Zapotécký kalendář z Monte Albán. O 857 let starší než mayské záznamy

Před 1 minutou > Bleskovky

Nedávno ohlášený objev z mexického Monte Albán přepisuje dějiny mezoamerické astronomie. Téměř sto let se vědci snažili rozluštit tajemný "Glyf W", vytesaný do kamene před více než 2 200 lety. Nyní se to konečně podařilo. Výsledek je ohromující: Zapotékové systematicky sledovali Měsíc o staletí dříve než slavní Mayové.

Když mexický archeolog Alfonso Caso v roce 1928 poprvé identifikoval sérii záhadných symbolů na kamenných monumentech v Monte Albán, netušil, že pokládá základ záhadě, která bude na své rozluštění čekat téměř celé století. Zatímco jeho pozdější objev bohaté Hrobky 7 mu přinesl celosvětovou slávu, význam takzvaného Glyfu W mu unikal. Teprve nyní tým vědců konečně odhalil jeho skutečný smysl.

Jak ukázala nová studie publikovaná v časopise Latin American Antiquity, Glyf W ve spojení s číslem v tečkovo-čárkovém zápisu nepředstavoval nic menšího než propracovaný lunární kalendář. Zapotéčtí kněží jím zaznamenávali počet večerů, které uplynuly od chvíle, kdy se na obloze po novu objevil první srpek Měsíce. Jednoduše řečeno, měřili viditelné stáří Měsíce.



Samotné Monte Albán, založené kolem roku 500 př. n. l., bylo velkolepým městem postaveným na uměle zarovnaném vrcholu hory, který se tyčil téměř 400 metrů nad údolím Oaxaca. Z této strategické polohy měli jeho obyvatelé dokonalý přehled nejen o okolní krajině, ale i o nebeské klenbě. Právě zde, na kamenných stélách, se propojovala moc vládců s rituály a kosmickým řádem.

Záznamy nebeského času

Vědci John Justeson a Justin Patrick Lowry porovnávali časové intervaly mezi sedmi kompletně dochovanými nápisy které obsahovaly Glyf W. Otestovali přes 7 400 možných délek cyklu a pouze jediná odpovídala astronomické realitě: cyklus s délkou 29,53 dne, což je téměř přesně délka synodického měsíce.

Tento objev, datovaný do období mezi lety 496 a 221 př. n. l., je skutečnou senzací. Jde totiž o nejstarší známý lunární počet v celé Mezoamerice. Nejslavnější astronomové starověkého Mexika, Mayové, začali podobné záznamy systematicky tesat do kamene až mnohem později. Jejich nejstarší dochovaný lunární záznam z lokality Naachtun v Guatemale pochází až z roku 361 n. l. Zapotékové je tak předešli o neuvěřitelných 857 let.

Lunární registr nebyl osamocený. Zapotékové jej používali souběžně s dalšími dvěma kalendářními systémy: 260denním věšteckým kalendářem a 52letým cyklem. Přidání lunárního počtu ukazuje na mimořádnou snahu o přesné ukotvení politických a náboženských událostí v pozorovatelném rytmu vesmíru. Studie dokonce potvrdila starší hypotézu založenou na koloniálních pramenech, že zapotécký den nezačínal o půlnoci, ale v poledne.

Rozluštění Glyfu W tak není jen vyřešením staré archeologické hádanky. Ukazuje, že komplexní astronomie vzkvétala v Mezoamerice o staletí dříve a na místech, kde bychom ji nečekali. Mayové nebyli jediní, kdo hledel ke hvězdám. Tiché kameny Monte Albán dokazují, že zapotéčtí kněží s nimi vedli precizní dialog už 857 let před nimi.

Zdroj: arkeonews.net, greekreporter.com, wikipedia.org

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Bleskovky
• Časová osa dějin

#bitva (67)   #zivot v antice (46)   #legie (29)   #nabozenstvi (27)   #stavby (26)   #zivot ve stredoveku (26)   #16. stoleti (19)   #sparta (17)   #persie (17)   #rytiri (16)   #atheny (16)   #caesar (16)   #oblehani (14)   #otroci (14)   #osmanska rise (13)   #14. stoleti (13)   #husite (12)   #17. stoleti (12)   #alexandr veliky (10)   #falanga (10)   Zobrazit všechny štítky