Egyptský make-up v Anglii? 2 000 let stará lahvička z římského Yorku
Před 3 minutami > BleskovkyNa římské skládce v anglickém Yorku byla před více než 40 lety nalezena malá skleněná lahvička. Teprve nedávná analýza odbornice Hilary Cool odhalila její skutečný původ. Nejde o běžnou nádobku na masti, ale o unikátní egyptskou lahvičku na oční líčidlo kohl. Je to první a dosud jediná taková nádobka nalezená v celé římské Británii.
Nález pochází z vykopávek, které v letech 1983–1984 prováděl York Archaeological Trust na lokalitě Tanner Row. Tehdy se jednalo o okraj římského města Eboracum, na druhém břehu řeky Ouse, naproti legionářské pevnosti. Místo sloužilo jako skládka odpadu. Drobná modrozelená lahvička s duhovým leskem tak ležela desítky let v depozitáři, považována za běžný artefakt.
Změna přišla až po téměř čtyřiceti letech, kdy ji ve svém archivu znovuobjevila Dr. Hilary E. M. Cool, specialistka na římské sklo. Díky svým předchozím zkušenostem s nálezy z Egypta a Súdánu si všimla klíčových rozdílů. Zatímco běžné římské nádobky na parfémy, tzv. unguentaria, měly tenké stěny a zaoblený vnitřek, tento kousek měl podstatně silnější stěny a úzký válcovitý vnitřní výklenek. Tento tvar byl typický právě pro egyptské nádobky na kohl, který se nanášel speciální tyčinkou.

Egyptská skleněná lahvička na kohl s tyčinkou , Vygenerováno pomocí Open AI Images 2.0
Egyptský voják s oční linkou?
Identifikace lahvičky, jejíž výroba spadá do 2. století našeho letopočtu, otevírá fascinující otázky. Nádobky tohoto typu se totiž mimo Egypt a Súdán téměř neobjevují. Cool se domnívá že nešlo o běžné obchodní zboží, ale spíše o velmi osobní věc, kterou si do Eboraca přinesl voják egyptského původu nebo někdo, kdo v Egyptě strávil delší dobu a přejal tamní zvyky.Myšlenka římského legionáře, který si na chladné severní hranici líčí oči, je přitom provokativní. Oční líčení bylo v Římě spojováno převážně se ženami a u mužů bylo považováno za zženštilé. Kohl však nebyl jen kosmetikou. Vyráběl se z drceného galenitu nebo stibnitu a sloužil i jako ochrana očí před ostrým sluncem a infekcemi, což bylo v Egyptě klíčové.
Hypotéza o egyptské přítomnosti v Yorku navíc není bez opory. Přímo v Eboracu stál chrám zasvěcený egyptskému bohu Serapisovi a z jiných míst v Británii známe například slonovinovou schránku s vyrytým bohem Anúbisem nalezenou v Leicesteru. Římská armáda byla multikulturním tělesem a její příslušníci si s sebou na vzdálená místa přinášeli své zvyky i osobní předměty.
Drobná lahvička z Yorku tak není jen kuriozitou z římské skládky. Je to cenný pozustatek osobní historie, který připomíná, že římská Británie byla tavicím kotlem kultur. A ukazuje, že některé objevy nečekají pod zemí, ale desítky let v muzejním depozitáři, kde je odhalí až nový pohled odborníka.
Zdroj: archaeology.org, phys.org, wikipedia.org
Autor: Martin Suchoň



