Archeologové otevřeli hrobku středověké královny a našli oběti napoleonských válek

Před 2 minutami > Bleskovky

V květnu 2026 oznámili archeologové v Barceloně objev, který oživuje dramatické dějiny 14. století. Při příležitosti 700. výročí založení kláštera Pedralbes otevřeli hrobku mocné královny Elisendy z Montcady. V jejím stínu však odhalili i další, mnohem znepokojivější nálezy – včetně ostatků s nevysvětlenými bodnými ranami.

Královna Elisenda z Montcady byla jednou z nejvlivnějších žen Aragonské koruny, námořní velmoci, která ve 14. století dominovala Středomoří. V roce 1322 se jako třicetiletá provdala za stárnoucího krále Jakuba II. Spravedlivého. Ačkoliv spolu neměli děti, stala se nevlastní matkou jeho deseti potomků a během jeho nepřítomnosti dokonce vládla jako regentka. Společně založili klášter klarisek Santa Maria de Pedralbes, jehož jméno pochází z latinského petras albas, tedy "bílé kameny".

Po smrti manžela v roce 1327 se Elisenda nestala jeptiškou, jak bylo obvyklé. Místo toho si vedle kláštera postavila vlastní palác, odkud po neuvěřitelných 37 let ovlivňovala jeho chod, objednávala umělecká díla a spravovala majetek. Její hrobka, umístěná ve zdi mezi kostelem a klášterem, je mistrovským dílem katalánské gotiky. Z jedné strany zobrazuje královnu s korunou, z druhé prostou vdovu v řeholním hábitu. Skutečnost však byla ještě prozaičtější. Její ostatky vědci nalezli v prosté dřevěné truhle. Analýza kostí ukázala, že šlo o robustní ženu vysokou přes 160 cm, která se dožila přibližně 70 let. Trpěla osteoartrózou a nemocí DISH, spojenou s vysokým příjmem cukrů, což může naznačovat cukrovku.

Nečekaný nález v sousední hrobce

Pravé překvapení však čekalo v hrobě, který měl patřit druhé abatyši a Elisendině neteři, Francesce Saportelle. Místo jedné ženy zde archeologové našli ostatky nejméně devíti různých jedinců. Mezi nimi byly čtyři mužské lebky s jasnými stopami po bodných a sečných zraněních. V hrobě který měl patřit pouze jí, se nacházel také částečně mumifikovaný trup ženy, která zemřela při porodu s plodem starým asi 22 týdnů zaklíněným v porodních cestách.

Nabízí se otázka, zda se klidný klášter stal dějištěm brutálního středověkého násilí. Podle antropoložky Carme Rissech je však vysvětlení pravděpodobně jiné a mnohem mladší. Charakter zranění na mužských lebkách totiž neodpovídá středověkým zbraním, ale spíše těm, které se používaly během napoleonských válek na počátku 19. století. Je tedy krajně pravděpodobné, že hrob byl o zhruba 450 let později znovu otevřen a použit k uložení obětí tohoto konfliktu. Tuto hypotézu podporuje i nález nestředověkých materiálů, jako jsou papíry a notové záznamy. Záhada se tak sice nevyřešila, ale získala zcela nový historický rozměr.

Zdroj: livescience.com, ara.cat, wikipedia.org

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Bleskovky
• Časová osa dějin

#bitva (67)   #zivot v antice (46)   #legie (29)   #nabozenstvi (27)   #stavby (26)   #zivot ve stredoveku (26)   #16. stoleti (19)   #persie (17)   #sparta (17)   #caesar (16)   #rytiri (16)   #atheny (16)   #oblehani (14)   #otroci (14)   #14. stoleti (13)   #osmanska rise (13)   #husite (12)   #17. stoleti (12)   #alexandr veliky (10)   #falanga (10)   Zobrazit všechny štítky