5000 let starý prototyp Stonehenge? Objev mění pohled na slunovrat
Před 10 hodinami > BleskovkyStonehenge a jeho mystické zarovnání se sluncem zná celý svět. Nedávno oznámený nález z června 2026 ale ukazuje, že tradice sledování slunovratu na Salisburské pláni je ještě starší. Jen pár kilometrů od ikonických kamenů archeologové odkryli zbytky 5000 let starého dřevěného monumentu, který mohl být prototypem slavnější stavby.
Vše začalo zcela nečekaně. Během záchranného archeologického průzkumu před stavbou ubytování pro britské vojáky u Bulfordu, asi pět kilometrů jižně od Stonehenge, narazil tým Wessex Archaeology na sérii prehistorických jam. Vykopávky, které probíhaly mezi lety 2015 a 2017, vedl známý archeolog Phil Harding. Zpočátku se 48 jam nezdálo nijak výjimečných. Obsahovaly běžné stopy života z pozdního neolitu – střepy keramiky, zvířecí kosti a opracované pazourky.
Klíčový moment přišel až později. Dvě z jam byly výrazně větší a hlubší, vzdálené od sebe zhruba 120 metrů. Uvnitř se našly zbytky jasanového dřeva, což naznačuje, že v nich kdysi stály mohutné dřevěné sloupy, vysoké možná až čtyři metry. Jak řekl sám Harding: "Nepochopili jsme význam jam hned. Došlo nám to, až když jsme mezi nimi narýsovali přímku." Když archeologové propojili obě jámy přímkou zjistili, že její orientace s přesností na jeden stupeň míří k východu slunce o letním slunovratu a západu slunce o zimním slunovratu.
Nečekaný odkaz v jasanovém dřevě
Radiokarbonové datování dřevěného uhlí zařadilo monument do doby kolem roku 2950 př. n. l. To je zhruba o 500 let dříve, než byly na Stonehenge vztyčeny první obří sarsenové kameny. Objev je tak současný s nejstarší, pouze zemní fází Stonehenge, kdy byl ještě jen kruhovým valem a příkopem. V krajině tedy existovalo precizní slunovratové zarovnání dávno předtím, než se stalo symbolem kamenného kruhu.Analýzu potvrdil archeoastronom Dr. Fabio Silva, který pomocí digitální rekonstrukce neolitické krajiny a oblohy ověřil, že tehdejší poloha slunce odpovídala orientaci sloupů. Podle něj nejde o náhodu. Nálezy v okolních jamách navíc svědčí o tom, že se zde konaly velké sezónní slavnosti. Mezi nimi vyniká vzácný diskovitý nůž z pazourku, záměrně uložený v jedné z menších jam. Harding se domnívá, že mohl symbolizovat sluneční kotouč.
Podle Dr. Matta Leiverse z Wessex Archaeology jde o nejstarší přímý důkaz, že místní komunity stavěly monumenty zaměřené na slunovrat. Nešlo jen o kalendář. Byla to rec o kosmologii a naději, že se slunce vrátí a svět zůstane uspořádaný. Zajímavým detailem je i nalezená keramika, která svým stylem připomíná nádoby ze vzdálených skotských Orknejí, i když byla vyrobena z místní hlíny. To naznačuje nečekaně rozsáhlé kulturní propojení napříč neolitickou Británií.
Někteří odborníci jsou ale opatrnější. Například Jim Leary z University of York upozorňuje, že dva body jsou pro definitivní prokázání astronomického záměru málo a očekával by delší řadu. Přesto většina badatelů vnímá objev jako přelomový.
Objev v Bulfordu tak nepřepisuje dějiny Stonehenge, ale dává jim hlubší kontext. Ukazuje, že fascinace sluncem, kterou dnes u kamenného kruhu sdílejí tisíce lidí, je ozvěnou tradice o půl tisíciletí starší. Tehdy stačily dva jasanové sloupy, aby lidé propojili svou krajinu s nebem.
Zdroj: arkeonews.net, nationalgeographic.com, wikipedia.org
Autor: Martin Suchoň
