V Polsku objevili ztracená kázání sv. Augustina. Řešil v nich záhadu biblické čarodějnice
Před 1 minutou > BleskovkySvatý Augustin z Hippa je jedním z pilířů západního myšlení, přesto jeho dílo stále odhaluje nová tajemství. Nedávno oznámený objev dvou dosud neznámých kázání, ukrytých ve středověkém rukopisu v Polsku, otevírá fascinující pohled na to, jak se tento teolog vyrovnával s jednou z nejnebezpečnějších pasáží Bible. Téma bylo vskutku ožehavé: čarodějnictví.
Za objevem stojí tým vedený profesorem Christianem Tornauem z německé Univerzity ve Würzburgu. Dvě nová kázání, latinsky sermones, identifikovali v rukopise z 12. století, který je dnes uložen v Diecézní knihovně v polském Pelplinu pod signaturou Codex 114. Cesta kodexu je přitom malou detektivkou. Původně patřil opatství Bad Doberan v severním Německu a pravděpodobně byl opsán z ještě starší, dnes již ztracené předlohy z kláštera Amelungsborn. Jeho knihovna však byla zničena během třicetileté války, takže přímý důkaz chybí.
Středověk byl plný textů, které se za Augustinovy pouze vydávaly. Jeho jméno bylo takovou autoritou, že mu písaři připisovali kdeco. Proto bylo nutné pravost pečlivě ověřit. Nešlo jen o to, že nad textem stálo Augustinovo jméno. Filologové zkoumali styl, syntax, rétorické figury a dokonce i humor, který byl pro tohoto církevního otce typický. Na podzim 2025 se ve Vídni sešlo na dvacet předních odborníků na latinu, kteří jednomyslně potvrdili, že kázání jsou skutečně pravá.
Dilema věštkyně z Endoru
Obě kázání se věnují znepokojivému příběhu z První knihy Samuelovy. Izraelský král Saul, opuštěný Bohem a čelící drtivé přesile Pelištejců, v zoufalství poruší vlastní zákon a vyhledá věštkyni v Endoru. Ta na jeho žádost vyvolá ducha mrtvého proroka Samuela, který mu předpoví drtivou porážku a smrt. Tato pasáž představovala pro rané křesťanské myslitele obrovský teologický peoblém. Pokud žena skutečně vyvolala proroka, znamená to, že magie má moc nad dušemi spravedlivých? Nebo šlo jen o démonický přelud?Augustin problém rozebírá ve dvou částech. První kázání, pronesené zřejmě v neděli, otázku otevřelo a nastínilo protichůdné výklady, ale nechalo posluchače v napětí. Teprve v navazujícím kázání o několik dní později se argumentům věnoval naplno. Tento dvoudílný formát ukazuje Augustina nejen jako teologa, ale i jako mistrného kazatele, který přemýšlel společně se svými věřícími.
Právě v tom tkví síla nálezu: zpusob argumentace, rétorické postupy i pastorační tón přesně odpovídají tomu, jak Augustin přistupoval k obtížným místům Písma ve svých ostatních dílech. Nález sice svým rozsahem nedosahuje velkých objevů z 20. století, jako byly desítky nově nalezených dopisů a kázání, přesto je významný.
Objevená kázání nám nabízejí vzácný pohled do živé teologické dílny pozdně antického biskupa. Ukazují, jakým způsobem dokázal Augustin i tu nejproblematičtější biblickou pasáž přetavit v pastorační příležitost a vést své posluchače skrze nebezpečné vody víry a pochybností, aniž by jim nabízel snadné odpovědi.
Zdroj: arkeonews.net, uni-wuerzburg.de, wikipedia.org
Autor: Pavel Koubík
