Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Oltářní kámen Stonehenge: 6tunový kolos cestoval 700 km ze Skotska

Před 1 minutou >

Stonehenge patří k nejzáhadnějším stavbám světa, ale původ jeho centrálního oltářního kamene byl donedávna hádankou. Nová studie z června 2026 konečně přináší odpověď na otázku, jak se tento šestitunový kolos dostal na Salisburskou pláň. Nešlo o dílo přírody, ale o neuvěřitelný výkon prehistorických lidí.


Oltářní kámen, pískovcový monolit o rozměrech téměř 5 krát 1 metr a váze přes 6 tun, leží v samém srdci monumentu Stonehenge. Dlouho se předpokládalo, že pochází z Walesu, podobně jako menší takzvané modré kameny. Výzkum z roku 2024 ale tuto teorii vyvrátil. Chemická analýza minerálních zrn prokázala, že jeho domovem je geologická formace Old Red Sandstone v Orkadské pánvi na severovýchodě Skotska. To znamená, že kámen musel urazit cestu dlouhou více než 700 kilometrů vzdušnou čarou.

Jak ale lidé v neolitu, zhruba před 5 000 lety, dokázali takový kolos přesunout? Po desetiletí se vedla debata, zda za transportem nestojí přírodní síly, konkrétně ledovce během poslední doby ledové. Tuto hypotézu však nyní definitivně smetla ze stolu nová studie, kterou vedl doktor Anthony Clarke z Curtin University. Jeho tým využil modelování ledovcových štítů a datování minerálních zrn, aby zrekonstruoval pohyb ledu.


Oltářní kámen ve středu Stonehenge.
Oltářní kámen ve středu Stonehenge. , Vygenerováno pomocí Open AI Images 2.0


Výsledky ukázaly, že ledovce skutečně mohly horniny ze Skotska přesunout, ale jen část cesty – nejdále na území dnešní Dogger Bank, což je pevnina, která byla po skončení doby ledové zaplavena Severním mořem. Klíčovým problémem je časování. Dogger Bank zmizela pod hladinou dříve, než byl oltářní kámen vztyčen ve Stonehenge. Ledovce ho tedy do jižní Anglie dopravit nemohly a závěr je jednoznačný: kámen musel být na stovky kilometrů přepraven lidmi. Důkazem je fakt že i kdyby ho ledovec zanechal na Dogger Bank, stále by jej museli lidé přesunout přes náročný terén.

Není bez zajímavosti, že ještě ve 12. století připisoval kronikář Geoffrey z Monmouthu stavbu Stonehenge kouzelníku Merlinovi a obrům, kteří kameny přenesli z Irska. Legenda odrážela neschopnost středověkého člověka pochopit, jak by takový monument mohl vzniknout lidskou silou. Dnešní věda nám ukazuje, že realita byla snad ještě působivější. Nebylo třeba kouzel, jen obrovské odhodlání a spolupráce, jejichž pozustatky stojí na Salisburské pláni dodnes.

Přesun oltářního kamene ze Skotska není jen technickým úspěchem, který se obešel bez použití kola či tažných zvířat. Je to především důkaz o rozsáhlých kulturních vazbách napříč prehistorickou Británií. Svědčí o společnosti, která byla schopna mobilizovat zdroje pro projekty přesahující jednu generaci a jejíž ambice formovaly krajinu na celá tisíciletí.

Zdroj: archaeology.org, nature.com, wikipedia.org
Autor: Lukáš Smolda
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz
YouTube
Logo webu

Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.
Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento

Zavřít