Záhadná baňka na hradě Gnandstein. Sloužila k výrobě elixíru života?

Před 2 minutami > Bleskovky

Archeologické objevy často odhalují běžný život, ale někdy naznačí i tajné praktiky. Nedávno oznámený nález z hradu Gnandstein v Sasku spadá do druhé kategorie. Keramická nádoba stará přes 500 let není jen obyčejný džbán. Její tvar svědčí o jediné věci – destilaci. Co se v ní ale připravovalo a proč právě na hradě?

Oznámení Saského zemského úřadu pro archeologii (LfA) z června 2026 vzbudilo pozornost. Během stavebních prací na jednom z nejlépe dochovaných románských hradů v Německu, Gnandsteinu, narazili archeologové na pozoruhodný artefakt. V prostoru zbořené západní části hradu ležela téměř neporušená, přibližně 35 cm vysoká keramická baňka. Nádoba s baňatým tělem, úzkým hrdlem a třemi malými nožkami byla zvenku částečně zeleně a uvnitř žlutě glazovaná.

Tvar a provedení podle archeologů ukazují spíše na řízený technický proces než na pouhé skladování. Jedná se o spodní díl destilačního aparátu, takzvanou kukurbitu. Na její hrdlo se nasazoval kopulovitý nástavec zvaný alembik, na jehož chladnějším povrchu kondenzovaly páry zahřívané látky a stékaly do sběrné nádoby. Problém je, že uvnitř baňky nebyly nalezeny žádné zbytky. Jak úřad přiznává, "co se v ní destilovalo, zůstává otevřené".

Voda, která hoří, a duch ve skle

Destilace, technika zdokonalená arabskými učenci v 8. a 9. století, byla v pozdním středověku v Evropě na vzestupu. Jejím nejslavnějším produktem se stal alkohol, nazývaný aqua vitae ("voda života") nebo aqua ardens ("hořící voda"). Schopnost kapaliny hořet působila jako zázrak, spojení protikladných živlů. Destilací se z rostlin získával jejich "duch" – esence, která léčila a uchovávala. V době, kdy průměrná délka života byla kolem 30 let a Evropa se stále vzpamatovávala z černé smrti, byla aqua vitae vnímána jako možný lék na smrtelnost.

Destilace však nesloužila jen k výrobě pálenky a bylinných tinktur. Právě v hornickém Sasku, srdci evropské metalurgie 16. století, měla i ryze praktické využití. Pomocí destilace se vyráběly silné minerální kyseliny jako aqua fortis (kyselina dusičná), které dokázaly rozpsutit stříbro a oddělit ho od zlata. Nález na hradě tak mohl souviset s lékárenstvím, ale klidně i se zkoušením kovů. Podle materiálu se mohlo jednat o alkohol, rostlinný extrakt, minerální přípravek nebo léčivou tinkturu, což z nálezu činí malou záhadu.

O tom, jak takové aparáty vypadaly, máme skvělé svědectví. V roce 1500 vydal štrasburský ranhojič Hieronymus Brunschwig knihu "Liber de arte distillandi", vůbec první tištěnou příručku o destilaci. Její dřevoryty zobrazují nádoby nápadně podobné té z Gnandsteinu. Hrad v té době patřil rodu von Einsiedel, který podporoval reformaci a udržoval kontakty s Martinem Lutherem. Nešlo tedy o žádné zaostalé sídlo.

Nález z Gnandsteinu je tak cenný dukaz, že raná chemie a alchymistické praktiky nebyly výsadou jen císařských dvorů, jako byl ten Rudolfův v Praze. Zájem o tajemství hmoty a hledání "páté esence" prostupoval společností až k místní šlechtě, která ve svých sídlech zřizovala malé laboratoře. Zda v nich hledala lék na věčný život, způsob, jak zbohatnout, nebo jen vyráběla účinnější léky, se už asi nikdy nedozvíme.

Zdroj: arkeonews.net, medienportal-grimma.de, wikipedia.org

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Bleskovky
• Časová osa dějin

#bitva (67)   #zivot v antice (46)   #legie (29)   #nabozenstvi (27)   #stavby (26)   #zivot ve stredoveku (26)   #16. stoleti (19)   #sparta (17)   #persie (17)   #rytiri (16)   #atheny (16)   #caesar (16)   #oblehani (14)   #otroci (14)   #osmanska rise (13)   #14. stoleti (13)   #husite (12)   #17. stoleti (12)   #alexandr veliky (10)   #falanga (10)   Zobrazit všechny štítky