Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Potápěči našli 1 700 let starý římský most. Přežil jen náhodou

Před 1 minutou >

Začátkem června 2026 oznámili švýcarští archeologové objev, který mění dlouholeté dohady ve skutečnost. V řece Aare u Solothurnu našli potápěči dřevěné piloty staré 1 700 let – první hmotný důkaz existence římského mostu v antickém Salodurum. Nález je o to cennější, že jeho pozůstatky přežily jen díky šťastné náhodě.


O existenci římského přechodu přes Aare v místech, kde Keltové pojmenovali "vodní bránu" a Římané z ní udělali osadu Salodurum, se spekulovalo desítky let. Až dosud však chyběl jediný fyzický důkaz. Ten přinesl až systematický podvodní průzkum, který předcházel plánované přestavbě železničního mostu. Potápěči Kantonální archeologie Solothurnu narazili na řadu dřevěných pilotů jen několik metrů proti proudu od dnešního mostu Wengibrücke.

Vzorky dřeva byly okamžitě odeslány na radiokarbonovou analýzu. Výsledky potvrdily, že kůly trčící zhruba metr nade dnem pocházejí ze 4. století našeho letopočtu. Jedná se tedy o pozůstatek pozdně římské stavby, která byla součástí klíčové dálkové silnice. Ta spojovala Itálii přes Velký svatobernardský průsmyk se strategickými body na Rýně. Salodurum tak nebylo jen provinční osadou, ale důležitým uzlem v římské dopravní síti.


D?ev?n? piloty ??msk?ho mostu na dn? ?eky Aare
D?ev?n? piloty ??msk?ho mostu na dn? ?eky Aare , Vygenerováno pomocí Open AI Images 2.0


Datace do 4. století navíc perfektně zapadá do širšího historického kontextu. Po roce 300 se do té doby otevřená osada proměnila v opevněný castrum. V reakci na sílící tlak germánských kmenů, především Alamanů, Římané investovali do militarizace pohraničí. Most tak nebyl jen civilním přechodem, ale součástí vojensko-logistické sítě která měla chránit říši před vpády.


Zázrakem zachráněná památka

Objev je podle archeologů malým zázrakem. Během takzvané jurské vodní korekce v roce 1969 totiž bylo koryto Aare v těchto místech rozsáhle vybagrováno a mnoho historických stop bylo nenávratně zničeno. Dochovaná řada pilotů dlouhá necelé dva metry přežila jen proto, že se nacházela v chráněné zóně poblíž stávajícího mostu. Jak uvedla vedoucí archeoložka Andrea Nold: "Archeologie je vlastně vždy věc štěstí."

Archeologové však nemají v plánu vzácné dřevo vyzvedávat. Pro dřevo nasycené vodou je totiž říční dno nejlepší možnou ochranou, kde jej neohrožuje kyslik a rozklad. Po 1 700 letech v anaerobním prostředí by kontakt se vzduchem a následné vysychání způsobily jeho rychlou a nevratnou destrukci. Piloty tak zůstanou na svém původním místě jako tichý svědek římské přítomnosti.

Zdroj: arkeonews.net, so.ch, wikipedia.org
Autor: Lukáš Smolda
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz
YouTube
Logo webu

Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.
Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento

Zavřít