Vikingské penny z islámského stříbra. Poklad z Ribe a spojení s Araby
Před 1 minutou > BleskovkyVikingové jsou v populární představě spojeni hlavně s drancováním. Nově zveřejněná studie však ukazuje, že jejich svět byl postaven na mnohem složitějších ekonomických vazbách. Analýza pokladu mincí z dánského Ribe, jednoho z nejstarších vikingských měst, odhalila, že první skandinávské penny byly raženy ze stříbra islámských dirhamů.
Příběh začal v srpnu 2018, kdy amatérský hledač s detektorem kovů narazil na mokré louce u Ribe na první stříbrnou minci. Následný archeologický výzkum odhalil celý poklad, známý jako Damhus hoard, který čítal přes 220 mincí. Ukázalo se, že jde o jeden z nejstarších typů vikingských mincí, ražených v Ribe v první polovině 9. století.
Na líci těchto mincí je stylizovaná tvář s vypoulenýma očima a naježenými vlasy, interpretovaná jako bůh Ódin. Rub zdobí kráčející jelen, který se často proplétá s hadem. Jde o naprostý kontrast k islámským dirhamům, které Vikingové přetavovali. Ty nesměly nést žádné figurální zobrazení a jejich povrch pokrývalo pouze elegantní kúfické písmo s náboženskými formulemi a jménem chalífy. Pohanská ikonografie tak byla vyražena na kovu, který ještě nedávno nesl poselství islámu.
Klíč k odhalení původu kovu přinesla moderní věda. Tým vědců z dánského Národního muzea pod vedením Thomase Birche podrobil 25 mincí z pokladu analýze olověných izotopů a stopových prvků. Chemická analýza pětadvaceti vzorků ukázala že kov je směsí dvou různých zdrojů: jednak běžného západoevropského stříbra a jednak stříbra s chemickým podpisem, který odpovídá dolům v dnešním Afghánistánu a Uzbekistánu. Z těchto dolů čerpal stříbro abbásovský chalífát pro ražbu svých dirhamů.
Vikingové tedy islámské mince, které získali obchodem, jednoduše roztavili. Jak říká Thomas Birch, stříbro bylo "někde roztaveno v hrnci" a přeměněno na ingoty, které pak putovaly do mincovny v Ribe. Tam z nich byly vyraženy zcela nové mince s vlastní, severskou tematikou.
Dálnice stříbra z Východu
Nález z Damhusu potvrzuje, jak hluboce byla raná vikingská ekonomika napojena na dálkový obchod. Islámské dirhamy proudily na sever v obrovském množství, a to především po takzvané volžské obchodní trase. Švédští Vikingové, známí jako Rúsové, se plavili po ruských řekách a obchodovali s Volžskými Bulhary a přes ně i s bohatým Abbásovským chalífátem. Vyměňovali kožešiny, med, vosk a otroky za stříbro vysoké ryzosti.Rozsah tohoto obchodu byl ohromující. Odhaduje se, že do Skandinávie mezi lety 800 a 950 přitekla až miliarda dirhamů. Skandinávská muzea dnes uchovávají téměř půl milionu těchto mincí, což je největší sbírka na světě. Stříbro bylo základem vikingské váhové ekonomiky. Tito obchodnici u sebe nosili skládací váhy a závaží, protože hodnota kovu byla dána jeho ryzostí a vahou, ne nominální hodnotou vyraženou na minci. Často se používalo i takzvané sekané stříbro, tedy kousky nasekaných šperků, ingotů a mincí.
O setkání těchto dvou světů máme i písemné svědectví. Arabský cestovatel Ahmad ibn Fadlán se v roce 922 setkal s Rúsy u řeky Volhy a zanechal o nich barvitý popis. Zaznamenal jejich výšku, tetování, ale i zvyk, že za každých 10 000 dirhamů, které muž vydělal, nechal své ženě vyrobit masivní náhrdelník. Bohatství se tak nosilo přímo na krku.
Poklad z Damhusu není jen hromadou starého kovu. Je hmatatelným důkazem raně středověké globalizace, kde stříbro vytěžené v Asii a ražené v Bagdádu pohánělo ekonomiku prvního skandinávského města. Svět Vikingů byl mnohem komplexnější a propojenější, než se obvykle předpokládá. A právě izotopová analýza dokládá původ kovu i poté, co prošel tavicím kotlíkem a ztratil svou původní podobu.
Zdroj: livescience.com, sciencenorway.no, wikipedia.org
Autor: Lukáš Smolda
