demonstrovat a zároveň nést kletbu proti každému, kdo by je poškodil.
Ironií osudu je, že monument oslavující brutální vojenské vítězství, umístěný u brány boha spravedlnosti, potkal stejně násilný konec. Jeho roztříštění svědčí o úmyslné a zběsilé destrukci během pádu města. Roztříštěná stéla tak dnes stojí jako doklad toho, jak rychle se i supervelmoc rozpadla v hromadu kamene. A jak ukazuje moderní poškození, tato rec je stále aktuální.
Nález stély u Sluneční brány tak nepřináší jen nové informace o asyrské historii, ale také vypráví příběh o dvou epochách ničení. Je to svědectví o pádu starověké metropole a zároveň jizva po konfliktech naší vlastní doby, zapsaná do stejného kamene.
Zdroj: arkeonews.net, ancient-origins.net, wikipedia.org
Autor: Lukáš Smolda



