Mezopotámské Pompeje v Iráku. Město staré 4 000 let zničila válka
Před 1 minutou > BleskovkyPříběhy měst zmrazených v čase fascinují celé generace, ale ne vždy je viníkem přírodní katastrofa. Nedávno oznámený objev ze severního Iráku odhaluje osud 4 000 let staré metropole, kterou nesmetla láva, ale brutální obléhání. Archeologové zde odkrývají palác plný nepohřbených těl, kterému se začalo přezdívat "mezopotámské Pompeje".
Vykopávky v lokalitě Kurd Qaburstan, ležící nedaleko města Erbíl, přinášejí mrazivé svědectví o životě a smrti ve střední době bronzové. Tým vedený Tiffany Earley-Spadoni z University of Central Florida zde během sezón 2024 a 2025 odkryl pozůstatky rozlehlého města o ploše přes 80 hektarů. Nejde však o obyčejné ruiny. Vrstvy zkázy vydaly sedmnáct lidských ostatků, které nebyly uloženy do hrobů.
Těla byla nalezena tak, jak jejich majitelé zemřeli - uprostřed zhroucených zdí paláce, bez jakýchkoliv pohřebních darů. Obzvláště silný je obraz jedince, který leží tváří dolů přes kamennou nádrž. "Dává to záznamu neobyčejně bezprostřední lidský rozměr," komentuje nález vedoucí výzkumu. Tito lidé, pravděpodobně palácoví pracovníci, se stali oběťmi války, po které už nezbyl nikdo, kdo by jim dopřál řádný pohřeb.
Ruiny mezopotámského paláce ve městě Qabra , Vygenerováno pomocí Open AI Images 2.0
Kromě lidských ostatků našli archeologové v sutinách také archiv - dvacet klínopisných tabulek a přes sto pečetí. Většinou se jedná o běžné administrativní záznamy o zboží a práci. Některé tabulky datované v rozmezí pouhých několika dnů od sebe naznačují že úředníci si vedli záznamy až do hořkého konce, netušíce, že konec jejich města je otázkou hodin. Právě tento aspekt připomíná Pompeje - náhlé přerušení všedního života katastrofou. Zde však nešlo o sopku, ale o lidskou agresi.
Vše nasvědčuje tomu, že Kurd Qaburstan je ztracené město Qabra, významné politické centrum známé z dobových textů. Nález tak představuje vzácné propojení archeologie s historií. Klíčovým pramenem je takzvaná "Vítězná stéla Daduši", krále města Ešnunna. Tento monument, nalezený v roce 1983, popisuje dobytí Qabry kolem roku 1781 př. n. l., kterého se Dadusha dopustil ve spojenectví s mocným vládcem Šamší-Adadem I.
Stéla barvitě popisuje, jak se král Ešnunny chlubí, že dobyl Qabru během deseti dnů a usekl hlavu jejímu králi Bunu-Ištarovi. Je to mrazivý pozustatek, který dává archeologickému nálezu tvář a jména. Nápis na stéle doslova říká: "Rychle jsem spoutal jeho krále Bunu-Ištara... a jeho hlavu jsem dal spěšně dopravit do Ešnunny." Tento barbarský akt, kdy hlavu poraženého vládce odvezl jako trofej, dokresluje brutalitu tehdejších konfliktů.
Spojení se stélou podporuje i další objev. Magnetometrický průzkum odhalil kolem města monumentální hradbu s baštami, která nápadně připomíná opevnění vyobrazené právě na Dadušově stéle. Archeologové také odkryli ulice s funkčním odvodňovacím systémem a prostory pro zpracování potravin a výrobu textilu. Město Qabra bylo velkým, organizovaným a prosperujícím centrem, jehož pád musel být pro tehdejší svět šokující událostí.
Nález v Kurd Qaburstanu tak není jen dalším objevem starověkých hradeb a střepů. Je to vzácné spojení klínopisného svědectví krále Daduši s archeologickou realitou, které nám ukazuje nejen to, jak se ve střední době bronzové válčilo, ale především to, jak se v takových válkách umíralo - náhle, bez obřadů a přímo na pracovišti.
Zdroj: arkeonews.net, ucf.edu, wikipedia.org
Autor: Martin Suchoň
